„Já mám ráda hereckou společnost, protože když přijdu mezi normální lidi, tak z nich jde takový smutek nebo nespokojenost. Všichni jsme smutní, občas jsme všichni nespokojení, ale každý by si měl tak strašně dávat pozor na to, aby to nešířil dál,“ říká Jana Šulcová.
Sama má za sebou řadu nepříjemností. Nedávno prodělala operaci kyčle. Pár měsíců předtím ji zase známý připravil o velkou sumu peněz, které si od ní půjčil a nevrátil. Jana Šulcová má ale motto: „Problémy neexistují, existují jen řešení.“
Radost hledá hlavně ve své práci. „Neznám dva vyšší pocity, než pocit z dobře vykonané práce a udělat radost druhému člověku. Strašně je v životě zapotřebí humoru, protože je to náplast na všechny bolesti světa. A dobrá nálada je nakažlivá stejně jako ta špatná. Takže já se snažím negativním lidem, pokud to jde, vyhnout,“ říká.
V současné době hraje hlavní roli ve hře Velký holky nepláčou v Divadle Bez zábradlí a se svou dcerou Rozálií Víznerovou se ve stejném divadle potkala při práci na hře Lháři. Rozálie tam má ale pouze jednu větu na konci. „Protože produkuje to představení a nechtěla žádnou herečku ponížit jednou větou, tak řekla, že ji řekne sama,“ vysvětlila Šulcová.
Ani jedna z jejích dvou dcer, které má s hercem Oldřichem Víznerem, prý nikdy nechtěla jít ve stopách svých rodičů. „Dcera hrála v jednom filmu. Ale to brala jako pomaturitní brigádu. Ani jedna netoužila být herečka. Tereza je výtvarnice a Rozárka byla producentka v největší reklamní agentuře, když ale měla děti, byla deset doma, teď se vrhla na divadlo a myslím, že ji to naplňuje,“ říká Šulcová, která má díky dcerám už tři vnuky.
RODINA POD LUPOU: Jana Šulcová s dcerou Rozálií Víznerovou
„Nejstaršího jsem učila kouzlit, teď hraje závodně tenis. Mladší je teď prvňáček a ten nejmladší je s rodiči v Kuvajtu, protože jsou tam pracovně. Ale denně si skypujeme, takže se vidíme,“ prozradila herečka, kterou na Vánoce všichni uvidí v komedii století S tebou mě baví svět.
Šulcová nepatří mezi herečky, které by nesnesly pohled na svoje staré role. Naopak se ráda kouká na ty nejstarší. „Ty seriály, co jsem točila před pětatřiceti lety, budou platit pořád. To není jako ty dnešní, co jsou na jedno použití. Čímž nijak nekritizuju. Ráda koukám na staré české filmy, protože tam vidím hodně kolegů, kteří už nejsou mezi námi a říkám si, že dokud o nich budu mluvit, budou tu stále,“ dodala.
