A tak vytvořil počítačový vir W97M, který dostal jméno po jedné striptérce - Melissa. Byl to tehdy nejrychleji se šířící vir v dějinách výpočetní techniky. Nepřítel, maskovaný jako doplněk k programům Word 97 a Word 2000, v březnu loňského roku zasáhl jen ve Spojených státech sto tisíc počítačů. Například e-mailový systém města Portlandu byl tři dny mimo provoz, obrovské množství lidí se nemohlo připojit nejen na svou poštu, ale ani na internet a velké firmy si zapsaly značné ztráty ze zablokovaných onlinových obchodů. Téhož roku 1. dubna Smithe zatkla FBI. Melissa se stala předobrazem ještě nebezpečnějšího vetřelce v internetové síti - viru I Love You, který před pár dny způsobil už nikoli milionové, ale miliardové škody, a to po celém světě. Stejně jako Melissa využil jeho tvůrce pro šíření elektronickou poštu. Zatímco loňský vir použil jen prvních padesáti adres z každé e-mailové schránky, na které se dále rozeslal, ILoveYou byl mnohem dokonalejší. Ten použil adresy všechny. A navíc ničil část dat. Namístě je otázka, co bude dál?
Postavte si vir
Na jaře roku 1996 ohrožovalo podle údajů americké firmy Dr. Solomon's počítače více než osm tisíc virů. Dnes se jejich počet odhaduje na 20 až 40 tisíc. Den co den vznikají další tři. Je to těžko zvládnutelný problém. Navíc - stejně jako lovci virů, tak ani jejich tvůrci nestojí na místě. Jedním ze zlomů v dějinách neviditelných počítačových nepřátel byl příchod takzvaných polymorfních virů. Ty se chovají stejně jako jejich biologické předobrazy - mutují. Mění stále své kódy a tak unikají pozornosti strážců dat. Běžné viry se dají analyzovat za den, u polymorfních to může trvat týdny. Velké znepokojení vyvolal před pěti lety vir, který poprvé překročil bariéru mezi počítačovým programem a textovým dokumentem. Až do té doby totiž platily textové dokumenty za bezpečné. Jenže nějaký koumák objevil možnost, jak se do nich z programů dostat. Text zabezpečuje ochranná bariéra, již tvoří makra - příkazy, které umožňují zpracování a uložení textu. Bohužel, někdo přišel na to, jak vir propašovat do maker v programu Word Basic firmy Microsoft. Virům se tak otevřela zcela nová dimenze. Dokud se totiž viry dostávaly do počítačů jen prostřednictvím klasických programů, bylo možné je relativně snadno odhalit. Ale textové dokumenty a data vůbec se mezi počítači mění neustále. Dokonce i první dokument, který v internetu varoval před tímto nebezpečím, v sobě obsahoval takový vir. Vývoj, který před čtyřmi lety odhadovali počítačoví experti, se naplňuje letošní případ je toho dostatečným důkazem. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel v březnu 1996 vyslovil David J. Stang, vývojový ředitel společnosti Norman Data Defense System, zdrcující hodnocení: "Mezi programátory virů a bezpečnostními experty zuří boj. S naším softwarem můžeme sice vyhrát některé bitvy, ale válku jsme už prohráli." Dnes jsou si odborníci jisti, že na další epidemii počítačových virů nebude svět dlouho čekat. Většina virů je navíc velmi lehce sestavitelná - jsou jen koktejlem splácaným dohromady z částí softwaru, který je dostupný na internetové síti ve formě takzvaných "Virus Construction Kits". Jako kdyby si člověk koupil stavebnici a namísto vzorů začal stavět podle vlastní fantazie. Také z internetové nabídky je možné téměř podle libosti postavit mnoho nových virů.
