* Koncerty jste si už naplánoval do konce roku 2006. Budete muset jako otec ubrat?
Gott: Budu muset, jinak bych byl nezodpovědný otec-dobrodruh. Budu si vybírat a ne vystupovat, jen abych zaplnil kalendář. Budu se rozmýšlet, jestli mám ještě tak často jezdit po světě. Moskva, New York, Tokio...
* Karel Svoboda má půlročního syna Jakuba. Taky ubral?
Svoboda: Naopak, dvojnásob jsem přidal. Kuba mě nabíjí. Mám proti Karlovi výhodu, že pracuju doma. On musí za fanoušky, kteří od něj chtějí výkon. Nedovedu si ho představit.
Gott: Jak říkám, uberu. Dám dítěti to, co jsem svým dvěma dcerám nedal. Byl jsem jejich rodič, ale ne otec. Zodpovědně jsem jim vozil dárky, ale nevychovával je. Zavinila to profese.
* I John Lennon kdysi říkal, jak mu dětství prvního syna uteklo, protože byl zrovna na vrcholu s Beatles. Až tomu druhému se mohl naplno věnovat.
Svoboda: Tak to je. Když je někdo špička v oboru, rodina to odnese. Karlovy dcery vychovaly jejich matky. Jinak by nebyl Karel Gott, nejezdil by po republice, po Evropě, po světě. Mému prvnímu synovi je teď pětadvacet. Odešel do Ameriky a taky jsem ho nedržel za ruku. Když se narodil, byl jsem v Hamburku.
* Takže měl John Lennon pravdu.
Svoboda: No jistě. Mladý člověk je nadopovaný energií a připadá si nesmrtelný. Dnes už s Karlem víme něco o životě a dítě je v tomhle věku dar navíc. Bez něj bych byl zestárlý playboy nebo bych se někde upil.
* Jaké máte reakce od známých, kamarádů a fanoušků?
Gott: Jsou překvapení a gratulují. Ještě nikdo se mě neptal, jestli jsem se nezbláznil. Samozřejmě se nabízí otázka na svatbu, ale když o něčem ještě nejsem rozhodnutý, nekomentuju to.
* V televizních pořadech teď dostáváte nezvyklé dárky, plyšové hračky a plastové lahve na kojení. Jak dál se chystáte?
Gott: Zodpovědně, už jsem uvolnil jeden pokoj. Rozprodal jsem sbírku art deco nábytku, obrazy impresionistů i expresionistů a místo nich teď lepím plakáty Ferdy Mravence a Mickey Mouse.
Podivuhodný příběh Lady Carneval
* Kde jste se vy dva viděli poprvé?
Gott: Mám pocit, že nás dal někdo dohromady nahoře v kavárně Vltava. Asi šéf orchestru, se kterým jsem vystupoval. Karel hrál světové hity, které má rád, ale nic svého mi nenabízel.
Svoboda: To já vím přesně. Úplně poprvé jsem tě viděl, když sis s námi přišel do Vltavy zazpívat jako host. Přivydělával jsem si jako student medicíny s kladenským kapelníkem Otou Rendlou. Byl to můj první džob. Vzpomínám si, že jsi mi přinesl noty s nějakými úděsnými triolami. Mě nejdřív začala bolet ruka a pak se mi i rozklepala.
* Původně jste byli konkurenti. Skupina Mefisto, kde hrál a skládal Karel Svoboda, soutěžila o přízeň diváků s Divadlem Apollo, jehož malou kapelu řídil Ladislav Štaidl.
Gott: Dobře jsme o sobě věděli. Ale naše spolupráce začala až písní Lady Carneval v osmašedesátém roce.
Svoboda: Takhle. Dřív než s Karlem jsem spolupracoval s textařem Jirkou Štaidlem. To on mi řekl, že Gott shání na festival v Riu šlágr, který by odpovídal tamějšímu temperamentu. Bylo to na podzim v sedmašedesátém.
* To byla tak lákavá nabídka?
Svoboda: Mimořádně. Vždyť jsme byli chudí, vyjukaní kluci. A už jen ta vidina -pojedeme do Ria...
Gott: Měli takovou radost, že mi Karel zapomněl poslat noty.
Svoboda: To bylo jinak. Zalhali jsme ti, že už to máme hotové. Pořád jsi volal, kdy už to bude.
* Kolem vzniku Lady Carneval kolují různé legendy. Prý byla hotová za hodinu, za noc...
Svoboda: Koupili jsme si s Jirkou Štaidlem litrovku fernetu a uvedli se do stavu, jako by nám patřil celý svět. A už jsme byli na palubě letounu do Ria. Nenapadlo nás ale vůbec nic.
