Kortikosteroid je sice slovo kostrbaté, třiapadesátiletá účetní Lenka Krampolová z Nového Jičína si ho však zapamatovala hned: označovalo totiž první a zároveň i jediný lék, který zahnal její ekzém na ústup. Konečně se nemusela stydět za vyrážku rozesetou po rukou i nohou, už ji nebudilo úporné svědění, už neutíkala z vytopených místností kvůli protivně »staženému« obličeji... Není divu, že tubu s touto mastí měla vždycky po ruce. Po dvanácti letech jí ovšem na tvářích naskákaly rudé skvrny. Až tehdy se v ordinaci dozvěděla to, co měla vědět už dávno: totiž že tyto hormonální léky velmi pomáhají, ale také škodí.
Nejčastěji předepisují lékaři hormonální masti během první, akutní fáze ekzému, a to především pacientům s atopickým ekzémem. »Při zánětlivé reakci se ze speciálních buněk přítomných ve všech tkáních uvolňují takzvané působky, které potom vyvolají otok a zarudnutí kůže,« vysvětluje Jana Hercogová, přednostka dermatovenerologické kliniky pražské Nemocnice Bulovka. »Kortikosteroidy potlačují zánět tím, že sníží jejich produkci. Zároveň ovšem omezí i množení buněk pokožky a její prokrvení.« Pacient vnímá ovšem úplně jiný výsledek: ekzém ho přestane svědit. A to je hlavní důvod, proč si ho většina nemocných oblíbí. Časté či dlouhodobé užívání se však každému nakonec vymstí. Následkem pomalého množení buněk se pokožka obnovuje jen částečně. Tvoří se tedy stále tenčí vrstva, která je jakoby papírová, proto také lehce zranitelná. Prosvítají na ní rozšířené žilky, výjimečně se zde objeví nadměrné ochlupení. U těch pacientů, kteří si mažou velké plochy kůže, mohou místní kortikosteroidy účinkovat posléze nejen na postiženou část, ale celkově. Vstřebají se totiž do krve, kde zvýší hladinu hormonu kortizolu, jinak produkovaného nadledvinkami, a to samozřejmě negativně působí na různé orgány. »Za problémy vyvolané dlouhodobým užíváním kortikoidů mohou někdy lékaři, kteří nepřesně informují pacienta, jindy zase nepřesné informace v příbalových letácích,« říká docentka Hercogová. »Přestože výzkumy prokázaly, že až na výjimky stačí hormonální mast aplikovat jednou denně a že s délkou užívání její účinnost klesá, výrobci leckdy radí užívat lék třeba dvanáct týdnů, a to dvakrát až šestkrát denně.« Zatímco k tabletám mají lidé jakžtakž úctu a dávají si na předávkování pozor, mast je svádí k nadužívání. Kortikosteroidy nejsou ovšem sádlo, jež lze bez většího nebezpečí namazat kamkoli a kdykoli libo. Zvlášť opatrně je s nimi třeba zacházet v případě dětí, těhotných žen a těch pacientů, kteří mají ekzém v obličeji.
Léčba kortikosteroidy se pochopitelně liší podle konkrétní diagnózy, existují však obecná pravidla, která se vyplatí dodržovat.
* Mast nanášejte pouze na postiženou část kůže, a to v co nejtenčí vrstvě. Poraďte se s lékařem o tom, zda mů žete kvůli zvýšení účinku překrýt tuto plochu mikrotenovou fólií.
* Mažte se na noc, kdy kůže lék lépe vstřebává.
* Nepokračujte v léčbě déle, než jak vám poradil lékař.Dítě by většinou nemělo používat kortikosteroid déle než pět dnů, dospělý pak více než dva týdny.
* Mast vysazujte postupně, jinak vám hrozí takzvaný »rebound« fenomén čili přechodné zhoršení nemoci
* Když už vám lékař doporučí v užívání kortikoidů pokračovat, měli byste si po prvním kole léčení dopřát alespoň čtrnáctidenní pauzu.
* V období, kdy nemáte akutní potíže, užívejte k léčbě jiné preparáty, které vám předepíše lékař.
Nejčastěji předepisují lékaři hormonální masti během první, akutní fáze ekzému, a to především pacientům s atopickým ekzémem. »Při zánětlivé reakci se ze speciálních buněk přítomných ve všech tkáních uvolňují takzvané působky, které potom vyvolají otok a zarudnutí kůže,« vysvětluje Jana Hercogová, přednostka dermatovenerologické kliniky pražské Nemocnice Bulovka. »Kortikosteroidy potlačují zánět tím, že sníží jejich produkci. Zároveň ovšem omezí i množení buněk pokožky a její prokrvení.« Pacient vnímá ovšem úplně jiný výsledek: ekzém ho přestane svědit. A to je hlavní důvod, proč si ho většina nemocných oblíbí. Časté či dlouhodobé užívání se však každému nakonec vymstí. Následkem pomalého množení buněk se pokožka obnovuje jen částečně. Tvoří se tedy stále tenčí vrstva, která je jakoby papírová, proto také lehce zranitelná. Prosvítají na ní rozšířené žilky, výjimečně se zde objeví nadměrné ochlupení. U těch pacientů, kteří si mažou velké plochy kůže, mohou místní kortikosteroidy účinkovat posléze nejen na postiženou část, ale celkově. Vstřebají se totiž do krve, kde zvýší hladinu hormonu kortizolu, jinak produkovaného nadledvinkami, a to samozřejmě negativně působí na různé orgány. »Za problémy vyvolané dlouhodobým užíváním kortikoidů mohou někdy lékaři, kteří nepřesně informují pacienta, jindy zase nepřesné informace v příbalových letácích,« říká docentka Hercogová. »Přestože výzkumy prokázaly, že až na výjimky stačí hormonální mast aplikovat jednou denně a že s délkou užívání její účinnost klesá, výrobci leckdy radí užívat lék třeba dvanáct týdnů, a to dvakrát až šestkrát denně.« Zatímco k tabletám mají lidé jakžtakž úctu a dávají si na předávkování pozor, mast je svádí k nadužívání. Kortikosteroidy nejsou ovšem sádlo, jež lze bez většího nebezpečí namazat kamkoli a kdykoli libo. Zvlášť opatrně je s nimi třeba zacházet v případě dětí, těhotných žen a těch pacientů, kteří mají ekzém v obličeji.
Léčba kortikosteroidy se pochopitelně liší podle konkrétní diagnózy, existují však obecná pravidla, která se vyplatí dodržovat.
* Mast nanášejte pouze na postiženou část kůže, a to v co nejtenčí vrstvě. Poraďte se s lékařem o tom, zda mů žete kvůli zvýšení účinku překrýt tuto plochu mikrotenovou fólií.
* Mažte se na noc, kdy kůže lék lépe vstřebává.
* Nepokračujte v léčbě déle, než jak vám poradil lékař.Dítě by většinou nemělo používat kortikosteroid déle než pět dnů, dospělý pak více než dva týdny.
* Mast vysazujte postupně, jinak vám hrozí takzvaný »rebound« fenomén čili přechodné zhoršení nemoci
* Když už vám lékař doporučí v užívání kortikoidů pokračovat, měli byste si po prvním kole léčení dopřát alespoň čtrnáctidenní pauzu.
* V období, kdy nemáte akutní potíže, užívejte k léčbě jiné preparáty, které vám předepíše lékař.
