Jílková: Moje dcera to všem natře

  • 10
Jen se rozhlédla, hned poznala dvě tváře. Jenže nevěděla, komu patří. "Díky Kotli si strašně pamatuju obličeje. Ale nikdy k nim neumím zařadit jméno," podotkla. Těch obličejů už viděla tisíce. Její tvář díky obrazovce znají miliony. Od dubna se Michaela Jílková po mateřské vrací - a Kotel s ní. První se v něm bude smažit Stanislav Gross.

* Poznáte totéž, co u politiků v Kotli, i doma u svého partnera Michala Voráčka - a to, když se vytáčí a uhýbá z vaší otázky?
No jistěže poznám. Ale jestli si někdo myslí, že si dám ruce v bok a stoupnu si těsně před jeho obličej, tak to teda ne. Kotel je moje práce, doma se chovám jinak. Své si řeknu klidně u sporáku, vařečkou míchajíc večeři.

* Když jsme u té rodinné večeře, mnoho žen si u druhého dítěte řekne: Na mateřskou už možná nikdy nepůjdu, tak si ji chci užít, dejte mi aspoň rok pokoj. Ale vy se hrnete do práce, proč?
Protože jsme se v televizi domluvili tak, že Kotel se přeruší od konce října do dubna.

* Připadáte si nenahraditelná?
Ne, to bych si připadala jako blázen, kdybych si myslela, že jsem v práci nenahraditelná.

* Tak proč Kotel nepokračoval třeba s někým jiným?
Protože Kotel je - teď to asi bude znít sebevědomě - nejtěžší, co může moderátora potkat.

* Takže jste přece jen nenahraditelná a jednou si vezmete svůj Kotel do hrobu.
No... vidíte.

Podpantofláka bych nesnesla

* Kolik bude Marušce, až se vrátíte do televize?
Akorát začátek pátého měsíce. Je vážně ještě malinká.

* Jdete pracovat kvůli prestiži, nebo snad kvůli penězům?
Jdu, protože chci, a taky proto, že žena má být na svém muži aspoň trochu finančně nezávislá.

* Což při dnešní mateřské, která činí 3635 korun, nejde...
To opravdu nejde. Mateřská je výsměch státu ženám, které se rozhodly rodit.

* Jaká by měla být, aby to nebyl výsměch?
Kdyby ženy rok braly tolik, kolik mají v práci. Ale neříkám, že pak bych byla ten rok doma. Znám se, potřebuju dělat kromě domácnosti i něco jiného. Nad něčím přemýšlet, něco tvořit.

* Jak to zařídíte s kojením?
Příroda to zařídila sama tak, že mléko mi na začátku třetího měsíce začalo ubývat, takže už Marušku přikrmuju. Babička a dědeček nám zaplaťpámbu pomáhají se sedmiletým Jakoubkem a budou tak hodní, že pomůžou i s Maruškou.

* Její tatínek pomáhat nebude?
Tatínek pracuje a je to tak v pořádku. Mně se líbí být ženou, nepotřebuju a nechci být chlap. Chci se věnovat dětem, vpodvečer a večer být doma, uvařit večeři a pak děti uspat. Když to tak není, nejsem v pohodě. Kdyby mi nějaký muž nabídl, že bude doma, abych mohla pracovat od rána do večera, psychicky mě rozloží.

* Odhadovala bych spíš, že váš muž, byť mediální podnikatel a viceprezident fotbalové Sparty, bude doma pod pantoflem. Je nerad středem zájmu, který vy naopak budíte.
Tak pozor. Podpantofláka bych vedle sebe nesnesla. A že nechce být středem zájmu, tomu se nedivím. Kdybych měla muže, který by se nechával se mnou fotografovat, začala bych být velmi ostražitá, protože mně imponují muži, kteří pracují a snaží se zabezpečit svoji rodinu, a ne ti, kteří mají čas na focení. Hodně lidí si skutečně myslí, že jsem ta semetrika, která čeká na manžela za dveřmi s válečkem na nudle, a běda, když se o pár minut zpozdí. Jenže nežijeme v dávné minulosti, kdy vládl matriarchát, nemám potřebu řídit muže ani potřebu být tím krkem, který hýbe hlavou rodiny.

* Z vás by tedy měly feministky radost. Jak se otec Marušky zapojuje do výchovy?
Tak, jak se muž zapojovat má. Stará se o nás. Taky si povídá, taky se zajímá. Ale nemohu po partnerovi, který je vytížený v práci, chtít, aby týden hlídal dítě, když onemocní. To musím zvládnout já, a když je Kotel, tak s pomocí babičky a dědečka.