Hledání viníka
Je příznačné, že kromě stvořitele viru I Love You, za něhož je považován sedmadvacetiletý m už z Manily na Filipínách, se hledají i další "viníci". Tedy přesně ve stylu: Kdo za to všechno může? Důvod je poměrně snadno vysvětlitelný. Nejde totiž jen o velké množství zablokovaných počítačů. Neznámý počítačový pirát totiž světu připomněl, jak snadno zranitelná je moderní komunikace. Miliony lidí na vlastní kůži zažily, jak napadnutelná je síť, která má být nejdůležitějším ekonomickým nástrojem 21. století. "Mnohé firmy," řekl Charles B. Wang, šéf softwarové firmy Computer Associates v posledním čísle Der Spiegelu, "stále ještě neberou rizika vážně. Potřebujeme více odpovědnosti za řešení bezpečnostních otázek v síti." Na tapetu se dostal i Microsoft. Stejně jako mnohé jiné viry poškozoval virus I Love You jen operační systémy Windows vyvinuté právě touto firmou. Virus z Manily navíc potřeboval k přežití e-mailový systém Microsoft Outlook Express nebo určitý software určený pro internetové diskusní kluby - pro chaty. Uživatelé počítačů Apple nebo PC vybavených systémem Linux byli naproti tomu proti viru I Love You imunní. Carey Nachenberg z kalifornské firmy Symantec, která nabízí antivirový program Norton Antivirus, považuje za největší problém 80 procentní podíl softwaru Microsoftu na počítačích milionů uživatelů internetu po světě: "Máme počítačovou monokulturu. A v přírodě platí monokultury za extrémně ohrožené různými parazity." Ještě dál šel Charles Cooper z internetové služby ZDNet. Podle něj je Microsoft přímo odpovědný za nebezpečný vir. Z čistě konkurenčních důvodů dal Bill Gates na trh, tvrdí Cooper, nezabezpečený software pro maily a chaty, který navíc nebyl vylepšen ani po neblahé zkušenosti s virem Melissa. Microsoft se samozřejmě brání. "Naše programy jsou cílem počítačových pirátů jen proto, protože jsou nejpopulárnější na trhu," stojí v oficiálním prohlášení.
14. červenec - Den zkázy
Pro některé firmy bude znamenat virus I Love You poučení, jeho původce bude pravděpodobně zatčen a souzen, ale co dál? Především - minulým týdnem jeho příběh neskončil. Stejně jako v případě jiných virů se budou po internetu pohybovat jeho potomci. Někteří se již objevili - nesou jména Joke, Funny News, Susitikim a Mother's Day Order Confirmation. Známe ovšem i datum další pohromy. Čtrnáctý červenec je do historie zapsán jako den, kdy byla dobyta pařížská Bastila (1789) a začala francouzská revoluce. Doufejme, že po roce 2000 nebude toto datum připomínat také největší útok na počítače v dějinách lidstva. Toho dne se totiž spustí virus Smash, objevený koncem dubna ruskou firmou Kaspersky Lab. Dnes tento virus "spí" v řadě počítačů po celém světě a nikdo neví v kterých a kolik jich vlastně je. Jen časný zásah jej může objevit a zlikvidovat. S jistotou víme jen, že tento virus, zkonstruovaný hackerem jménem Domitor, je mnohem agresivnější než I Love You. V počítačích, které jsou jím napadeny, se 14. července automaticky smaže celý pevný disk. Krátce předtím se na obrazovce objeví nápis: "Zdá se, že se tvé nejhorší noční můry teď stávají skutečností."
Jak bojovat s viry
Pokud máte ve svém počítači vir, většinou na to přijdete až ve chvíli, kdy je pozdě. Viry číhají na pevných discích nebo disketách. Infikují jiné programy, na které se připojí, přepíší je nebo jinak nahradí. Neškodné viry většinou dodávají na obrazovku počítače žertovné či obscénní nápisy, skutečně nebezpečné mohou smazat celý pevný disk. Viry jsou většinou schopné samostatné reprodukce - množí se a i části jejich replikací jsou nebezpečné. Kromě replikační funkce obsahuje počítačový vir i funkci, která způsobuje škody - mazání dat, ničení programů, rozbití textu. Pokud nejste odborník, nemáte často proti viru příliš mnoho šancí. Nejlepší radou je dodržovat určité zákony prevence.
* Pravidelně si pořizovat bezpečnostní kopie důležitých dat. Před makroviry je nejlepší obranou zpracovávat texty ve formátu RTF (Rich Text Format).
* Programy, které dostanete e-mailem, nestartujte dvojitým kliknutím myší, ale nejdříve je nechte prověřit nějakou aktuální verzí antivirové ho programu. To platí i pro diskety.
* Základní informace pevného disku a antivirový scanner zkopírujte na disketu. Tak můžete v případě nouze znovu spustit viry poničený počítač.
* Pokud možno pravidelně (nejméně jednou týdně) prověřte programy a data ve svém počítači antivirovým softwarem.
Druhy virů
Makroviry
Skrývají se v Makro programových kódech aplikací softwaru firmy Microsoft.
Bootviry
Zamořují startovací kód počítače, který je součástí BIOS (Basic Input Output System).
