Cimický: V dnešním světě se k čemukoliv mohou vyjadřovat i naprostí idioti

  0:02aktualizováno  0:02
Psychiatr Jan Cimický zná duše mnoha špičkových českých sportovců. A má tak pochopení i pro jejich občasné kontroverzní chování. „Nejvíc je kritizují ti, kteří extrémní situace nikdy nezažili,“ řekl pro týdeník 5plus2 Cimický, který letos oslavil sedmdesátiny.

MUDr. Jan Cimický | foto: Josef VostárekMF DNES

Sportovní okamžiky bývají vypjaté nejen pro fanoušky, ale hlavně pro  sportovce. To ostatně před pár dny dokázala tenistka Karolína Plíšková, když neudržela nervy na uzdě a po zápase v Římě kvůli křivdě rozštípala na třísky  svou raketu i sedadlo pro rozhodčí. „Musela spálit adrenalin. Udělala to dobře!“ komentuje její výstup psychiatr Jan Cimický.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Pozitivně vnímá i další sportovní kontroverzi minulých týdnů, a sice autobiografii biatlonistky Gabriely Koukalové, která v ní přiznala potíže s anorexií a zkritizovala spoustu lidí ze svého okolí.  Napsat knihu byl správný způsob, jak si srovnat psychiku,“ tvrdí Cimický.

Aktuální sportovní emoce se točí kolem hokeje. Po neúspěchu českého týmu na mistrovství světa se tradičně snesla na hráče kritika, nejvíce to schytal kapitán Roman Červenka. Jaký vliv má taková negativní smršť na mysl  sportovce? 
Neustálé výtky, které člověk už několikrát slyšel, a tudíž o svých chybách ví, se po určité době opravdu stávají kontraproduktivní. Dotyčného totiž automaticky stavějí do opozice a má potřebu hledat důvody, proč ta útočná slova nejsou pravdivá a proč je ten úsudek nespravedlivý. Každopádně  psychická příprava například před vrcholovými zápasy je nesmírně důležitá.  Nejen u hokeje, ale i fotbalu a u individuálních sportů, jako je zvláště tenis, by  bylo vhodné, aby měli sportovci psychologickou průpravu. Například výborná tenistka Helena Suková všechny tyhle vypjaté situace zažila na vlastní kůži a dnes jako psycholog dokáže lidem pomoci, aby v určitých okamžicích nedělali stejné chyby. Nemusí pokaždé složitě hledat cestu, jakou se vydat.

Fotogalerie

Co může rozházená psychika na startu závodu nebo před začátkem utkání se sportovcem udělat?
V klíčových situacích, kdy skutečně o něco jde, dochází často k tomu, že se  roztřesou, nebo naopak ztuhnou. Mají  sice pocit, že by strašně chtěli, ale tělo  je jakoby neposlouchá. Psychika je  zkrátka zablokuje. Právě proto, a u sportu  obzvlášť, je potřeba, aby se tyhle stavy lidé naučili zvládat bezprostředně. V běžném životě mohou pomoci různé léky, to ale v případě sportovců není  okamžité myslitelné řešení.

Jak se tedy rozhozený sportovec může dát rychle do pořádku, když  nemůže jako kdokoli jiný sáhnout po uklidňujícím léku?
K tomu slouží například relaxační techniky. Když je budou poctivě cvičit, mohou je zvládnout účinně používat už za šest týdnů. Pomáhají v extrémních situacích, aby dokázali organismus uvolnit a udržet energii, přesnost a hlavně koncentraci. Když se pak ale stejně nezadaří, je snadné kritizovat. Většinou nejvíc kritizují ti, kteří přímo v tom pekle nebyli, ale samozřejmě mají o věci jasnou představu. Stejně jako kritik, který sám nic neumí, nejlépe ví, jak napsat knihu nebo namalovat obraz.

