Každý sám si teď může odpovědět na otázku, zda jde o gigantický, megalomanský kýč, nebo o jedinečné dílo. Britové - asi jako jediní na světě - vytvořili stavbu přímo určenou k poctě nového milénia. Dóm, postavený podle návrhu architekta Richarda Rogerse, je uvnitř rozdělen do 14 zón, které mají odpovídat na otázky kdo jsme, kde a jak žijeme, kam směřujeme. Organizátoři slibují nevídanou zkušenost, zábavu i poučení pro děti i pro dospělé.
Po vstupu do Dómu však nejdříve zaujme klikatý had lidí trpělivě čekajících na zatím nejpopulárnější zónu zvanou Tělo. Po dvouhodinové frontě pak jako ve zrychleném filmu téměř v poklusu projdou lidé vnitřkem dvou gigantických pololežících postav.
Cestou se doví, co dokážou lidské emoce, například že smích zapojí celkem patnáct břišních svalů. Avšak pozor. Když se člověk směje, působí i na močový měchýř... V nejpůsobivější části této zóny vyveze eskalátor diváky vnitřkem těla k obrovskému srdci, které jim tepe nad hlavami - nejdříve v normálním rytmu, po zaječení jako vystřiženém z hororu se vyděšené rozbuší s novou silou a rychlostí.
Tělo nabízí i další vizuální osvětu, například pohled na to, jak mužské spermie honí vajíčko v ženské lůnu. Po vstupu do lebky komika si lze poslechnout černý humor, jímž se baví mozky posazené na krční páteři.
Po půlhodinovém čekání lze v zóně zvané Cesta putovat do minulosti i do budoucnosti. Kdo vydrží stát čtvrt hodiny před zónou Peníze, uvidí pravděpodobně poprvé v životě pohromadě celý milión liber. Podlaha i stěny vstupního tunelu do této zóny jsou totiž "vytapetovány" 20.000 kusy pravých padesátilibrových bankovek s portrétem královny Alžběty, která Dóm na Silvestra slavnostně otevřela.
A milión liber ve formě kreditní karty mají také účastníci interaktivní hry ke svým investicím. Kupte si vinice ve Francii, vsaďte na dostizích na oblíbeného koně, pořiďte si vlastní ostrov nebo bazén. Jen škoda, že na všechno máte pouhou minutu.
Připomenout duchovní rozměr milénia by si měl člověk v zóně s názvem Víra, kterou projektovala architektka Eva Jiřičná, původem Češka. Kromě křesťanství se připomínají i další hlavní náboženství a každý z návštěvníků může zanechat vzkaz budoucím generacím. Za 50 let budou archivovaná poselství zveřejněna.
Zóny jsou rozmístěny po obvodu, kolem centrálního jeviště velikého asi jako Trafalgarské náměstí. Dvakrát denně tu může až 12.000 diváků sledovat Show tisíciletí. Půlhodinové představení akrobatů na visutým hrazdách a tanečníků, rej exotických kostýmů, barev, světel, ohnivých a zvukových efektů. Ústředním tématem programu, který připravili Mark Fisher (spolupracovník skupin Pink Floyd, U2 nebo Rolling Stones) a Peter Gabriel (bývalý člen skupiny Genesis), je příběh "nebeského chlapce snů" jménem Skyboy a "pozemské dívky činu" Sophie, kteří po překonání nástrah "tančí" ve zhruba čtyřicetimetrové výši zavěšeni na lanech svůj milostný balet, po jehož skončení zazní symbolicky pláč novorozence.
Zkušenosti prvních návštěvníků Dómu tisíciletí jsou rozporné - pro jednoho skvělý zážitek, pro druhého velké zklamání. Část viny nese nafouklá propagační kampaň, která vtloukala lidem do hlavy, že velkolepý projekt přinese zcela ojedinělý zážitek. A tak například Američanům zhýčkaným Disneylandem připadá to, co Dóm nabízí, spíš průměrné.
I pro mnohé Brity zvyklé na interaktivní hrátky v muzeích je to spíše vzdělávací výstava než zábavní park. Ale kdo nepodlehl bombastické reklamě, může být Dómem tisíciletí i navzdory dlouhým frontám příjemně překvapen.
Dóm tisíciletí byl postaven na severním cípu Greenwichského poloostrova, kdysi nejrozlehlejší zanedbané a znečištěné části Londýna, nákladem 758 miliónů liber. Britská vláda se dušuje, že ani pence z této částky nebyla vydána z kapes daňových poplatníků. Stavba byla sponzorována z národní loterie a z příspěvků sponzorů a díky ní bylo vytvořeno 13.000 nových pracovních příležitostí.
Stavět se začalo v červnu 1997, kdy bylo do země zapuštěno prvních 8000 betonových pilířů. O rok později byla dokončena hrubá stavba, s dokončováním jednotlivých zón se finišovalo až do do posledních chvil před slavnostním otevřením.
Na plochu Dómu by se vešly dva stadióny Wembley nebo třináct koncertních síní Royal Albert Hall anebo by tu mohlo zaparkovat 18.000 poschoďových autobusů, červených doubledeckerů.
Kdo by chtěl naplnit Dóm pivem, musel by do něj vyprázdnit asi čtyři miliardy půllitrů. Niagarským vodopádům by trvalo deset minut, než by převrácený Dóm zaplnily vodou.
Lístek pro dospělého sem stojí 20 liber, pro dítě do 15 let 16,5 libry a rodinná vstupenka (dva dospělí a až tři děti přijde na 57 liber).
Nejjednododušší doprava do Dómu je metrem - nově prodlouženou šedou linkou Jubilee. Na jejích stanicích je kolejiště chráněno stěnou z plexiskla, jejíž dveře se otvírají přesně s dveřmi vlakové soupravy. Moderní stanice u Dómu Greenwich North patří prý k největším v Evropě, na některé návštěvníky udělala dokonce větší dojem než celý Dóm. Z centra Londýna to trvá metrem asi patnáct minut.
Do Dómu se lze dopravit také lodí ze stanic Waterloo nebo Black Friars. Jezdit autem se nedoporučuje, protože kolem Dómu platí zákaz parkování.
Výstava v zónách Dómu tisíciletí potrvá pouze rok a organizátoři doufají, že ji zhlédne na 12 miliónů návštěvníků z celého světa. V průběhu roku se tady v zóně zvané Světové jeviště představí více než 30 zemí světa, od Číny po Jižní Afriku. První tři dny v září má zamluvené Slovensko, Česká republika zatím v plánu není. K čemu bude Dóm sloužit po skončení výstavy, není ještě rozhodnuto.
 Konstrukce budoucího Dómu tisíciletí z května 1998. |
 Svítící Dóm tisíciletí v londýnském Greenwichi. |
 Půlnoční polibek pod střechou Dómu tisíciletí. |
 Na Silvestra byl Dóm tisíciletí v Londýně slavnostně otevřen. |
