ODPOVĚDI KARLA NEJDETE ZDE
To, že v soutěži končí, se Karel, stejně jako ostatní, dozvěděl jen pár minut předtím, než musel svůj provizorní domov opustit.
Velký bratr si s ním v rámci prolhaného týdne krutě pohrál. Kdo je skutečně nominován a kdo nakonec dostal od diváků nejméně hlasů, bylo pro obyvatele domu šokující.
Necítíte se Velkým bratrem trochu podveden?
Ne. Pokaždé jsem se připravoval, že mohu být já na té lavici. Moc si vážím toho, že to přišlo až takhle pozdě. Že jsem mohl všechny ty lidi v domě poznat. Rozhodně toho, že jsem do soutěže šel, nelituji. Užíval jsem si to tam. Když se to stalo, jasně, že jsem byl smutný. Ale na druhou stranu – jsem rád tady venku.
Jaká byla první noc bez Sylvy?
(smích) Sylvu nahradil Jarin-Démon, to bylo taky dobrý. Přišli jsme asi ve čtyři ráno, takže jsem moc nespal. Je to zajímavý, probudit se najednou bez těch lidí, s kterými jsem byl dva měsíce a dva dny nepřetržitě. Prostě vpadnout zase do normálního života.
Budete se na ně chodit dívat za neprůhledná zrcadla?
Určitě. Už jsem si to zkusil a domluvil se, že mě tam i příště pustí. To bude taky asi zajímavý.
Slíbil jste Sylvě cestu k moři. Dojde na sliby?
Sylvu vezmu k moři, i když budeme jen kamarádi. Ona si to zaslouží. Prožili jsme spolu v domě lepší i horší chvíle. Budeme se stýkat i v budoucnu. Přál bych si to.
Bude to napořád?
My jsme si řekli, že až jeden z nás vypadne, bude hlavní roli hrát to, jestli si budeme chybět. Chci poznat Sylvu, jaká je ve skutečnosti. Jsem zvědavý, jaká bude.
Žárlíte v normálním životě víc, nebo méně než v domě?
Já jsem strašně žárlivej. Nevím, jestli to bylo vidět...
... Bylo.
Strašně žárlím! Když někoho mám rád, tak fakt hodně.
Ale ten, kdo žárlí, také v životě hodně trpí.
To vím. Moje dosavadní známosti skončily právě na žárlivosti. Snažím se dát do vztahu všechno a na sebe přitom kašlu. Jde mi o toho druhého. Taky si všechno moc beru. I když je to třeba jen legrace. Možná je to tím, že mám malé sebevědomí. Vše, co se stane, pokládám proto spíš za náhodu než za můj úspěch.
Musel jste tedy překročit svůj stín, když jste šel na konkurz Velkého bratra?
To byla právě všechno náhoda. I teď jsem nervózní, když s vámi mluvím. Zvykám si na to, kolik lidí se teď kolem mě točí.
Funguje v téhle soutěži přátelství, když jde o tak velké peníze?
Chci se vidět určitě se všemi, až to skončí. Já mám problém, že ty lidi nedokážu prokouknout. Když jsou na mě hodný, myslím si, že jsou hodný doopravdy. Cítím to tak i v normálním životě.
Chcete využít popularity, kterou jste účastí v soutěži získal?
Doufám, že mi to nestoupne do hlavy. Zatím asi ani není co. Jsem při zemi. Ale je hezký, když za vámi někdo přijde pro autogram. Nikdy jsem to nezažil.
Popularita má ovšem i svoji odvrácenou tvář, která není moc příjemná.
To vím, už teď jsem ztratil třeba soukromí. Jsem zvědav, jak se s tím budu srovnávat.
Co byste si koupil za deset milionů, kdybyste je vyhrál?
Určitě něco rodičům. To zaprvé. A pak – moje vysněný auto. Peugeot 206. Strašně se mi líbí!
Víte, proč vám říkají Plyšák?
Nevím. Snad to řekl Leoš Mareš, nevím, jak to vzniklo. Možná je to mým úsměvem. Doopravdy nevím...
Líbí se vám to?
Jo, je to hezký. Když mě tak někdo osloví, tak se červenám.
 Karel se líbá se Sylvou. (23.10.2005) |
 Sylva drží Karla za ruku při zůčtování. |
 Karel Frýd v redakci iDNES při on-line rozhovoru se čtenáři. (1.11.2005) |
 Karel Frýd v redakci iDNES po on-line rozhovoru se čtenáři. (1.11.2005) |
 Karel Frýd v redakci iDNES po on-line rozhovoru se čtenáři. (1.11.2005) |
 Karel Frýd v redakci iDNES. (1.11.2005) |
 Karel Frýd v redakci iDNES po on-line rozhovoru se čtenáři. (1.11.2005) |
 Karel Frýd v redakci iDNES po on-line rozhovoru se čtenáři. (1.11.2005) |
