Dvě předchůdkyně aneb Nahá se už nikdy fotit nenechám
"Já myslel, že to je taková stará... O chlebu a holi..." Zhruba tato představa, převzatá z románu Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka, naskočila ještě před deseti lety školákům, padlo-li slovo spisovatelka. Všechno je jinak. Mladé české prozaičky a básnířky jako by se předháněly v erotizování publika.
Málokdo si dnes uvědomuje, že Bára Nesvadbová nebyla první česká literátka, která v devadesátých létech neváhala veřejně poodhalit svůj exteriér. Její dvě předchůdkyně dokonce zašly dál než ona, leč nevytrvaly.
Jako první se na plakátech, vylepovaných po Praze ku propagaci její básnické sbírky Ona totiž byla velice krásná, objevila do půli těla vysvlečená Dita Bochníčková. Úspěch jí to nepřineslo. "Nahá se už nikdy fotit nenechám," prohlásila po roce. A skutečně, Dita Bochníčková se provdala, usadila se a její nahota zůstává od té doby skryta v jejím budoáru.
Nedlouho po Ditě nastoupila Sissy Simmons, vlastním jménem Jana Mandelíčková, svým nakladatelem avizovaná jako český Charles Bukowski v sukních. Na autogramiádu své prvotiny, nazvané s jemností Sissy vlastní Všichni jste prasata, se autorka dostavila pouze v kalhotkách. Ani tentokrát se však úspěch nedostavil, což muselo ve slečně Mandelíčkové jen posílit její latentní podezření, že sebetalentovanější holka z venkova v Praze bez známostí nepořídí nic, i kdyby se producírovala úplně nahá po pěší zóně.
Až pak přišla Bára Nesvadbová se svou povídkovou prvotinou Řízkaři. Slovo sex se v díle, jehož hrdinkou i vypravěčkou je mladá novinářka Karla, vyskytuje snad na každé stránce, a to i několikrát. Deset tisíc prodaných výtisků prvního vydání - to je na české poměry obdivuhodné skóre. Dnes si čtenáři v souvislosti s Řízkaři, jakož i s dalšími díly Báry Nesvadbové - Bestiářem a Životem na nečisto - automaticky vybavují autorčin vyzývavý zjev. Když ale Řízkaři vyšli, jen málokdo věděl, jak ta Nesvadbová, onen vamp, střídající v čtenářských fantaziích veletucty milenců, vlastně vypadá. Fotografové začali u jejích dveří zvonit až zhruba po půl roce.
Velký muž aneb Jablko pod stromem
Sotva který muž bude mít na Báru Nesvadbovou větší vliv než její zbožňovaný otec. Pětasedmdesátiletý psychiatr Josef Nesvadba patřil k tomu lepšímu, co mohla oficiální normalizační literatura nabídnout. Knihy jako Tarzanova tvář, Einsteinův mozek či Dialog s doktorem Dongem už dokonce patří ke klasice české sci-fi.
V literární komunitě nebyl neznámý sklon doktora Nesvadby experimentovat v sexuálním životě. Šokoval své společníky například postesknutím, jak nedomyšlená je skutečnost, že muž má pouze jeden pohlavní úd. Jako soudní znalec několikrát prospěl slavným nekonformním jedincům: jeho posudek pomohl například Kájovi a Janu Saudkovým, když byli obviněni z pohlavního zneužívání nezletilých dívek. Na rozdíl od své dcery však Josef Nesvadba neměl nikdy potřebu o svém sexuálním životě psát. Jako literát má sice zatím nepoměrně větší renomé, ovšem v exhibicionismu s Bárou soutěžit nemůže.
Milovaný jedináček Bára nebyla vychovávána dle selského rozumu, ale podle avantgardní psychiatrické literatury. "Otec se mnou mluvil otevřeně o všem včetně sexu," říká. "Málokdo také chápal, jak to, že doma chodíme všichni nazí."
Spisovatelka také stále žije v těsné blízkosti svých rodičů. Její matka, rovněž psychiatrička, občas v žertu vyhrožuje, že se od muže a dcery odstěhuje. "A pak si můžete na dveře klidně dát firmu: Barbara Nesvadbová, Josef Nesvadba - sex, spisovatelství a špionáž".
Kup si suspenzor!
Vliv otce na dceru však není bezmezný. Josef Nesvadba považoval rukopis Řízkařů, který vznikl na objednávku nakladatelství Motto, za nezralý, vydání Bestiáře dokonce nedoporučoval vůbec. Bára si přesto prosadila svou. Dnes tvrdí, že tři povídkové knížky s Karlou v hlavní roli jsou uzavřenou kapitolou. "Psala jsem je vlastně levou zadní," tvrdí. Autorka, která v civilu nejde pro silnější slovo daleko, také sama uznává, že její spisy mají poměrně dost slabin. "Stačí vytrhnout větu dvě z kontextu, a je z toho pěkná srágora, nazdar bazar," říká. Věru že ano. Namátkou: Může se člověk zamilovat do penisu? Má duše sex ani nikdy nepotřebovala. Jak je možné, že sex je s někým tak super a s jiným úplně mimo? Cannes je plné super obchodů. Cannes je malé evropské Beverly Hills.
