Když dostala Jiřina Bohdalová otázku týkající se současné politické situace (zda fandí Nečasově vládě), legrace šla stranou. "Mám strach, aby to se mnou neseklo, když čtu všechno, co se děje."
O současném dění čte prý hodně v novinách i na internetu. S ním ji naučili zacházet vnuci. A prý vždycky zvedají oči v sloup, když neumí něco, co jí už patnáctkrát předtím vysvětlili. "Ale maily píšu rychle, to umím," tvrdí Bohdalová.
Kromě politiky si povzdechne i nad současným humorem. "Zajídá se mi," říká. Pak radši vzpomíná s nostalgií na herecké kolegy, kteří už nežijí. Vladimíra Menšíka popisuje jako tsunami a Miloše Kopeckého jako svůdníka.
Na to, že oslaví osmdesátku, se nijak nepřipravuje. "Bude to den jako každej jinej. Vyjde slunce, probudím se (doufám) a bude mi rázem osmdesát. Naštěstí se to počítá všem stejně," říká herečka, která i v tomto věku jde z práce do práce. Skoro denně natáčí a energie má pořád dost. Jen se jí zeptejte, kdy zažila největší večírek svého života. "Teprve bude," odpovídá.