* Je zlá kotelnice hodná máma?
Myslím, že velice. Kdo mě zažil v parku, ví, že jsem trpělivá a hodná maminka s klidným hlasem. Dokonce Kuba, kterého vychovávám sedm a půl let, se mě před dvěma týdny zeptal, proč někteří rodiče bijí děti.

* Vy jste ho nikdy neplácla přes zadek?
Ale jistěže plácla, ale nikdy jsem ho nebila. I když mi taky někdy rupnou nervy, rozhodla jsem se, že výchova bude demokratická a o všem budeme diskutovat. Půl hodiny, hodinu, třeba i několik týdnů. O tom, proč je třeba chodit na angličtinu nebo na plavání.

* S tím, že zvítězíte vy.
Ne, ne, vítězí ten, jehož argumenty jsou pádnější. V plavání jsem ustoupila. Četli jsme zrovna Robinsona a říkala jsem Kubovi, že kdyby neuměl Robinson plavat, byl by dost nahranej a těžko by si na ztroskotanou loď doplaval pro pušky a nože. Kuba to uznal, ale za pár týdnů mě přesvědčil, že už třikrát přeplaval bazén a dál to Robinson k lodi určitě neměl.

* V Kotli se tedy musíte nutit do toho, abyste byla zlá?
Ale já si vůbec nemyslím, že jsem zlá. V Kotli je dav, který se nedá uřídit tak, že budeme o všem diskutovat. I politik musí odpovídat na to, nač je tázán - a to jen s milou a hodnou tváří nedokážete. Když jsem moderovala Sedmičku, ptali se mě dva novináři, jaké to pro mě bylo, sedět. Jestli to prý umím! Mě vážně děsí, když si lidi myslí, že jsem ve skutečnosti stejná jako v Kotli. Ale aby bylo jasno, i když si o všem dlouho a ráda povídám, neznamená to, že občas nezvýším hlas. Nemám ráda, když nejsou emoce, nevěřím lidem, kteří se nerozčilují, neumějí se dojmout, vždyť to není normální. Taky občas doma hlas zvýším a jindy ho mám rozechvělý... to se mi líbí.

* Kolikrát Kuba řekl: Mami, tati, nehádejte se?
Nikdy. Ale nemohla bych být s člověkem, který by emoce neměl. To bych se dusila.

Nejhorší jsou nedomrlí politici

* Měla jste někdy sen, že jste se vy sama ocitla v aréně Kotle a nějaký politik-kotelník vás pořádně dusil?
Mívám občas jiný sen: že jsem to prošvihla. Nemám ještě dostatečně nastudované téma, už mě volají do studia a já přijdu do živého vysílání pozdě. Sen, o kterém mluvíte, jsem nikdy neměla.

* Tak si to zkuste představit. S kým byste si ty role nerada vyměnila?
Nebojím se nikoho. Je to přesně naopak, než si myslíte. Mám ráda Kotle, ve kterých to vře. Na politiky, u nichž se dají očekávat slovní souboje, se vyloženě těším.

* Kdo to je například?
Určitě Zeman, Klaus. Kotel žije i s Grossem, Grebeníčkem a hodně taky se Škromachem...

* ... který vám, když jste byla v osmém měsíci těhotenství, řekl, že se budete přetlačovat svými břichy, a lidem oznámil, že bude líp, ať se jim to líbí, nebo nelíbí. Mimochodem, Zeman mu za vystoupení v Kotli taky pěkně vynadal.
Já jsem byla naopak velmi spokojená, že se Kotel vaří, a Maruška mě v břiše ani jednou nekopla. Nejhorší politici jsou takoví ti nedomrlí, suchopární, kteří v lidech nevyvolávají žádné emoce.

* Třeba, budu střílet jen tak od boku, Cyril Svoboda? Nebo Vlastimil Tlustý?
Nebudu nic potvrzovat. Ale tihle dva to nejsou.

* Kterou otázkou na tělo by vás ti ostří řečníci dostali do úzkých?
Žádnou, se vším, co jsem prožila, jsem vyrovnaná. Nemám ráda otázky na soukromí. Ne proto, že bych se jich bála, spíš si říkám, co je komu do toho, jak žiju. Je to moje intimní věc, nemám potřebu ji vytrubovat do světa. Kdybych teď tady na vás vybafla, jaké máte neshody s manželem, asi byste si o mně řekla, jestli nejsem nějaká drzá. A já se o to mám dělit s národem?

* Nedělte. Ale čistě teoreticky, já nejsem celebrita, vy svým způsobem ano, takže tam se zájem jaksi očekává. Jak dlouho trvá taková příprava na Kotel?
Je to každodenní několikahodinové studium materiálů. Pět šest hodin studuju stoh vysoký deset centimetrů. Třídím, podtrhuju, vypisuju, potřebuju naprosté soustředění.