Gott: Volal jsem znovu v devět ráno... Svoboda: Netušil jsi ovšem, že teprve hodinu před tvým příchodem vyslovil Jirka poprvé spojení Lady Carneval. Chytil jsem se toho a píseň byla hotová během dvaceti minut. Je to stále nejrychleji složená píseň mého života.
* Dá se to brát jako recept, jak složit hit?
Gott: Většina hitů vzniká spontánně, explozí nápadů.
Svoboda: Počkej, to zas ne. Hit se dá vykonstruovat, ale máš pravdu, že ty spontánní nápady jsou přece jen o trošku lepší.
* Tyhle letité evergreeny patří pořád k vašemu aktuálnímu repertoáru?
Gott: Lady Carneval zpívám dodnes na koncertech dokonce jako finálovku. Ale jeden hit, i kdyby zboural všechny hitparády, umělci nezaručí, že na něj může spoléhat celou kariéru.
Svoboda: A právě proto má Karel proti našim ostatním zpěvákům velkou výhodu. Gott: Kdyby se teď všichni skladatelé domluvili, že už mi nic nenapíšou, budu je zdravit s tááákhle širokým úsměvem. Svůj repertoár jsem si budoval čtyřicet let, nezahazoval jsem písně jen proto, že jsou staré.
* Z čeho čerpá tak úspěšný skladatel bezmála čtyřicet let?
Svoboda: Čtrnáct roků jsem u profesora Kejhy na pražské konzervatoři studoval hru na klavír. Hrál jsem i tak složité věci jako Rachmaninova. Klasická hudba je základ všeho, nepodceňoval bych však ani školu života, jakou bylo hraní po barech. Dva roky jsem účinkoval jako jazzman v pražské Viole, a to s Jiřím alias Georgem Mrázem, který je dnes velká hvězda v USA, nebo s Jirkou Stivínem... To byla nenahraditelná škola improvizace a hudební vynalézavosti.
Gott: Tohle můžu podepsat. I já mám za sebou jazzové začátky v kavárnách -s Rudolfem Roklem, Luďkem Hulanem... Barová praxe hudebníka zocelí. Takovou zkušenost nemůžete nahradit žádnou soutěží, i kdyby se jmenovala SuperStar. Mladí zpěváci, kteří mají za to, že tuto kapitolu můžou snadno přeskočit, jsou bláhoví. Ti, kteří už měli praxi jako Balogová nebo Horváth, samozřejmě zabodovali.
* Kteří muzikanti vás takhle přímo nejvíc ovlivnili?
Svoboda: Připomněl bych jedno jméno: Antonín Gondolán.
* Patrně nejúspěšnější československý Rom šedesátých let.
Svoboda: Intuitivní baskytarista bez formálního vzdělání, s geneticky daným hudebním talentem. Používal tak unikátní hmaty, že jsme se je museli učit nazpaměť. Jeho postupy při vedení basu používám dodnes.
* Skládal jste skladby vždycky pro určitého zpěváka, nebo se některá dostala k interpretovi náhodou? To je prý v populární hudbě běžné.
Svoboda: To je možné, ale já mám vždycky na mysli konkrétní osobu. Bylo to tak i u Kubišové, Pilarové, Vondráčkové, Matušky nebo později Hůlky, Machálková, Bílé či Kolářové. Přiznám se, že jinak bych to ani neuměl. Taky jsem nikdy neobcházel interprety s nabídkami. Nejsem ten typ.
Gott: To jsou takzvaní obíhači, jak říkal Franta Ringo Čech. Někteří vám dokážou nabídnout hned několik písniček během jízdy ve výtahu.
Ostří hoši zpívají Včelku Máju
* Lady Carneval je v našich zemích jedním z největších hitů všech dob. Je z vašeho repertoáru nejpopulárnější i za hranicemi?
Gott: Tam je malá změna, protože na mém největším trhu, tedy v německy mluvících zemích, vede Včelka Mája.
Svoboda: A zaujala i v jiných státech. Existuje asi čtyřicet různých jazykových verzí včetně hebrejské a jidiš.
Gott: To je vlastně skoro německy. Ale třeba Karlova píseň Mít talent, co měl Paganini, měla největší úspěch v Rusku. Šest milionů prodaných alb.
* Pro německý dětský televizní seriál ostatně Včelka Mája vznikla.
Svoboda: A byla to snad největší náhoda v celé naší spolupráci. Potkal jsem tenkrát Karla neplánovaně v Německu. Bez toho by byl příběh Včelky Máji patrně jiný.
