Hrdina má jméno Kanahele

Včera to bylo 60 let, kdy japonská letadla startující z letadlových lodí napadla americkou vojenskou základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech. O útoku byly popsány stohy papíru, historici tuto bitvu rozebrali ze všech stran. Na jednoho hrdinu však trochu pozapoměli...

Výročí přepadení Pearl Harboru si připomíná celý svět i díky americkému velkofilmu, údajně nejdražšímu dílu celé filmové historie. Mluví se o filmových i skutečných hrdinech boje, v němž proti sobě stáli Američané a Japonci. Události z onoho prosincového dne roku 1941 se však dotkly i původních obyvatel, polynéských Havajců. A i oni mají svého hrdinu. Jmenoval se Kanahele. A jak tedy zní legenda? Západněji od ostrova Oahu, kde se rozkládala vojenská základna, leží jiný ostrov - Niihau. Žili na něm jen původní obyvatelé souostroví, polynéští Havajci. Všichni ostatní měli přístup na ostrov přísně zakázán. Obyvatelé Niihau neměli v době útoku na Pearl Harbor ani jediný rozhlasový přijímač. A tak o nějakém bombardování hlavního města státu (tehdy vlastně ještě teritoria), k němuž náleželi, tím méně o nějakém vyhlášení války, neměli ani zdání. Obyvatelé sousedního Kuaui byli naopak natolik zaujati poslechem zpráv svých rozhlasových přijímačů, že Niihauským žádnou zprávu ohněm o této události nepodali. Válka se však přihlásila Niihauským sama. Na jejich ostrově přistál letoun jednoho z japonských pilotů. Při přepadení Pearl Harboru mu došlo palivo. Když letec nouzově dosedl na povrch ostrova, ztratil vědomí. Havajci z Niihau si bezmocného návštěvníka se zájmem prohlíželi a sebrali mu jeho brašnu s mapami a jinými dokumenty. Když se letec probral, s překvapením zjistil, že se nachází na nějakém ostrově, o němž nic nevěděl. Tušil, že patří Američanům, ale v té chvíli tu žádní nebyli. Jen samí domorodci, na první pohled dost primitivní. Překvapilo ho, že mu sebrali brašnu, ale i to, že nikdo z nich nemá střelnou zbraň. Naopak jemu, císařovu pilotu, zůstal samopal. Zakřičel na ně: "Buď mi vrátíte mé mapy, nebo vás postřílím." Dobrosrdeční Havajci však jeho zbraň nevnímali. Když ji pilot přiložil na prsa stařeny, dál si nahlas četla v havajské bibli. Pak si však letec mezi shromážděnými Havajci vytipoval muže, který podle něho měl s krádeží tašky něco společného. Jmenoval se Kanahele. Japonec na něho udeřil, ale on ani nikdo jiný jeho japonštině nerozuměl. Císařovu vojákovi došla trpělivost. Když nedostal svoji brašnu, z bezprostřední blízkosti vystřelil na ostrovana. Zasáhl ho do stehna. Polynésan se ani nehnul. Pilot tedy vystřelil znovu a poranil Kanaheleho ve slabinách. Třetí ranou zasáhl břicho. A teprve teď Havajec zareagoval. Ač těžce raněn, uchopil letce za nohu a za šíji. Pak jím vší silou mrštil o kamennou zeď, která v tom místě stála. Pilot na místě zemřel. A Kanahele? Dřív než bolestí omdlel, ještě stačil nebožtíkovi říci: "Nikdy nestřílej na Havajce víc než dvakrát, potřetí by se mohl naštvat!" Když na Havajských ostrovech tuto legendu někdo vypráví, nezapomene přidat, že hrdina použil trochu jiný, velice nespisovný výraz. Výrok Kanaheleho se na souostroví stal v pravém slova smyslu okřídleným rčením, potvrzujícím, že polynéskou filozofii snášenlivosti, proslulé havajské aloha, může narušit jen opravdu velké zlo.