Za nespravedlivé dnes většinou považujeme, když je někdo chudý, neúspěšný, škaredý. Nespravedlivé je samozřejmě i bohatství, úspěšnost a krása. Někdy si až zoufám, když si uvědomím, co vše zlé i dobré nám bylo nespravedlivě naděleno nebo nenaděleno; pracovitost i lenost, zručná šikovnost i lemplovská ničemnost, sportovní postava a chuť cvičit, jakož i tloušťka a neschopnost s ní něco dělat, vysoké IQ a dychtivost poznávat i líný mozek a neochota se vzdělávat. A s tím vším související nespravedlivě daná schopnost milovat i pokušení nenávidět, povzbudivé sebevědomí i destruktivní mindráky.
Jako až nehorázný, do očí bijící doklad nespravedlnosti přírody se mi jeví udivující výskyt talentovaných inteligentních krasavic.
Myslím si, že horší než strašná nespravedlnost, která nás všechny pronásleduje, je naše neochota se radovat z toho nemála dobrého, co nám každému bylo nespravedlivě darováno. Do nebe volajícím příkladem takového nemoudrého konání je pro mě pilot Jumba společnosti Air France na lince do Papeete na Tahiti. Místo aby děkoval Bohu, kterého tam nad Pacifikem má na dosah ruky, za mimofinanční příjem v podobě radosti z krásného povolání, zakysle přemýšlí, že na odborové schůzi pilotů v Paříži bude hlasovat pro stávku. Pro stávku za mizerných pár desítek tisíc franků navíc. Tak tomu tedy nerozumím! Jakož i tatínkům úspěšných tenistek, kteří tím, že nezaplatí pár (mizerných) milionů marek na daních, riskují basu a tím i ztrátu možnosti se radovat ze svých úspěšných dcer.
Odcházím sytý po svých nespravedlivě zdravých nohách na procházku zimní přírodou. Přijdou-li mi cestou sebelítostné myšlenky nad tím, co mi kdy nebylo dopřáno, nebude to už nespravedlnost, ale blbost. Nadělená ovšem nespravedlivě!
- sobota 23. ledna 1999