Klade se dnes na psychiku sportovců dostatečný důraz? Jsou u nich zmiňované relaxační techniky běžné?
Už v roce 1968 na olympijských hrách v Grenoblu trenér francouzského lyžaře Jean-Claude Killyho, který vyhrál ve všech třech disciplínách v těžké konkurenci, představil novou relaxační techniku, která se jmenuje sofronizace. Killy byl první, kdo se tomu podrobil a připravil se. Nesmírně důležité zjištění bylo, že se v rámci relaxace naučil jinak vnímat čas. Uvedl pak, že setina vteřiny pro něj byla najednou hrozně dlouhá, ačkoli zůstala samozřejmě fyzikálně stejná. Od té doby se vyvinulo ještě několik dalších technik a zejména v západní Evropě jsou na to sportovci zvyklí. U nás, mám pocit, se tyto věci stále ještě dost podceňují. Narážíme na fakt, že to sportovcům chybí.

Jan Cimický

■ Narodil se 23. února 1948 v Praze. 
■ Psychiatr, prozaik, básník, překladatel, dramaturg a scenárista byl 15 let byl primářem v Psychiatrické léčebně v Bohnicích.
■ V roce 1996 otevřel privátní Centrum duševní pohody Modrá laguna.
■ Na Českém rozhlasu Dvojka moderuje v pátek pořad Noční Mikrofórum.
■ Jeho próza čerpá převážně z lékařské praxe, mnohdy jde o příběhy s detektivní zápletkou, vydal také několik sbírek vlastní poezie. Překládá díla francouzských dramatiků a básníků.

Fanoušky i sportovce před pár týdny šokovala zpráva o sebevraždě fotbalového obránce Pavla Pergla. Byla to za poslední rok třetí tragédie mezi českými fotbalisty. Je snad tato skupina  sportovců více ohrožena?
Netroufal bych si to na základě několika víceméně náhodných sebevražedných činů nějakým způsobem zobecňovat. Kdybychom si udělali nějakou statistiku, třeba bychom zjistili, že jiná povolání jsou z tohoto hlediska ještě více ohrožena. V minulosti se objevily případy, které pak vedly k většímu počtu sebevražd.  Když například vyšla kniha Utrpení mladého Werthera, tak řada mladých lidí skutečně začala páchat sebevraždu, protože podléhali příkladu románového hrdiny. Stejně tak, když spáchá sebevraždu nějaký populární herec či zpěvák. Ale že by fotbalisté trpěli silnými depresemi více než ostatní, to si nemyslím.

Velký rozruch vyvolala biografie Gabriely Koukalové, v níž se někdejší královna českého biatlonu pustila mimo jiné do kritiky trenérů a kolegyň z reprezentačního týmu. Může být taková forma zpovědi pro sportovce formou terapie?
Myslím, že konkrétně v případě Gábiny Koukalové to autoterapie skutečně byla. Dokonce jsem byl informován o tom, jak knížka vznikala, jak ji psala a co tehdy pociťovala. Myslím si, že to byl velice správný způsob, jak její psychiku srovnat. Dokonce sami takovou terapeutickou možnost nabízíme, jde o takzvané terapeutické kreativní psaní, kdy se lidé vypíšou z toho, co je v duši trápí. Takže já za tohle Gabrielu musím pochválit.

Jak se tedy díváte na tu kritiku, která se na ni po vydání knihy spustila?
Člověk, který s něčím takovým vyjde ven, musí počítat s tím, že nepřijdou jen  pozitivní ohlasy. Ona se odhodlala k jakémusi analytickému pohledu na svůj  život a na to, co dělala. Ale vzhledem k tomu, že v dnešním světě se k čemukoli mohou vyjadřovat i naprostí idioti, nedá se nad nenávistnými reakcemi dělat nic jiného než pokrčit rameny.

Pokud jde o komunikaci směrem ven, tak zcela opačný typ sportovní  osobnosti reprezentuje Ester Ledecká, o které se říká, že „žije ve své  bublině“. Nemyslíte, že kdyby její příklad následovalo víc sportovců, mohli by se uchránit od skandálů, mediálního tlaku i psychické zátěže?
Takový člověk musí být hodně silná osobnost a musí mít hodně silné zázemí v bezprostředním okolí. To Esterka Ledecká má, protože její táta, máma i brácha jsou skvělí lidé. Poskytli jí maximální obranu, protože cítili, co by jinak tlak zvnějšku mohl způsobit. Když se rozhodla, že se chce věnovat sportu, její rodina řekla: „Ano, uděláme tedy vše pro to, aby se ti to mohlo povést.“ To je rozdíl oproti rodičům, jejichž děti na to svými výkony nemají, a přesto je dospělí nutí k tomu, aby vše obětovaly sportu. Tím jim ničí nejen dětství, ale i životy, a rostou z nich pak nešťastní lidé, se kterými se potkáváme v ordinaci.

