Domenico Martucci předstoupil před publikum i novináře v rámci Festivalu česko-italského přátelství, kde si vůbec poprvé zazpíval i se svou nynější partnerkou, zpěvačkou Ivetou Bartošovou. Tykání u něj bylo samozřejmostí.
Jaké to je být po boku Ivety Bartošové, zpěvačky, kolem které se neustále točí novináři?
Věřím v to, co vidím. Iveta je úžasný člověk, ale má velký problém, že je moc citlivá. A s takovou vlastností se mediální zájem těžko vstřebává.
Teď jsi v hledáčku i ty, činí ti to nějaký problém?
Přiznávám, že jsem takový velký mediální zájem nečekal, prožíval jsem uplynulé čtyři týdny trochu peklo.
Nebylo by pro vás oba úplně nejlepší, kdybyste se odsunuli do Itálie, odkud pocházíš?
Zatím pojedeme do Itálie jen na návštěvu, co bude dál, se uvidí. Už jsem to téma otevřel i s Arturem a on musí ještě tři roky tady studovat. Když Iveta řekne, že pojedeme do Itálie, Ameriky nebo do Thajska, tak pojedeme. Já s tím nemám žádný problém.
Jak je to s tvým původem, jsi opravdu šlechtic?
Kolem nás žije hodně lidí, kteří závidí. Můj dobrý kamarád Felix Slováček, který náš zámek mnohokrát navštívil, může vysvětlit, že žádný falešný hrabě nejsem, žádné dluhy po restauracích nemám.
To bude chtít v takové mediální džungli nějaký důkaz...
Rozumím. Proto chci všechny novináře pozvat v létě k sobě do Itálie, aby si sami udělali obrázek o tom, jak se věci mají.
Už jsi Ivetu představil oběma rodičům?
Jsou to teď tři týdny, co tu byl můj otec na návštěvě, kdy se také seznámil s Ivetou. Bylo to vůbec poprvé, kdy jsem viděl svého tátu brečet. On myslí jen na byznys a peníze a myslel jsem, že žádné city nemá, ale před Ivetkou se úplně otevřel. Byl to pro mě šok. Mamince Ivetu představím později.
Očima autoraIveta Bartošová je pro showbyznys slabá  Zájem o Ivetu Bartošovou a jejího partnera Domenica Martucciho byl obrovský. Každý dychtivě sledoval, jak se poprvé veřejně budou prezentovat. Nejsem hudební publicista ani muzikant, ale laickým zrakem i sluchem můžu říct, že si oba hlavní aktéři byli vědomi toho, že nic nesmí "pokazit". Martucci, na rozdíl od své partnerky, se ke svému úkolu postavil čelem – s trémou, ale se zvláštním jižanským klidem (více zde). Hůř celou situaci nesla Bartošová, která se dlouhodobě zmítá v osobní nejistotě, jež se neblaze podepisuje nejen na jejím civilním chování, ale i profesním. Při zpívání jí chybí lehkost, odevzdání se tónům, a nikoliv publiku a novinářům. Rozpačité dojmy si odnáším nejen z jejího zpěvu, ale i z následného setkání při rozhovoru. Jak řekl Martucci, Bartošová je citlivý člověk. A to až přespříliš. A showbyznys si v tomhle směru servítky nebere. |
