jak dobíjím baterky

- Vladimír Franz, skladatel a výtvarník
Vlečeme s sebou půl roku tmy, náš organismus je ve stavu permanentní otravy. Nepomůže-li spánek, zázrak, jídlo či umění, je třeba utéct pryč z Prahy. Existuje les, jsou pole, máme dokonce skály či rybník. Bez sesednutí z kola vyjíždím velké kopce, deru se v lijáku přes rozbahněné pruhy hlíny.
Nestačí-li spící příroda, je třeba odejít na jih. Tak tedy moře v polovině zimy.

Vladimír Franz, skladatel a výtvarník.


Témata: Vladimír Franz