Kabát jako perla do sbírky

Zatímco limitované série aut, hodinek či grafických listů jsou zcela běžnou záležitostí, v oblečení se tyto rarity zatím neobjevují. Výjimkou je nyní kabát nikoli supermoderního vzezření, ale se střihem z padesátých let. Jistě, existují šaty či pláště v jediném exempláři, ale to jde o zakázkovou výrobu nebo o modely pařížské haute couture, kdy si zájemkyně vybere "svůj" model na přehlídce, a ten se ušije přesně na její postavu. Kolekce pret-a-porter (modelové konfekce) mívají zase svých daných 50 kusů od každého návrhu.

Limitovaná série zmíněného dvouřadového pláště v barvě velbloudí srsti od Max Mary je tedy prvním případem, kdy se v konfekci objevila číslovaná sada. A za takový model se platí - u nás téměř čtyřicet tisíc korun. Tento plášť s označením 101801 byl tak vyroben pro letošní podzimní a zimní sezonu v počtu 1951 kusů, což odpovídá roku, kdy vznikla první kolekce Achille Maramottiho se značkou Max Mara.

Svými dokonalými proporcemi a absolutní jednoduchostí představuje oblečení, které sice jde nad všemi trendy, ale zároveň představuje i dokonalé završení trendů současných. Achille Maramottimu se totiž podařilo vytvořit dílo, které je stejně nadčasové jako Thonetova židle číslo 14 či skleněná láhev coca-coly. V průběhu let byl střih pláště upraven jen o milimetry, aby dosáhl i u nejmenších detailů naprosté dokonalosti, což se týká například vnitřních kapes na doklady či ručního štepování.

Kabát nosily či jej stále nosí takové osobnosti, jako jsou například Isabella Rosselliniová, americká herečka Glen Closeová či španělská královna Sofie. Říká se, že tento plášť lichotí každé ženě a dodává jí pocit luxusu. Historie tohoto dámského kabátu z vlny a kašmíru svým způsobem začala už mnohem dříve než před padesáti lety - své "kořeny" má už na konci 19. století. Tehdy si založila svůj krejčovský salón Marina Rinaldi (dnes nejznámější světová značka dámského oblečení pro větší velikosti).

Její vnuk Achille Maramotti se po absolvování práv ve Švýcarsku vrátil k módní profesi domů, do kraje Reggio Emilia, proslulého parmezánem, ale také kvalitními látkami. Ty zde na rozdíl od pařížských salónů byly vždy prioritní, nikoli střih. Přesvědčit tehdy obchodníky i zákazníky, aby si pár roků po válce pořídili konfekční oblečení určené jen na určité období, nebylo jednoduché. Na oblečení se šetřilo. A to i přesto, že na přehlídkách lidé obdivovali Diorův marnotratný New Look, který hýřil záplavou látek.

"Myšlenka, aby šatník byl opravdu něco, co se nakoupí a vyhodí po každém ročním období, nebyla lehce slučitelná s mentalitou padesátých let," tvrdí Luigi Maramotti, Achillův syn a jeden z jeho tří potomků, kteří dnes řídí obrovské impérium s obratem 610 milionů liber. Dědeček Achille však přišel na recept, jak vyjádřit ducha doby. Vsadil totiž vedle dokonalého zpracování a kvalitních látek na zdánlivě jednoduchý recept: "Test pro oblečení, které by bylo v základu nadčasové, je sladit jej s jehlovým podpatkem, kozačkou nebo páskem."

I pro tuzemský trh bylo dovezeno několik plášťů z limitované série, která je opatřena speciální značkou, vypálenou laserem, aby bylo možné každý kabát identifikovat. Za 38 990 korun si pořídíte nejen plášť, ale také ochranný vak a ramínko z růžového dřeva.