Martin Zach se zranil při skoku do vody pouhý den poté, co se stal Mužem roku. Na svůj osud ale nežehrá. "Já jsem vždycky vyhledával adrenalin a vyhledávám ho i teď na vozíku. Prostě ho k sobě potřebuju, patří ke mně, takže se to tak nějak seběhlo a tak to je. Je to život," řekl Zach.
Zpočátku prý lékařům děsivou diagnózu nevěřil, ale pak se s ní snažil vyrovnat po svém. Hodně mu pomohlo, že byl do té doby aktivní sportovec.
"Svaly jsem v podstatě ztratil během 14 dnů, ale měl jsem určitě výhodu v tom, že tělo bylo zvyklé na dřinu a svaly se aktivovaly asi mnohem rychleji než ostatním. Takže sport mi určitě pomohl v tom, že jsem měl morálku na cvičení a svaly na ně byly připravené. Tělo mělo výdrž dál cvičit a poprat se s tím," uvedl bývalý Muž roku.
Tři roky po nehodě žije na vozíčku téměř stejně jako před nehodou. Nemá sice stálou práci a musí vyžít z invalidního důchodu, ale dodělává si vysokou školu a pak plánuje něco si najít. Kromě toho občas moderuje a má řadu dalších aktivit.
"Život na vozíku nekončí a já si myslím, že žiju ještě vytíženější život než před úrazem. Studuju, snažím se nějak pracovat, pořád funguju, cestuju. Takže si myslím, že vozíkem život rozhodně nekončí," povzbuzuje Zach všechny, koho potkal podobný osud.
Jeho návštěva ve studiu Rádia Impuls byla součástí projektu Pošli to dál, jehož cílem je dobrými skutky propojit celou Českou republiku. Lidé přihlašují blízké ze svého okolí, kterým chtějí pomoci, a významnou část z nich tvoří právě vozíčkáři. Jejich starostem a radostem se rádio věnovalo celý tento týden. V pondělí potom stanice odhalí, komu z nominovaných jako prvnímu pomůže.