Gott: Stalo se to v Mnichově. Mně se zpívat nechtělo. Zeptal se mě, kam jdu. Řekl jsem, že mám volné odpoledne a jdu někam na kafe. A on že má pro mě krátkou písničku do seriálu pro děti.
Svoboda: Byla to fuška přivléct ho do studia. Argumentoval jsem, že je to za rohem a bude to hned hotové. Jedna verze, refrén - a jdeš domů.
* Tak to vám platinový slavík vděčí za hodně.
Svoboda: Ta mnichovská štrapáce se mu vynahradila tisícinásobně.
Gott: Přitom jsem to nijak zvlášť nečekal. Dokonce si pamatuju, že mi potom paní produkční ve studiu dala podepsat smlouvu na zanedbatelný honorář. Za "půl hodiny zpívání" nebo tak něco. Přitom jsme se tím ocitli v skutečně pohádkové konstelaci tvůrců. Připletli jsme se do projektu, který nasbíral rekordní počet cen za všechno možné.
* A dnes vám prý v Německu děti pořád nosí na pódium kytky.
Svoboda: Jednou Karel zastavil u motorestu. Najednou se tam objevil gang motorkářů. Řekni to ty, je to tvoje story.
Gott: Na první pohled ostří hoši, kůže, cvoky, tvrdá vizáž. Nikdy jsem nebyl krevní skupina takových chlapců, i když jsem harleye měl docela rád. Nejdřív jsem se zamknul v autě. Až hodnou chvíli poté, co zapadli do hospody, jsem se odvážil vylézt. Řekl jsem si, že když tam bude ještě personál a hosti, snad si na mě netroufnou. Seděli u dlouhého stolu a zpívali unisono Včelku Máju. Že prý na tom vyrostli, byla to jejich hymna.
* Překvapila vás někdy úspěchem píseň, do níž byste to nikdy neřekli?
Gott: Podle mě například Hey, hey baby. U nás to byl propadák, tak jsem jí pro zahraničí tolik nevěřil.
Svoboda: A v Německu si ji s Karlem zpívá celá hala. Německý text se totiž trefil do jejich mentality: "Jednou bych chtěl jet kolem světa a mít plné kapsy peněz." To je sen každého Němce.
Gott: I každého Čecha. Jenže tehdy, v sedmdesátých letech, by byl u nás takový text nemyslitelný. Spadla klec. Leda by se zpívalo "Jednou bych chtěl jet kolem světa a mít plné kapsy deviz".
* Když jste pořád takhle v kurzu, musíte asi nějaké zakázky odmítat.
Svoboda: Z toho mě vyléčila jedna zkušenost: dostal jsem v Německu nabídku na filmovou hudbu k seriálu podle Exupéryho Malého prince. Byl jsem však čerstvě po úspěchu Včelky Máji tak ješitný, že jsem řekl producentovi: "Já si to rozmyslím a za týden se vám ozvu." Po týdnu jsem přijel a bylo mi divné, že se mě ten člověk, který s Malým princem přišel, na nic neptá. Začal jsem tedy sám a zjistil jsem, že tu zakázku už dostal známý francouzský skladatel Cosma. Od té doby pro začátek vždycky kývnu, a pak se třeba na něco vymluvím.
Gott: Takhle to ve světě chodí, příležitost se nedává dvakrát. U nás jako by si na to někteří kolegové ještě nezvykli. Zkusit se má i to, o čem si myslím, že mi to nepůjde. Odmítá se, až když vidím, že mi to skutečně nejde. Což ale někdy může být pozdě.
Nějaké roztržky jsme měli
* Máte nějakou teorii, jak to, že jste spolu vydrželi čtyřicet let bez větších problémů? Nebo to nebylo tak hladké?
Svoboda: Na nějaké roztržky bych si vzpomněl. Při tvůrčí práci ani není možné, aby nepřišly.
Gott: To už bychom byli podezřelí, kdybychom na sebe byli pořád hodní. Vypadalo by to, jako bychom spolu měli ještě nějaký jiný vztah.
* Z čeho plyne ta relativní harmonie mezi vámi?
Gott: I když jsme dlouholetí kamarádi, máme k sobě úctu. Vždycky se domluvíme bez emocí. U ostatních skladatelů mám často pocit, že ty věci píšou jakoby pro sebe. Jako by oni sami byli zpěváci.
Svoboda: Kdežto já se při své práci pokouším zpívat jako Karel Gott, aniž mám jeho hlas, zejména když mu píseň poprvé předvádím. Snažím se na něj udělat dojem. Kolikrát z toho mám vyřvané hlasivky. Navíc máme mnoho společného nejen pracovně. Například o hodně mladší partnerku.
