Nová celebrita přilákala v pátek večer hlavně mladé, ale do sálu přišla nakouknout i šatnářka. Na Hanse se těšily hlavně mladé slečny.
"Hans je hustej. Je to teda totální magor, ale chceme ho vidět. Dala bych si s ním jointa, ale nemám,“ hlásí osmnáctiletá Pavlína Brožková z Tábora, která hodlala získat i jeho podpis na občanku.
„Mám ji už dost pokreslenou.“ Její kamarádka, šestnáctiletá Štěpánka Kmeťová, byla odvážnější. „Autogram? No jasně, na ňadro!“ řekla bez váhání.
Podpisy Hans rozdával už půlhodinu před 23. hodinou, kdy show začala. Fanoušci si ho našli v přilehlé restauraci během našeho rozhovoru. Podpis loudili tři kluci i starší manželský pár.
„Můžete i na ruku? Aby mi švagrová věřila,“ říká s omluvným úsměvem paní středního věku. „To je ta druhá stránka. Ne vždycky příjemná, ale s tím se nedá nic dělat, to je mi jasný,“ říká mi poté Hans. Parta kluků se ptá, jestli dorazí i Petr Zvěřina. „Ten dneska nepřijel, zadřel píst na babetě,“ reaguje Hans.
V tom, co na pódiu předvede, měl jasno. „Nebudu tam jenom stát. Ale jsem zvědavý, jak mě lidé přijmou, když jsou v pohodě a dobře načatí, nechají se strhnout,“ přemítal zkušeně. O ceně za svá vystoupení má už jasno, ale přesnou částku se zdráhal prozradit. „Zhruba v řádech desetitisíců,“ naznačil.
Po 23. hodině vyvolává dýdžej Hansovo jméno a sál se plní. Když vchází na pódium, ozve se jekot, pískot, slečny vřískají. „Čau holky! Řvěte pořádně,“ burcuje publikum.
Postupně vyhlašuje dvě soutěže. Pro dívky v pití podivně vyhlížejících nápojů, pro kluky časovku, kdo nejrychleji vyprázdní dva půllitry piva. „Chlastáme! Lej, lej, jinak si tě vezmu do duelu,“ hecuje kluky.
Nápoje, které rozdal dívkám, ale neochutnal. Přiznává, že nemá odvahu. „Věděl jsem předem, že budou mít koktejl s feferonkama, ale líbilo se mi, jak byly nakopnutý,“ směje se.
Z davu fanynek se ozve, že už je Hans asi úplně opilý. „Na šrot nejsem, to bych vypadal jinak,“ směje se. Pak se přesunuje za bar a čepuje pivo. Mladí si s ním podávají ruce, rozdává podpisy. Nalít si od něj nechal i Daniel Kubát z Benešova u Prahy. „Viděl jsem ho v bedně. VyVolený nemusím, ale podal jsem si s ním ruku a podmíráka mi nedal,“ vylíčil.
Za pultem mu s úsměvem na tváři pomáhala osmnáctiletá servírka Monika Nováková. Svého svěřence chválila. „Je přizpůsobivej, šlo mu to. A nedala jsem mu možnost, aby něco zkazil,“ smála se Nováková.
Zkoprněle na Hanse civěli teenageři, kteří přišli později a jimž prodával lístky z kukaně v přízemí. „Hans, ahoj! Jseš fajn! Můžu si tě vyfotit?“ zněly reakce. Někteří ale nevěřili, že je to on. „To je ten z VyVolenejch? Není,“ dohadovali se dva kluci.
S publikem byl Hans spokojený. Chápal jeho počáteční nejistotu. „Musel jsem je trošičku tlačit, viděli mě poprvé, nevěděli, co mají čekat, a potřebovali postrčit. Ale nechali se, takže účel to splnilo,“ shrnul jeden z VyVolených.
 Jan Szenteczký na diskotéce Milenium v Táboře. |
 Jan Szenteczký na diskotéce Milenium v Táboře. |
 Jan Szenteczký na diskotéce Milenium v Táboře. |
 Jan Szenteczký na diskotéce Milenium v Táboře. |
 Jan Szenteczký na diskotéce Milenium v Táboře. |
 Jan Szenteczký na diskotéce Milenium v Táboře. |
 Jan Szenteczký na diskotéce Milenium v Táboře. |
