Britská vláda proto vyvinula prostřednictvím soudu nátlak na média, aby obsah stránky nepublikovala, a nyní horečně usiluje o to, aby byla stránka zavřena.
Tomlinson, absolvent Cambridgeské univerzity, vstoupil do MI6 v roce 1991 a působil jako agent v Bosně, Moskvě a na Blízkém východě. Po čtyřech letech byl však propuštěn, protože MI6 přestala mít o jeho služby zájem. V roce byl 1997 zatčen, protože se vláda obávala, že odjede do Austrálie, kde chtěl zveřejnit svou knihu o praktikách tajné služby.
Tomlinson strávil šest měsíců ve vězení a potom dál pokračoval ve své mstě vůči svému bývalému zaměstnavateli. Ve Švýcarsku a v Kalifornii vytvořil webové stránky, na nichž vyhrožoval, že zveřejní informace o MI6. Obě stránky byly pod tlakem britské vlády zavřeny. Vytvoření další stránky však potvrzuje, že Tomlinson si prostřednictvím Internetu pohrává s bezpečnostními službami jako kočka s myší.
Podle některých zdrojů jde o jedno z největších porušení britské národní bezpečnosti za uplynulých několik let. Vládní činitelé jsou znepokojeni zejména tím, že britským agentům nyní hrozí nebezpečí od protivníků ze znepřátelených zemí nebo dokonce teroristů.
Aféra zároveň ukázala, jak velkou hrozbu představuje pro národní bezpečnost zemí zveřejňování citlivých informací na Internetu. Webové stránky mohou být vytvořeny během několika minut a přečíst si je může kdokoli s přístupem k Internetu.
Hlavu mají zamotanou také právníci, protože soudy v zahraničí, jak ukázal v Paříži proces s bývalým agentem britské kontrarozvědky MI5 Davidem Shylerem, nemívají vždy pochopení pro porušení zákonů v jiné zemi. Co hůř, vypátrat autora webové stránky nemusí být vždy hladkou záležitostí.
Podle expertů je Internet stále více považován za jednu z nejvážnějších hrozeb pro národní bezpečnost. A protože žádná země Internet nevlastní, nelze informace, které jsou na něm zveřejněny, cenzurovat.
Tomlinson, absolvent Cambridgeské univerzity, vstoupil do MI6 v roce 1991 a působil jako agent v Bosně, Moskvě a na Blízkém východě. Po čtyřech letech byl však propuštěn, protože MI6 přestala mít o jeho služby zájem. V roce byl 1997 zatčen, protože se vláda obávala, že odjede do Austrálie, kde chtěl zveřejnit svou knihu o praktikách tajné služby.
Tomlinson strávil šest měsíců ve vězení a potom dál pokračoval ve své mstě vůči svému bývalému zaměstnavateli. Ve Švýcarsku a v Kalifornii vytvořil webové stránky, na nichž vyhrožoval, že zveřejní informace o MI6. Obě stránky byly pod tlakem britské vlády zavřeny. Vytvoření další stránky však potvrzuje, že Tomlinson si prostřednictvím Internetu pohrává s bezpečnostními službami jako kočka s myší.
Podle některých zdrojů jde o jedno z největších porušení britské národní bezpečnosti za uplynulých několik let. Vládní činitelé jsou znepokojeni zejména tím, že britským agentům nyní hrozí nebezpečí od protivníků ze znepřátelených zemí nebo dokonce teroristů.
Aféra zároveň ukázala, jak velkou hrozbu představuje pro národní bezpečnost zemí zveřejňování citlivých informací na Internetu. Webové stránky mohou být vytvořeny během několika minut a přečíst si je může kdokoli s přístupem k Internetu.
Hlavu mají zamotanou také právníci, protože soudy v zahraničí, jak ukázal v Paříži proces s bývalým agentem britské kontrarozvědky MI5 Davidem Shylerem, nemívají vždy pochopení pro porušení zákonů v jiné zemi. Co hůř, vypátrat autora webové stránky nemusí být vždy hladkou záležitostí.
Podle expertů je Internet stále více považován za jednu z nejvážnějších hrozeb pro národní bezpečnost. A protože žádná země Internet nevlastní, nelze informace, které jsou na něm zveřejněny, cenzurovat.