* Hodně lidí opravdu překvapilo, že je slečna Ivana Macháčková v jiném stavu. Jste spolu už dlouho, a navíc máte pověst zapřisáhlého starého mládence.
Gott: To není přesné. Mně to pokaždé ve vztazích déle trvá, protože si chci každého nejprve trochu proklepnout. Zvykám si pomalu, jsem pozorovací typ. Tuhle pověst způsobila profese, ne playboyská povaha. Svoboda: Oba se vlastně nesnadno seznamujeme s novými lidmi, i když máme spoustu známých.
* Daří se vám ženy uvážlivě testovat, i kdyby byly sebevnadnější?
Gott: Rozhodně to není tak, že by mě přitažlivost na první pohled vedla k tomu, abych ženu oslovil a zeptal se, jestli by se mnou někam nezašla. Čím blíž ženu člověk pozná, tím může být jejich vztah hlubší. Pak je to věc odhadu, jako s tou muzikou.
* Kdysi za vás proklepával lidi váš jezevčík. To šlo rychleji, ne?
Gott: Ano, ale to se vztahovalo pouze na obchodní partnery. Když k nám přišel někdo neznámý a Lumpík mu přinesl panenku nebo míček, ať mu ji hodí, věděl jsem, že je všechno v pořádku. Když se zeptal, jak se jmenuje, chtěl ho pohladit a on mu jen tak ze strany ukázal zuby, bylo mi jasné, že s tímhle člověkem nemám dělat žádný kšefty. Na ženské návštěvy žárlil vždycky.
Skutečně poslední turné?
* Máte rozdílný vztah k muzikálům. Pro skladatele Svobodu jsou v posledních letech prioritou, zpěvák Gott se jim vyhýbá.
Gott: Karel mi nabídl roli už dávno, vHraběti Monte Cristo. Potěšilo mě to. Jenže všichni omně vědí, že se na divadlo nevážu rád. Jakmile nastoupím, vlak se rozjede a já nebudu moci ven. S tímhle pomyšlením jsem odmítal všechny lákavé muzikálové nabídky, Bídníky i Tři mušketýry.
Svoboda: Jednou nezbude než použít virtuálního Karla. Víte, co je poslední americký scénický hit? Virtuální trojrozměrný nebožtík Frank Sinatra, za kterým hraje živý orchestr a zpívá sbor.
* Skladatelé se v posledních letech nechávají slyšet, že doba desek s tuctem tříminutových písní už pominula a budoucnost je v muzikálu. Proč jste nyní vydali kolekci starých šlágrů v nových úpravách, pominemeli honoráře?
Gott: Nápad vznikl na Karlových narozeninách - nebudeme říkat kterých. Všichni, pro něž psal písničky, tam zpívali.
Svoboda: Chceš říct všichni přeživší.
Gott: Tak. Nicméně skladbu pro mě na ten večer krásně zaranžoval Jiří Škorpík. Víte, aranžér je ten krejčí, co šije šaty, které nakonec dělají člověka - v tomto případě písničku. A on napsal aranžmá moderní, éterické a elegantní. Tak nás napadlo, jestli by těch "svobodovek" nemohl zaranžovat víc a natočit celé album. Podle mého názoru jsou věčné.
* I tak se jedná o repertoár spíš pro pamětníky. Nebo myslíte, že může zaujmout i mladou generaci?
Gott: Určitě. Jsou tam přece nádherné melodie se zdravým jádrem. Podívejte se, občas zajdu na diskotéku. DJ tam dá třeba Nápoj lásky číslo 10. Mladí jdou na parket a já vidím, že si zpívají text. Myslíte si, že to dělají kvůli mně? Vždyť si ji v SuperStar vybral i Vlasta Horváth.
* Jak se budou moderní úpravy zamlouvat ortodoxním fanouškům Karla Gotta? Těch není ani po tolika letech málo.
Gott: U alba Karel Gott story jsem se skutečně setkal s námitkami skalních příznivců, že dávají přednost autentické nahrávce jako dokumentu doby. Chápu je, ty staré nahrávky jsou však poněkud pompézní.
* Proč?
Gott: Řada z nich byla určena pro festivaly a tam byl vždy na pódiu jak big band, tak smyčcový orchestr. Celkem sedmdesát hudebníků. Pokud máte využít jejich možností, nasadíte "tlusté" aranžmá. A nezapomínejte, že jsem měl jako interpret tři minuty na to, abych se předvedl v Riu nebo v Tokiu, a jel jsem zase zpátky domů do Prahy. To znamená ukázat hlasovou ekvilibristiku a nakonec předvést to obligátní "á". Konec a aplaus. Jako sportovec na olympiádě.
