„Scénář toho filmu se ale skutečně dostal k Julii Robertsové, ale evidentně to nevzala. Přemýšlel jsem, koho by tam chtěla hrát. Na Elišku Balzerovou to bylo brzo a na Lenku Vlasákovou pozdě a na Verunku Kubařovou by to bylo hodně troufalé,“ zauvažoval režisér a scenárista Jiří Vejdělek v pořadu 7 pádů Honzy Dědka.
„Myslím, že už se to nestane. Myslím dokonce, že dneska už bychom Ženy v pokušení v té podobě, jaké jsme jej natočili, natočit nemohli,“ poukázal na hyperkorektnost doby. „Pro ženy se píše složitěji. Komických postav, typů, je málo. A nejvíc ve filmu baví, že tu postavu trápíte. Čím víc trpí, tím víc se bavíte. Máloco potěší víc než neštěstí jiného. Ale to můžete udělat chlapovi. Žena vzbuzuje soucit. Když tu samou scénu napíšu pro chlapa, budete se smát, když je to obráceně, pohoršíte se.“
Vejdělek je rád, že roli vzala Eliška Balzerová. Nejdřív se totiž obával a přemýšlel, která česká herečka by s tím neměla problém. „Napadla mě Eliška, že když dáma s takovou noblesou bude svádět mužské kolegy, cokoliv se pohne. I některé kolegy to překvapilo, že to nebude možné. Poslal jsem jí scénář a dal jsem si s ní schůzku v centru Prahy. Přišel jsem dřív, s kyticí… a ona přicházela už v té roli, tam chlapi padali,“ prozradil.
„Ona už předváděla, jak by to mohlo vypadat. V podstatě na té schůzce jsme si výborně notovali. Jediné, o co jsme se trošku přeli, bylo, jak bude nazývat ženské pohlaví. Volali jsme i do Ústavu pro jazyk český. Eliška si sepsala různé možnosti, zkoušeli jsme, jak to zní. Až jsme skončili na frndě. Já jsem navrhoval, myslím, pičulínu, ale ta frnda to bohatě přetřela,“ dodal s tím, že obsluhující personál musel být nejspíš překvapený.
„Představte si to v té kavárně, když tam kolem sedí lidé… Mě nikdo nezná, ale Elišku znají všichni, a teď tam padají tahle slova. Personál nevěděl, jestli se může přiblížit k našemu stolku, ti si říkali: Co to tam má za zajíčka a co to s ní probírá?“ smál se při vzpomínce na přípravy jednoho z nejúspěšnějších českých filmů Vejdělek.