* Jak často slýcháte od Kuby větu: Mami, ty mě už zase nevnímáš?
Neznám. Naopak se mi stávalo, že když jsem měla pracovní hovor a přišel syn, omluvila jsem se, že zavolám později.

* Komentuje nějak aféru Gross, kterou slyší kolem sebe? Moje čtyřletá dcera tuhle u zpráv v televizi řekla: Pořád samý Grossy!
Kuba politiku nesleduje. Trochu se vyzná v politických stranách, ale to je vše. Myslím, že není dobré, aby se sedmileté dítě koukalo na zprávy, zas tak moc hezkého toho v nich není.

* To je večer doma nesledujete?
Já ano, ale Kuba jde v té chvíli do svého pokoje a má volný program. Říkáme tomu havaj.

* Co znamená, že se trochu vyzná v politických stranách?
Když jsme šli k volbám, to mu bylo tehdy pět, pojmenoval si strany na růžičku a modrého ptáčka. Vysvětlovala jsem mu, že pro dospělé je důležité jít k volbám. Hodil do schránky hlas, ale těch voleb už bylo nějak dost a on už bohužel chodit nechce.

* Ví, zda volí růžičku, či modrého ptáčka?
Ano, to ví a ví i proč. Ale kdybych vám to teď líčila, prozradím, koho volím, a to neudělám.

* Když mluvíte o Kotli, říkáte vždycky, že ho děláte pro občany. Myslíte to, podobně jako Gross, upřímně?
Chci, aby to diváka bavilo, zaujalo, aby tomu rozuměl. Mnozí se tak vůbec dozvědí, kdo je vlastně ministr. Kotel beru jako službu veřejnosti.

* Nebo aby byla Míša Jílková úspěšná a měla pocit vlastního uspokojení?
Ale já fakt nepracuju, abych uspokojovala nějaké své ambice. Kotel je sedm let nejsledovanější politický pořad v zemi. Kdyby lidi necítili, že to dělám pro ně, nedívali by se na něj.

* Co když vám řeknu, že se na něj dívám, protože je to docela zábavná show a protože mám ráda vaše ostré otázky. Ale že se na něj nedívám kvůli problémům, protože nemám pocit, že by se tam nějaké řešily, neboť je to v první řadě jen exhibice?
A co vyřešíte vy politickými rozhovory v novinách? Kotel je jediný pořad, kde mohou lidi přímo do očí říct politikovi svůj názor, a v tom je nenahraditelný a jedinečný. Ano, lidé mohou jít demonstrovat, stát na náměstí s transparenty, mohou napsat ministrovi dopis nebo si počkat na mítink, ale tam je politik může obalamutit a řekne, co ho napadne.

* V Kotli to přece může dopadnout úplně stejně, protože...
Nemůže.

* Protože, nechte mě teď domluvit, se všichni předvedou, jak to umějí nandat ministrovi, pak se s uspokojením rozjedou a nic se nestane.
Nemůže to tam tak dopadnout, protože v Kotli hlídám politika já, aby nás nebalamutil.

* Šli by si do Kotle zanadávat vaši rodiče nebo partner?
To asi těžko, když by kdekdo věděl, že patří ke mně. Ale proč by jinak nešli? Vážím si všech lidí, kteří přijeli do Kotle a zeptali se. Protože takový člověk je pro mě mnohem odvážnější, než když my dvě si budeme u kávy nadávat, co se v zemi děje. A že mají emoce? No to je snad v pořádku. Nemám ráda lidi roboty, lidi stroje, kteří jen seriózně promlouvají - vždyť to nejsou lidi!

* Jeden z komentátorů tuhle řekl, že skutečná demokracie bude, až bude právem každého nepřijít do Kotle, aniž byste mu veřejně vzkazovala, že se bojí podívat lidem do očí. Co vy na to?
Nikomu už nic nevzkazuju, ať si každý dělá, co chce, ale jedna věc je pravda: pokud politici před volbami na náměstích vaří guláše, hladí děti po tvářích a rozdávají balonky a pak, když je lidi zvolí, považují za nepřípustné jít do Kotle, tak si o tom myslím svoje.

Železný do Kotle nepatří

* Pozvala byste do Kotle Vladimíra Železného?
No kdyby byl důvod... Ale nebyl, tak jsme ho nepozvali.

* Nebyl? To si vážně myslíte? Možná by se ho občané rádi zeptali, proč musel stát zaplatit deset miliard za prohranou arbitráž.
Vzhledem k tomu, že to byl ředitel televize, která Kotel vysílá, tak mi to nepřišlo...

* ... dostatečně loajální k muži, který prosadil vysílání vašeho Kotle?
Ne, dostatečně vhodné, protože pak by se to vysvětlovalo, že si to zorganizoval, že to byla jeho iniciativa. Opravdu klidně pozvu kohokoli, jde spíš o to, že do Kotle chodí lidé, kteří mají výraznou politickou odpovědnost. A rozhodnutí ministrů se jistě dotýká více lidí než současná rozhodnutí Vladimíra Železného.