Polymorfní viry
Mění své kódy a lze je najít jen algoritmickým hledáním.
Trojští koně
Špionážní programy nebo programy, jejichž cílem je poškodit data. Vypadají jako software. Nedokáží se samostatně rozmnožovat.
Počítačoví červi
Programy, které se šíří onlinovým spojením do připojených počítačů. Podle chování se viry označují buď za neresistentní, nebo resistentní. Ty druhé se při startu infikovaného programu uloží do pracovní paměti počítače a připojují se na každý program, který je následně použit. Většina virů je resistentní. Neresistentní zůstávají v napadeném programu a aktivizují se vždy přijeho použití.
Postavte si vir
Na jaře roku 1996 ohrožovalo podle údajů americké firmy Dr. Solomon's počítače více než osm tisíc virů. Dnes se jejich počet odhaduje na 20 až 40 tisíc. Den co den vznikají další tři. Je to těžko zvládnutelný problém. Navíc - stejně jako lovci virů, tak ani jejich tvůrci nestojí na místě. Jedním ze zlomů v dějinách neviditelných počítačových nepřátel byl příchod takzvaných polymorfních virů. Ty se chovají stejně jako jejich biologické předobrazy - mutují. Mění stále své kódy a tak unikají pozornosti strážců dat. Běžné viry se dají analyzovat za den, u polymorfních to může trvat týdny. Velké znepokojení vyvolal před pěti lety vir, který poprvé překročil bariéru mezi počítačovým programem a textovým dokumentem. Až do té doby totiž platily textové dokumenty za bezpečné. Jenže nějaký koumák objevil možnost, jak se do nich z programů dostat. Text zabezpečuje ochranná bariéra, již tvoří makra - příkazy, které umožňují zpracování a uložení textu. Bohužel, někdo přišel na to, jak vir propašovat do maker v programu Word Basic firmy Microsoft. Virům se tak otevřela zcela nová dimenze. Dokud se totiž viry dostávaly do počítačů jen prostřednictvím klasických programů, bylo možné je relativně snadno odhalit. Ale textové dokumenty a data vůbec se mezi počítači mění neustále. Dokonce i první dokument, který v internetu varoval před tímto nebezpečím, v sobě obsahoval takový vir. Vývoj, který před čtyřmi lety odhadovali počítačoví experti, se naplňuje letošní případ je toho dostatečným důkazem. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel v březnu 1996 vyslovil David J. Stang, vývojový ředitel společnosti Norman Data Defense System, zdrcující hodnocení: "Mezi programátory virů a bezpečnostními experty zuří boj. S naším softwarem můžeme sice vyhrát některé bitvy, ale válku jsme už prohráli." Dnes jsou si odborníci jisti, že na další epidemii počítačových virů nebude svět dlouho čekat. Většina virů je navíc velmi lehce sestavitelná - jsou jen koktejlem splácaným dohromady z částí softwaru, který je dostupný na internetové síti ve formě takzvaných "Virus Construction Kits". Jako kdyby si člověk koupil stavebnici a namísto vzorů začal stavět podle vlastní fantazie. Také z internetové nabídky je možné téměř podle libosti postavit mnoho nových virů.
Hledání viníka
Je příznačné, že kromě stvořitele viru I Love You, za něhož je považován sedmadvacetiletý m už z Manily na Filipínách, se hledají i další "viníci". Tedy přesně ve stylu: Kdo za to všechno může? Důvod je poměrně snadno vysvětlitelný. Nejde totiž jen o velké množství zablokovaných počítačů. Neznámý počítačový pirát totiž světu připomněl, jak snadno zranitelná je moderní komunikace. Miliony lidí na vlastní kůži zažily, jak napadnutelná je síť, která má být nejdůležitějším ekonomickým nástrojem 21. století. "Mnohé firmy," řekl Charles B. Wang, šéf softwarové firmy Computer Associates v posledním čísle Der Spiegelu, "stále ještě neberou rizika vážně. Potřebujeme více odpovědnosti za řešení bezpečnostních otázek v síti." Na tapetu se dostal i Microsoft. Stejně jako mnohé jiné viry poškozoval virus I Love You jen operační systémy Windows vyvinuté právě touto firmou. Virus z Manily navíc potřeboval k přežití e-mailový systém Microsoft Outlook Express nebo určitý software určený pro internetové diskusní kluby - pro chaty. Uživatelé počítačů Apple nebo PC vybavených systémem Linux byli naproti tomu proti viru I Love You imunní. Carey Nachenberg z kalifornské firmy Symantec, která nabízí antivirový program Norton Antivirus, považuje za největší problém 80 procentní podíl softwaru Microsoftu na počítačích milionů uživatelů internetu po světě: "Máme počítačovou monokulturu. A v přírodě platí monokultury za extrémně ohrožené různými parazity." Ještě dál šel Charles Cooper z internetové služby ZDNet. Podle něj je Microsoft přímo odpovědný za nebezpečný vir. Z čistě konkurenčních důvodů dal Bill Gates na trh, tvrdí Cooper, nezabezpečený software pro maily a chaty, který navíc nebyl vylepšen ani po neblahé zkušenosti s virem Melissa. Microsoft se samozřejmě brání. "Naše programy jsou cílem počítačových pirátů jen proto, protože jsou nejpopulárnější na trhu," stojí v oficiálním prohlášení.
