Je konto ve švýcarské bance její? Podívejme se nejdříve o koho vlastně šlo.
Löw Beerové v minulém století významně přispěli k rozšíření textilního průmyslu, který se stal motorem rozvoje Brna a zčásti i jeho okolí. Jinými slovy, podíleli se na tom, co bychom dnes přirovnali k hospodářskému zázraku. "Brno jako středoevropský Manchester zásobovalo svět textilem. Nejslavnější éra nastala od poloviny minulého století. Odsud šla sukna na Blízký východ a do Ameriky. Základem k tomuto rozmachu byl z velké části židovský kapitál," říká historik Jiří Čejka z Muzea města Brna.
Firmu Löw Beer založili bratři Aron a Jacob Löw Beerové již na začátku minulého století. Tehdy se zabývali prodejem takzvané mykané příze. V roce 1854 založili velkou továrnu u Brněnce na pomezí Čech a Moravy. Firma se postupně rozšiřovala a od roku 1877 zahrnovala továrny v Brněnci, Brně a Rozhrání. Od roku 1892 dodávala sukno na armádní uniformy, pro takzvaný c. k. erár. V té době ve všech provozech zaměstnávala půldruhého tisíce dělníků.
"Byla to rozhodně velmi významná rodina. A firma byla velká, po válce byla určitě znárodněná podle dekretů," říká historik z brněnské univerzity Jan Janák. Ještě předtím však původně židovský majetek zabrali Němci, takzvaně jej arizovali. V brněnecké továrně zaměstnával koncem války své Židy Oskar Schindler. "Továrnu arizovali bratři Hofmannové, Schindler tam jako vlastník ani není uveden," připomíná historička Jitka Gruntová.
Löw Beerové a jejich potomci však z tehdejšího Československa stihli odejít ještě před okupací. Podle některých informací žijí v západní Evropě, či Americe. Komu tedy patří spící konto ve švýcarské bance? Proč se k němu nepřihlásili po svém odchodu z tuzemska?
Jedno vysvětlení nabízí samotný název konta. Na internetové adrese je totiž uvedeno jako jméno majitele toto: Löw Beer Mos. "To může znamenat Löw Beer Moses. Moses, tedy Mojžíš," říká profesor Janák. Vysvětlení by tedy mohlo být následující: konto nepatří rodině, ale firmě Moses Löw Beer. A ten, kdo znal číslo tohoto konta, zahynul zkrátka v koncentračním táboře.
Löw Beerové v minulém století významně přispěli k rozšíření textilního průmyslu, který se stal motorem rozvoje Brna a zčásti i jeho okolí. Jinými slovy, podíleli se na tom, co bychom dnes přirovnali k hospodářskému zázraku. "Brno jako středoevropský Manchester zásobovalo svět textilem. Nejslavnější éra nastala od poloviny minulého století. Odsud šla sukna na Blízký východ a do Ameriky. Základem k tomuto rozmachu byl z velké části židovský kapitál," říká historik Jiří Čejka z Muzea města Brna.
Firmu Löw Beer založili bratři Aron a Jacob Löw Beerové již na začátku minulého století. Tehdy se zabývali prodejem takzvané mykané příze. V roce 1854 založili velkou továrnu u Brněnce na pomezí Čech a Moravy. Firma se postupně rozšiřovala a od roku 1877 zahrnovala továrny v Brněnci, Brně a Rozhrání. Od roku 1892 dodávala sukno na armádní uniformy, pro takzvaný c. k. erár. V té době ve všech provozech zaměstnávala půldruhého tisíce dělníků.
"Byla to rozhodně velmi významná rodina. A firma byla velká, po válce byla určitě znárodněná podle dekretů," říká historik z brněnské univerzity Jan Janák. Ještě předtím však původně židovský majetek zabrali Němci, takzvaně jej arizovali. V brněnecké továrně zaměstnával koncem války své Židy Oskar Schindler. "Továrnu arizovali bratři Hofmannové, Schindler tam jako vlastník ani není uveden," připomíná historička Jitka Gruntová.
Löw Beerové a jejich potomci však z tehdejšího Československa stihli odejít ještě před okupací. Podle některých informací žijí v západní Evropě, či Americe. Komu tedy patří spící konto ve švýcarské bance? Proč se k němu nepřihlásili po svém odchodu z tuzemska?
Jedno vysvětlení nabízí samotný název konta. Na internetové adrese je totiž uvedeno jako jméno majitele toto: Löw Beer Mos. "To může znamenat Löw Beer Moses. Moses, tedy Mojžíš," říká profesor Janák. Vysvětlení by tedy mohlo být následující: konto nepatří rodině, ale firmě Moses Löw Beer. A ten, kdo znal číslo tohoto konta, zahynul zkrátka v koncentračním táboře.