* Stalo se někdy v Kotli něco, co byste už podruhé nechtěla zažít?
Nejtěžší byly první tři čtyři Kotle, který jsem neměla tak ohmataný. Když byl hostem Grebeníček, dav se mi vymkl z rukou. Stačí dvě vteřiny, kdy nezachytíte atmosféru - a padesát ze 160 lidí se náhle začne překřikovat, přidají se další a už to neuřídíte. Pamatuji si, že jsem se tehdy opřela o zábradlí a říkala si: Já chci domů, ke Kubovi.

* Teď vás jako první čeká Gross. Řekněte mi, když na to máte takový cit, vytáčí se ve svých dosavadních odpovědích týkajících se jeho aféry?
Nesděluji veřejně o politicích svoje soudy. A taky, do Kotle teď právě zbývá šestnáct dní. Aféru jsem samozřejmě sledovala v novinách, ale jestli se mnou teď chcete podrobně diskutovat na politické téma, tak si na to netroufám. Nemám to ještě nastudované, ani to během mateřské nešlo, když člověk spí čtyři hodiny denně.

* Je pro vás přirozené stoupat si lidem těsně před jejich obličej, a narušovat tak jejich přirozenou zónu soukromí?
To jsem se naučila v kursech nonverbální komunikace, kterými prošli před pár lety i všichni politici, byla to velká móda. Když se k někomu přiblížíte, znervózníte ho. Pokud mi to teď uděláte, budu couvat. V Kotli mi to nevadí.

Změním si šaty

* Budete Kotel dělat donekonečna stejně?
Dokud bude diváky bavit, měnit nic nebudu. Vlastně, teď chystám změnu oblečení. Budu nosit šaty od návrhářky Alice Abraham, takže do Kotle se dostane i móda.

* Vychováte si nějakého následovníka, který po vás jednou Kotel převezme?
Když moje Maruška v porodnici křičela, sestra přišla a říká: "To je ale hlas! Koukám, že máte nástupkyni. Ta je tam zmastí všechny." Maruška je skutečně jiná než Kuba. Ranařka a dračice. Úplně jiná než citlivej Kuba.

* Rodila jste císařským řezem, což je teď móda. Musela jste, nebo chtěla?
Musela, ale byla jsem ráda. Bolest ráda nemám.

* Za nejhorší okamžik svého života jste kdysi označila rozvod. To stále platí?
Ano, ale bylo to tak hlavně kvůli Kubovi. Chtěla jsem syna do své péče, manžel chtěl střídavou.

* Proč jste byla proti? Nemá mít dítě dva rodiče?
I dospělý člověk je rád, že každý večer ulehne do své postele. Představa, že je jeden týden někde a druhý týden jinde, stresuje dospělého, natož dítě. Získala jsem Kubu výměnou za to, že jsem se vzdala veškerého majetku. Jsem ráda, že to mám za sebou.

* Podruhé se už raději nevdáte?
Teď o tom neuvažuju.

Michaela Jílková
Dva dny před návratem na televizní obrazovku oslaví "kotelnice" Michaela Jílková 37. narozeniny. Vystudovaná herečka, která si osvojila roli semetriky, o sobě říká, že je nejdéle činnou moderátorkou politických debat. Nejdřív pracovala v rozhlase, v roce 1993 začala v České televizi postupně moderovat pořady Duel, Karle, přepni to a Aréna. V roce 1998 se stala moderátorkou Kotle na Nově, který si sama vymyslela. Přechodně řídila i Sedmičku, ta jí však přišla mnohem nudnější. Hojně sledovaný Kotel nemá zdaleka jen obdivovatele. Kritici jej označují za pouhý "ventil pro emocionální frustraci diváků z politiků, kde se tvrdá diskuse jen předstírá."
Michaela Jílková má z prvního manželství s Vladimírem Dvořákem (synem známého herce) sedmiletého Jakuba. Dnes žije s podnikatelem Michalem Voráčkem, v prosinci se jí narodila dcera Marie.

Michaela Jílková s nyní již bývalým manželem Vladimírem Dvořákem, synem někdejšího hvězdného televizního konferenciéra a textaře.

Fotoobraz Jadrana Šetlíka: Michaela Jílková.

Michaela Jílková v Kotli.

Michaela Jílková v kotli.

Michaela Jílková v kotli.

Michaela Jílková v kotli.

Michaela Jílková.

Moderátorka Michaela Jílková

Michaela Jílková se synem Jakubem.

Televizní moderátorka Michaela Jílková

Michaela Jílková