Když se legendární film Léto s kovbojem promítal v roce 1976 poprvé v kinech, bylo Igoru Barešovi deset let. O své herecké kariéře ještě moc nepřemýšlel, natož o tom, že by si jednou zahrál v pokračování snímku po boku hvězdného Jaromíra Hanzlíka. V roce 2018 je to realita. Týdeník 5plus2 zastihl herce přímo na natáčení filmu Léto s gentlemanem.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Scénář k filmu Léto s gentlemanem napsal Jaromír Hanzlík, který stejně jako v původním „kovbojovi“ ztvární jednu z hlavních rolí. Potkáváte se s ním před kamerou poprvé?
S panem Hanzlíkem jsme se několikrát na place už setkali. Pro mne je velkou poctou, že s ním mohu nejen hrát, ale vůbec se s ním potkávat. Občas chodí na představení do vinohradského divadla, kde jsem v angažmá. Když prý viděl hru Periferie, tak můj výkon po představení v rekvizitárně pochválil. Toho si velmi vážím.
Že by si právě tehdy řekl, že vás angažuje ve filmu Léto s gentlemanem?Během představení si mě asi nevybral. Ani bych si nedovolil říct, že se tam chodil dívat na mne. On sice ve vinohradském divadle hrát přestal, ale na představení chodí dál. To je, myslím, zajímavé. Kdybych třeba já přestal hrát, tak bych asi do divadla nechodil.
Léto s kovbojem mělo premiéru před 42 lety. Navážete nějak na tehdejší zápletku?
Se svou filmovou manželkou, herečkou Alenou Antalovou, setrváváme v manželství řadu let, máme dospělou dceru, kterou hraje Lucie Vondráčková, a máme i vnoučata. Manželství funguje ze setrvačnosti, což se, myslím, v reálném životě děje mnoha lidem. Já hraji stárnoucího chlapa, co o sebe moc nedbá a roste mu břicho, což jeho žena nelibě nese. Pak se na scéně objevuje, stejně jako v Létě s kovbojem, Jaromír Hanzlík. Usínající a okoralý vztah má proměnit, přinést do něj nový vítr.
Prý máte pro vaše fanynky nějaké překvapení.
V roce 2002 jsem točil s režisérkou Alicí Nellis film Výlet. V jedné scéně tam stojím před zrcadlem s ručníkem kolem pasu a zkoumám, jak mi roste břicho. Od té doby jsem se v televizi nahý neobjevil. Až teď, po 16 letech, právě v Létě s gentlemanem. Mé fanynky si mě mohou prohlédnout nahého po 16 letech. (smích)
Když jste zmínil film Výlet, souhlasíte s tím, že jste se stal pro české diváky známým díky němu?
Souhlasím, ovšem po odvysílání Výletu se v mém životě nic nezměnilo a žádný profesní boom se nekonal. Dál jsem hrál v brněnském divadle a boom přišel až se seriálem Pojišťovna štěstí.
Pro jakou kategorii diváků je Léto s gentlemanem?
Měl by to být romantický film, takové hezké pohlazení. Cílovou skupinou jsou ženy, které se mohou vžít do hlavní hrdinky a přes ni dostat jistou naději do poslední třetiny života.
Mluvíte o poslední třetině života. Vám je 52 let. Máte pocit, že do této kategorie pasujete?
V tomto filmu mám svou první roli, kde mě ostatní kolegové oslovují dědečku. Právě tady jsem si uvědomil, že bych ve svých dvaapadesáti klidně dědečkem mohl být. Takže ano, jsem v poslední třetině života, což nezní příliš optimisticky.
Jenže vy místo toho vychováváte malého Lojzu a Toničku a jediný, kdo by vám mohl dát radost z vnoučat, je dvacetiletá dcera Sonja z předešlého vztahu. Starost o ni, spojená s navýšením alimentů, vám koncem roku 2016 způsobila zdravotní kolaps. Zhroutil jste se přímo na jevišti během přestavení...
Ve vinohradském divadle jsem hrál Ibsenova Nepřítele lidu. To je velmi těžká postava, mnoho textu, je to obrovská zodpovědnost. Před večerním představením jsem si celý den opakoval text. Zastihlo mě několik špatných zpráv a opravdu to nebyl hezký den. Hrál jsem asi deset minut, během kterých jsem udělal několik hrubých chyb. V duchu jsem si říkal, že v tomto stavu nemohu pokračovat a fungovat následující dvě hodiny. Začalo se mi dělat špatně. Ovšem na jevišti jsem nijak dramaticky nepadl, odešel jsem do zákulisí. Už jsem nemohl dál.
Igor Bareš■ Narodil se 15. dubna 1966 v Olomouci. |
Co se dělo pak?
Periferně jsem viděl ostatní herce, jak stáli na jevišti a nevěděli, co se stalo. Načež herecký kolega Václav Jílek oznámil publiku, že se neví, zda bude představení pokračovat. Pak vím, že mě odnesli do šatny, a co se dělo poté, si už nepamatuji
V divadle jste často hrál a hrajete těžké dramatické role z pera velikánů jako Dostojevskij, Zeyer či Shakespeare. Máte rád těžká dramata?
