„Je mu pět měsíců, narodil se 12. května. Je úžasný, má úžasnou povahu, pořád se směje, pro nás je to vymodlený klouček,“ svěřila se Lucie Šlégrová v rozhovoru pro pořad Showtime.
„Přiznám se, že když se narodil a viděl jsem, jak je malinký, tak jsem říkal, že tak tři měsíce ho nevezmu a nepřebalím. Ale hned jsem se do toho pustil, je to automatické, přirozené, zvlášť, když se usměje. Přestože je Jessice jedenadvacet let, tak na to se nedá zapomenout,“ říká Jiří Šlégr.
Lucie Králová Šlégrová rodila v době pandemie, její partner byl u porodu. „Na začátku, když přišly první porodní bolesti, jsem seděl venku v autě. Když měla Lucie pocit, že už to přichází, tak jsem šel nahoru, strávili jsme spolu jedenáct hodin. Smekám před každou ženou, která rodila. Je to něco neuvěřitelného. Po jedenácti hodinách přišel tenhle krásný klouček,“ popisuje Jiří Šlégr.
„Byla jsem mladá matka, jsem i, v uvozovkách, stará matka, biologický věk je jen jeden, ten se nezastaví. Je to jiné. Někdy jsem nadšená a užívám si ho, přijde mi to jednoduché a triviální s tím mimčem. Ale už jsem unavenější. Máme štěstí, že je hodný. Kdybychom měli uječené miminko, tak bych asi tak nadšená nebyla. Ale on má bezvadnou povahu a je tak strašně hodnej, že si ho opravdu užíváme,“ pochvaluje si maminka.
Lucie Králová Šlégrová a Jiří Šlégr (2016)
Tatínek je prý unavený už léta. „Jsme spolu deset let a šli jsme na to postupně. Po pěti letech jsme se vzali, pak jsme si řekli, že bychom si měli připravit nějaké bydlení, to se nám povedlo. A na konci bylo, že bychom si zkusili to miminko, a i to se povedlo. Jsme nadšení,“ říká bývalý hokejista. Bude se i jeho syn věnovat stejnému sportu?
„Zastáváme názor, ať je to hlavně dobrý člověk. To, že vidím, že tam ta ramena má, tak tam asi něco bude. Jestli spolu budeme chodit cvičit, to je otázka, jestli toho budu ještě schopen. Nějaký sport bude dělat určitě, jestli profesionálně, to bude na něm. Pro nás je důležité, aby z něho vyrostl dobrý člověk,“ přeje si Šlégr.
Podle Lucie Šlégrové však viděl manžel v synovi hokejistu hned. „Bylo vtipný, že když jsme porodili – já si to tedy už moc nepamatuji, protože jsem rodila přirozenou cestou –, tak mi manžel říká, že to vidí, že má syn velká ramena, křídla... On v něm toho sportovce vidí,“ prozrazuje.
V současné době žije celá rodina hlavně miminkem. „Obě naše rodiny bydlí v Podkrušnohoří. Chodíme na výlety, turistika je naše velké hobby. V době karantény to nebylo pro nás nové chodit často do přírody,“ vzpomíná miss. Pro jejího manžela se situace s příchodem opatření kvůli šíření koronaviru dramaticky změnila.
„Přestal jsem působit v řídících funkcích hokejového klubu v Litvínově a chopil jsem se kočáru. Chodíme na procházky a mně to strašně bodlo. Měl jsem šanci zhubnout. A je to něco nádherného. Rádi chodíme společně ven a tím, že Krušné hory jsou krásné, tak toho využíváme,“ pochvaluje si Jiří Šlégr.
Já bych chtěla syna, manžel dceru, prozradila Miss Lucie Šlégrová |
Manželé vyrazili poprvé bez starších synů, jen tak ve třech, poznat také jiný kraj – Kokořínsko. A protože rádi cestují, chtějí i malého Rona nechat odmala zvykat si na cizí prostředí, hotely, penziony nebo třeba sruby.
„Máme to obecně hodně rádi. Jsme zvyklí u nás hodně chodit na túry, jen jsme si přibalili jeden balíček navíc. Máme nosítko a chodíme pořád,“ říká Lucie Králová Šlégrová.
Její manžel se prý možná v budoucnu vrátí k milovanému hokeji. „Já hokejem budu žít asi do konce života. Jestli se vrátím, tak to rozhodne tenhle špunt. Ty brusle mu nazujeme, to ne že ne,“ dodal Jiří Šlégr.
7. listopadu 2017 |
