Jméno švýcarského konta odkazuje na zapomenutou historii Moravy

B r n o - Když Švýcarsko před několika dny zveřejnilo jména téměř šesti stovek osob figurujících na seznamech bank jako vlastníci takzvaných spících peněžních kont z doby holocaustu, objevilo se mezi nimi nemálo obyvatel bývalého Československa. Mezi sedmi jmény z jižní Moravy však jen málokteří pamětníci objevili židovskou rodinu Löw Beer, která se zapsala do novodobé historie Moravy, východních Čech, ale především Brna.
Je konto ve švýcarské bance její? Podívejme se nejdříve o koho vlastně šlo.
Löw Beerové v minulém století významně přispěli k rozšíření textilního průmyslu, který se stal motorem rozvoje Brna a zčásti i jeho okolí. Jinými slovy, podíleli se na tom, co bychom dnes přirovnali k hospodářskému zázraku. "Brno jako středoevropský Manchester zásobovalo svět textilem. Nejslavnější éra nastala od poloviny minulého století. Odsud šla sukna na Blízký východ a do Ameriky. Základem k tomuto rozmachu byl z velké části židovský kapitál," říká historik Jiří Čejka z Muzea města Brna.
Firmu Löw Beer založili bratři Aron a Jacob Löw Beerové již na začátku minulého století. Tehdy se zabývali prodejem takzvané mykané příze. V roce 1854 založili velkou továrnu u Brněnce na pomezí Čech a Moravy. Firma se postupně rozšiřovala a od roku 1877 zahrnovala továrny v Brněnci, Brně a Rozhrání. Od roku 1892 dodávala sukno na armádní uniformy, pro takzvaný c. k. erár. V té době ve všech provozech zaměstnávala půldruhého tisíce dělníků.
"Byla to rozhodně velmi významná rodina. A firma byla velká, po válce byla určitě znárodněná podle dekretů," říká historik z brněnské univerzity Jan Janák. Ještě předtím však původně židovský majetek zabrali Němci, takzvaně jej arizovali. V brněnecké továrně zaměstnával koncem války své Židy Oskar Schindler. "Továrnu arizovali bratři Hofmannové, Schindler tam jako vlastník ani není uveden," připomíná historička Jitka Gruntová.
Löw Beerové a jejich potomci však z tehdejšího Československa stihli odejít ještě před okupací. Podle některých informací žijí v západní Evropě, či Americe. Komu tedy patří spící konto ve švýcarské bance? Proč se k němu nepřihlásili po svém odchodu z tuzemska?
Jedno vysvětlení nabízí samotný název konta. Na internetové adrese je totiž uvedeno jako jméno majitele toto: Löw Beer Mos. "To může znamenat Löw Beer Moses. Moses, tedy Mojžíš," říká profesor Janák. Vysvětlení by tedy mohlo být následující: konto nepatří rodině, ale firmě Moses Löw Beer. A ten, kdo znal číslo tohoto konta, zahynul zkrátka v koncentračním táboře.