Tenistku Karolínu Plíškovou mnozí kritizují za výbuch vzteku, když po  zápase vzteky rozmlátila raketu, protože jí rozhodčí neprávem neuznala  bod. Jak se na tuhle konkrétní situaci díváte vy?
V okamžiku, kdy prožíváte stres, se zvedne adrenalin, který potřebujete spálit. Karolína ho spálila tím, že rozbila raketu, a udělala to dobře! Myslím, že zareagovala naprosto přirozeně. Víte, spousta lidí také říká, že psychiatr musí zůstat vždycky klidný. Jenže když se něco děje, tak se přeci dovedu naštvat! (smích)

Co říká psychiatr Jan Cimický o...

...stoupající rozvodovosti:
„Lidé se domnívají, že jejich vztah bude pořád takový jako na začátku, že se nemění. Když změna nastane, vnímají to jako negativum a hledají opravu, nějak jinak, s někým jiným.“

...o mužském pohledu na ženskou emancipaci:
„Protože muž je prestižní a ješitný a chce být podvědomě chválen, vadí mu, když je žena úspěšnější než on. Pro vytíženého muže je proto zajímavější žena, která bude podle jeho představ naplňovat tradiční ženskou roli, tedy starat se o fungující domácnost."

...o alkoholismu mezi umělci:
„Pokud někdo hledá inspiraci jen v pití, asi jeho umělecká potence skončí na dně první lahve. Říkal mi kdysi František Hrubín: Nikdy nevěř, že v alkoholu je inspirace. Jediný, kdo opravdu mohl psát opilý v celé naší historii literatury, byl Jaroslav Hašek.“

Autor:

Nejčtenější

Princové Harry a William trpí stejnou poruchou jako Alžběta II.

Princ William a princ Harry na hradě Windsor den před Harryho svatbou (18....

Princové Harry (34) a William (36) přiznali v novém dokumentu BBC o princi Charlesovi (69), že jsou stejně jako jejich...

Pracovala jsem i jako tajemnice, abych se uživila, říká Kostková

Tereza Kostková (2018)

Herečka a moderátorka Tereza Kostková (42) chtěla být herečkou odjakživa, na přání rodičů však nejprve vystudovala...

Nemuslimové jsou nechutní, píše O’Connorová, která konvertovala k islámu

Sinéad O´Connorová (2017)

Irská zpěvačka Sinéad O’Connorová (51) opět překvapila fanoušky svými příspěvky na Twitteru. V těch nejnovějších...

Révai mi radí, Děrgel je blázen, říká hvězda Tváře Tereza Mašková

Tereza Mašková a její sestra Veronika

SuperStar Tereza Mašková (22) tvrdí, že na muže nemá ani pomyšlení. Kromě kolegů z show Tvoje tvář má známý hlas. Zda...

Koktejl z placenty mi udělala dula, prozradila Eva Burešová

Eva Burešová

Má to těžké, říkají o ní kolegové. Zpěvačka a herečka Eva Burešová (25) se krátce po narození syna Nathana rozešla s...

Další z rubriky

Pohnuté osudy: Bedřich Šupčík byl první československý zlatý olympionik

Sportovní gymnasta Bedřich Šupčík v roce 1953

Historicky první zlatou olympijskou medaili vybojoval pro Československo v roce 1924 jistý nenápadný mladík jménem...

Myslela jsem, že je od špenátu, vzpomíná Lewinská na skvrnu na šatech

Monica Lewinská (Los Angeles, 28. února 2016)

Nejznámější stážistka v Bílém domě, Monica Lewinská (45), promluvila poprvé o detailech vztahu s bývalým prezidentem...

Přeji Patrikovi, ať je šťastný a má spoustu dětí, říká Dara Rolins

Dara Rolins

Dara Rolins (45) říká, že rozchod s Patrikem Vrbovským alias Rytmusem (41) proběhl v míru. Když raper smazal jejich...

Najdete na iDNES.cz