„Nadělal jsem tehdy dluhy, protože jsem hrál na automatech. Potřeboval jsem sto tisíc. Bylo tam osm. Prostě totální amatér, až je mi to dneska směšný,“ řekl Jan Révai. Celé tři a půl roku ve vězení nakonec nestrávil, v polovině trestu byl propuštěn na podmínku.
Když vyšel z vězení, nebál se přiznat, že tam byl. „Měl jsem zásadu, že to budu říkat všem a vždycky. Není se čím chlubit, ale na druhou stranu jsem nikomu nic netajil.“
Dokonce už má vymyšlené, jak o své minulosti řekne dětem. „Až v televizi třeba poběží něco o vězení a syn se mě zeptá, co je vězení, já mu o tom budu vyprávět, protože jsem tam byl. Tys tam vážně byl, tati? zeptá se mě a já mu řeknu: No jasně, já byl totiž děsně zlobivej kluk a to se nevyplácí, víš.“
Od této kapitoly loni uplynulo dvacet let. Pomohlo mu, že hned začal pracovat. A zájem je o něj dál. Sedává v porotě taneční soutěže StarDance, hraje v televizních seriálech a má další nabídku, aby hrál v čínském filmu. To už si dvakrát zkusil.
„Fantastická zkušenost. Při své druhé práci pro Čínu jsem hrál esesáckého pohlavára, druhou nejdůležitější roli. Hlavní hvězdou byl krásný mladý Číňan a já snad v životě neviděl nikoho nafoukanějšího,“ říká. A jaké to natáčení bylo? „Totální chaos,“ dodal.