S takovou není divu, že se kritici na Bářiny spisy sesypali jako vosy. Nejrazantněji si jako obvykle vedl Jaromír Slomek. V recenzi "Bestiáře", nazvané Postelový bedekr Báry Nesvadbové, se dokonce omluvil svému nejoblíbenějšímu terči, Michalu Vieweghovi. "Tu si vzpomeneme na Michala Viewegha a pomyslíme si, že ve srovnání s Nesvadbovou píše tento kritizovaný autor jako Kundera, Škvorecký a Vonnegut dohromady," napsal.
Autorka mu, jak je pro náš kraj poslední dobou typické, vzkázala, že až ho potká, nakopne ho do rozkroku. "Mám si snad koupit suspenzor?" odpověděl jí řečnickou otázkou kritik. Jeho kolega Jakub Šofar byl snad jediný, kdo poukázal, že kritický odpor k produkci atraktivní autorky může mít zčásti mimoliterární kořeny. Má prý příliš vyvinuté poprsí, "což se v ´óbrliteratúře´ moc nesmí, správná spisovatelka má být plochá jako lineál, nezřetelného pohlaví, jenom tak může správně nahlížet na ´peniso-vaginální´ lidské tragédie."
Kovářova kobyla: bosá, nebo skvěle okovaná?
Je-li Bára Nesvadbová otloukánkem literárních kritiků, bulvární tisk ji svým způsobem miluje. Co chvíli přináší zaručené zprávy o jejích možných i nemožných milencích či milenkách. Politikové Dlouhý, Langer či Březina, exředitel České televize Puchalský či modelka Kornová... Některé hvězdy českého showbyznysu jí tento druh popularity tiše závidí a po straně tvrdí, že Bára na svém nelichotivém obrazu ve skutečnosti tvrdě a cílevědomě pracuje.
Autorka to rozhodně popírá. "Studovala jsem sice public relations," tvrdí, "dá se však říci, že jsem typická kovářova kobyla, která chodí bosa."
V roce 1999 ovšem v rozhovoru uvedla: "Čím se teď v létě zabývám? Dostala jsem nabídku, abych s Kačenkou Kornovou pózovala pro jeden pánský měsíčník. Docela mě to láká jako další provokace a experiment, ale ještě jsem s tím časopisem nepodepsala smlouvu. Verbální obnažování je jedna věc, ale svlíknout se doopravdy je zase něco úplně jiného. Jedno vím jistě: jestli to udělám, nebude to kvůli penězům."
Nakonec se Bára vysvlékla úplně jen jednou: když pózovala s režisérkou Irenou Pavláskovou pro kalendář Odhalená krása. V novinových archivech však není nouze o její fotografie, na nichž je sice přioděná, ale o dobrém vkusu se mluvit nedá. Vrcholem je patrně snímek, prezentující spisovatelku s doširoka roztaženýma nohama na stole. Klín má zakrytý elegantním psacím strojem.
Bára tvrdí, že všechny tyto pózy pocházejí z hlav fotografů. "Jestli se mi podařilo něco podělat, pak je to můj mediální obraz," říká tiše a zcela vážně.
Dohnat a předehnat
Konkurence nespí. V únoru 2001 usedá ke stolku v kavárně ??? mladá, štíhlá blondýna a muž v drahém obleku.
"Ty píšeš mnohem líp než ta Nesvadbová, to se nedá srovnat," hučí on do své společnice.
"Ale mně se docela líbí, jak ta Bára píše," pípne ona.
"Ale prosím tě, to je nebe a dudy," vede si svou on.
Kdo je ona dívka? Jistá Kateřina Procházková, autorka rukopisu, s nímž už obešla několik nakladatelství a který má právě vyjít. A kdo je ten muž? Jistý Marek Šebesťák, místopředseda Asociace majitelů reklamních agentur a dle Blesku jeden z bývalých milenců Barbary Nesvadbové. A co se to rodí na jejich schůzce? Billboard na knihu Kateřiny Procházkové ???, jejíž pracovní názvy zněly Zpověď jedné slečny a Bliju jako Alík. Billboard, který dnes visí po celé Praze a na němž autorka dvojsmyslně hlásá: Můžete mě mít v knihovně...
Vážný průlom do propagační praxe. Billboardy se spisovatelkami, nota bene se spisovatelkami, které ještě nevydaly ani jednu povídku - to nemají ani v Americe.
"Cíl je jediný. Přebít Nesvadbovou. Dohnat a předehnat," tvrdí Bára. Šebesťák je prý jediný člověk, který jí opravdu ublížil, říká bez upřesnění.
Pikantní situace. Jak Nesvadbová, tak Procházková jsou moderátorkami televizní stanice TV 3. Text Bářiny konkurentky je také otevřený, plný erotických esemesek...
Jistý rozdíl tu zatím přece jen je. Knih Báry Nesvadbové se dosud prodalo sedmdesát tisíc výtisků. Prózu Kateřiny Procházkové si k pátému dubnu navzdory billboardu koupilo pouze dvě stě šedesát osm čtenářů.
Jestli on tu nehraje jistou roli onen Bářin nenávratně zpackaný mediální obraz...
 |
 |
 |