Dříve mě tyhle vážné role bavily a těšily mě. V současnosti mám raději už jaksi „lehčí“ role a žánry. Když jsem v minulosti dostal například roli Raskolnikova, hlavní postavu Dostojevského románu Zločin a trest, tak jsem si v rámci přípravy celou rozsáhlou knihu přečetl. To ale nebyl můj první divadelní Dostojevskij, hrál jsem i v Běsech či Bratrech Karamazových. Ty ruské romány jsem si čítával po kavárnách a hospodách, seděl jsem tam třeba tři nebo čtyři hodiny. To už mi dneska tolik nejde a okolí mě po chvíli ruší.
V mládí jste studoval zemědělskou školu a chtěl být lesníkem. Nejste trochu samotář?
Jsem. Upřímně řečeno jsem nejraději sám, pominu-li samozřejmě rodinu. Když jezdím hostovat do Brna, jsem velmi šťastný ve vlaku, kdy vím, že mám dvě a půl hodiny jen pro sebe. V divadle se zase snažím mít pro sebe šatnu, je to i kvůli soustředění. Nemám rád, když je kolem mne moc lidí, i když vlastně herectví je kolektivní záležitost. Kdybych byl individuální umělec, chtěl bych být sochařem či malířem.
Pocházíte z Olomouce, pobýval jste v Brně, hrál jste v Národním divadle v Praze. Kde jste teď doma?
V Praze, mám tu děti, manželku, domov. Tři roky hraji na Vinohradech, v Brně hostuji. Takže jsem spíš v Čechách než na Moravě. Ale ta Morava a rodná Olomouc mě stále přitahují jako magnet.
Jak si Moravák zvykne v Praze?
Asi dobře, byl to takový přirozený přechod. Mohu Čechy a Moravu porovnat, co se týká řevnivosti obou regionů. Přestože někteří lidé to vidí opačně, mám pocit, že na Moravě se Čechy skoro neřeší, zatímco Čechy řeší Moravu mnohem víc.
Prý máte zvláštní cestovatelské záliby. Kamkoliv jedete, tak si něco přivezete. Kámen, písek nebo třeba vodu z moře. Co všechno vaše sbírka obsahuje?
V Olomouci jsem po rodičích zdědil dům, ve kterém jsem si z cestovatelských suvenýrů vybudoval menší muzeum. Vozím si třeba vodu z moří, jinak poslední roky sbírám vojenské medaile, myslivecké trofeje, je toho hodně. Naposledy jsem si z jižní Moravy dovezl prostřílenou německou přilbu.
Jaromír Hanzlík, Jan Čenský, Filip Čapka, Igor Bareš, Rudolf Hrušínský a režisér Jiří Adamec při natáčení filmu Léto s gentlemanom (18. srpna 2018)
Prý také rád navštěvujete hřbitovy.
V mládí jsem jezdíval do Jeseníku na čundry. Tam mě fascinovaly příhraniční hřbitovy, kde vedle sebe leželi Němci a Češi. Působilo to mocnou atmosférou. Hřbitovy navštěvuji dodnes, hlavně ty méně známé, kde třeba odpočívají slavné osobnosti. Vnímám tam jakousi osudovost, člověk si připomene, že je tady na světě chvilku, cítí určitou pokoru. Mám rád takové to usebrání se, v klidu, který tam panuje. Naposledy jsem byl v Noutonicích, kde leží zpěvák Petr Hapka.
Vydal jste se letos za mořem?
Jel jsem s rodinou do Bulharska. Mám na zemi hezké vzpomínky, ale letos na Slunečním pobřeží byla hlava na hlavě, hlavně turisté z Polska a Ruska. Mám hodně rád pobaltské země a sever vůbec, na svatební cestě jsem byl v Estonsku.
Co vás letos ještě čeká?
Po natáčení Léta s gentlemanem, které si hodně užívám, protože tu spíme a nemusím nikam dojíždět, budu připravovat ještě jednu rozhlasovou hru. V polovině října mě pak čekají dvě divadelní premiéry, což bude muzikál Trhák a pak Topolova hra Konec masopustu.
Jste zdatný dabér, daboval jste třeba Kevina Spaceyho v sérii Domek z karet. Hlas také často propůjčujete audioknihám. Baví vás čtení do mikrofonu?
Moje poslední audiokniha se jmenuje Gentleman v Moskvě. Záznam má přes 18 hodin. Přijdu do studia, sednu si a čtu, asi čtyři hodiny. Baví mě to, protože ty knihy nikdy nečtu dopředu a nechám na sebe děj působit. Řekl bych, že to, že ten příběh vlastně sám prožívám, je pak v mikrofonu slyšet.
Gentleman půjde do kin příští rokLéto s gentlemanem bude film velkého návratu i premiéry. To první se týká Jaromíra Hanzlíka, který nechá vzpomenout na nezapomenutelnou roli v Létu s kovbojem. A vrátil se i k psaní, ke snímku napsal scénář. „Chyběl mi současný příběh bez násilí a krve. Psaní je úplně jiná disciplína než hraní, ale baví mě obě,“ říká Hanzlík. Premiéra se týká zkušeného televizního režiséra Jiřího Adamce. Ten bude v 70 letech debutovat s celovečerním filmem. „Chtěli bychom jím docílit podobné nálady jako Léto s kovbojem,“ přiznal režisér. Ve filmu se objeví také Alena Antalová, Ivana Chýlková, Tereza Kostková nebo Jan Vlasák. Léto s gentlemanem půjde do kin na jaře 2019. |