14. červenec - Den zkázy
Pro některé firmy bude znamenat virus I Love You poučení, jeho původce bude pravděpodobně zatčen a souzen, ale co dál? Především - minulým týdnem jeho příběh neskončil. Stejně jako v případě jiných virů se budou po internetu pohybovat jeho potomci. Někteří se již objevili - nesou jména Joke, Funny News, Susitikim a Mother's Day Order Confirmation. Známe ovšem i datum další pohromy. Čtrnáctý červenec je do historie zapsán jako den, kdy byla dobyta pařížská Bastila (1789) a začala francouzská revoluce. Doufejme, že po roce 2000 nebude toto datum připomínat také největší útok na počítače v dějinách lidstva. Toho dne se totiž spustí virus Smash, objevený koncem dubna ruskou firmou Kaspersky Lab. Dnes tento virus "spí" v řadě počítačů po celém světě a nikdo neví v kterých a kolik jich vlastně je. Jen časný zásah jej může objevit a zlikvidovat. S jistotou víme jen, že tento virus, zkonstruovaný hackerem jménem Domitor, je mnohem agresivnější než I Love You. V počítačích, které jsou jím napadeny, se 14. července automaticky smaže celý pevný disk. Krátce předtím se na obrazovce objeví nápis: "Zdá se, že se tvé nejhorší noční můry teď stávají skutečností."
Jak bojovat s viry
Pokud máte ve svém počítači vir, většinou na to přijdete až ve chvíli, kdy je pozdě. Viry číhají na pevných discích nebo disketách. Infikují jiné programy, na které se připojí, přepíší je nebo jinak nahradí. Neškodné viry většinou dodávají na obrazovku počítače žertovné či obscénní nápisy, skutečně nebezpečné mohou smazat celý pevný disk. Viry jsou většinou schopné samostatné reprodukce - množí se a i části jejich replikací jsou nebezpečné. Kromě replikační funkce obsahuje počítačový vir i funkci, která způsobuje škody - mazání dat, ničení programů, rozbití textu. Pokud nejste odborník, nemáte často proti viru příliš mnoho šancí. Nejlepší radou je dodržovat určité zákony prevence.
* Pravidelně si pořizovat bezpečnostní kopie důležitých dat. Před makroviry je nejlepší obranou zpracovávat texty ve formátu RTF (Rich Text Format).
* Programy, které dostanete e-mailem, nestartujte dvojitým kliknutím myší, ale nejdříve je nechte prověřit nějakou aktuální verzí antivirové ho programu. To platí i pro diskety.
* Základní informace pevného disku a antivirový scanner zkopírujte na disketu. Tak můžete v případě nouze znovu spustit viry poničený počítač.
* Pokud možno pravidelně (nejméně jednou týdně) prověřte programy a data ve svém počítači antivirovým softwarem.
Druhy virů
Makroviry
Skrývají se v Makro programových kódech aplikací softwaru firmy Microsoft.
Bootviry
Zamořují startovací kód počítače, který je součástí BIOS (Basic Input Output System).
Polymorfní viry
Mění své kódy a lze je najít jen algoritmickým hledáním.
Trojští koně
Špionážní programy nebo programy, jejichž cílem je poškodit data. Vypadají jako software. Nedokáží se samostatně rozmnožovat.
Počítačoví červi
Programy, které se šíří onlinovým spojením do připojených počítačů. Podle chování se viry označují buď za neresistentní, nebo resistentní. Ty druhé se při startu infikovaného programu uloží do pracovní paměti počítače a připojují se na každý program, který je následně použit. Většina virů je resistentní. Neresistentní zůstávají v napadeném programu a aktivizují se vždy přijeho použití.