Svoboda: Nové úpravy jsou takové prostší.
Gott: A to má smysl. Například Karel Šíp, který tam má tři svoje texty, mi říká: "Člověče, tohle je poprvé, co jsem u těchhle písní začal vnímat slova." Nejde tam jen o pěvecký výkon.
Svoboda: Karel tam vlastně může zpívat úplně jinak než dosud. Je to, řekl bych, vlastně vyšší baryton. Může si to dovolit. Hlas se nemusí prodírat takovým houštím nástrojů.
Gott: Ty původní verze se hodí na jeviště. Ale tohle je deska, kterou by si měl člověk vychutnat doma.
* Myslíte, že je v těch textech možné objevit ještě něco nového?
Svoboda: Až při této příležitosti mě napadlo, že si Jiří Štaidl jako textař písně Konec ptačích árií předpověděl svou tragickou smrt.
Gott: Jako by ji tušil nebo dokonce chtěl. V textu se rozhoduje uplést teplý šál, do něho pochovat své sny a k nim sebe sám pak dát.
* Pan Svoboda si naplánoval, že umře, až mu bude sto dva let. Jak to vidí Karel Gott?
Gott: Já bych chtěl umřít tak ve sto čtyřech. Když mi všichni říkají: Žijte do sta let, pane Gotte - tak abych neumřel tak náhle.
Svoboda: Nejdřív si ale musíme užít trochu života. Vždyť jsme pořád pracovali.
* Jistě, Karel Gott po převzetí jednatřicátého Slavíka řekl, že ho čeká turné na rozloučenou.
Gott: To byla narážka na umělce, kteří se loučí, po několika letech řeknou, že byli hloupí, a děvčata opět běží do sportovních hal. Je to světový trend. Takže příští rok plánuju první z řady posledních turné.
Svoboda: Karel, když přestane zpívat, tak umře. Nedávno jsem byl na vyhlašování televizních cen a kousek od něj seděl Sámer Issa. Vzpomněl jsem si na film, kde sedm mladých vlků běhalo kolem starého a čekalo, až zeslábne. Nedočkali se.
Gott: Ale v sedmdesáti už na vrcholu nebudu.
Karel Gott
Před několika dny získal opět Českého slavíka, už po jedenatřicáté. Prvního má z roku 1963, kdy většina jeho letošních konkurentů zdaleka nebyla na světě. Narodil se 14. července 1939 v Plzni, vyučil se elektromontérem, pracoval v ČKD a studoval konzervatoř. Poprvé se proslavil v Semaforu. Nazpíval téměř 150 dlouhohrajících desek, prodal kolem 30 milionů nosičů doma i v zahraničí, především v Německu. Vystupoval po celé Evropě, v Japonsku, Kanadě a Spojených státech. Je svobodný, má dcery Dominiku (narozena 1973) a Lucii (1987). Jeho nynější přítelkyně Ivana Macháčková čeká příští rok dítě.
Karel Svoboda
Dlouholetý spolupracovník Karla Gotta a autor mnoha jeho hitů je starší - narodil se 19. prosince 1938 v Praze. Studoval medicínu, ale toho brzy nechal. Hrál na klavír, zpočátku jazz, pak založil rockovou skupinu Mefisto a začal skládat. K jeho hitům patří Lady Carneval, Stín katedrál, Láska bláznivá, Lásko má, já stůňu. Píše muzikály (Dracula, Hrabě Monte Cristo), hudbu k filmům a televizním seriálům (Včelka Mája, Návštěvníci), je úspěšný hlavně v Německu. První žena mu zemřela, pak si vzal Vendulu Svobodovou, o 33 let mladší než on. Jejich dcera Klára zemřela před pěti lety na leukemii, letos se jim narodil syn Jakub.
 Karel Gott s přítelkyní Ivanou Macháčkovoua a Karlem Svobodou dlouho debatovali s Lucií Zedníčkovou a Vítkem Pokorným. |
 Karel Gott s přítelkyní Ivanou Macháčkovou, mladší dcerou Lucií a skladatelem Karlem Svobodou. |
 Dvorní skladatel Karla Gotta Karel Svoboda měl snad jěště větší radost než vítěz. Český slavík 2004. |
 Dvorní skladatel Karla Gotta Karel Svoboda, Český slavík 2004. |
 Karel Gott s Karlem Svobodou - anketa Top Celebrity 2005. (26.11.2005) |
 Top celebrita Karel Gott s Karlem Svobodou - anketa Top Celebrity 2005. (26.11.2005) |
 Top celebrity Karel Gott a Vendula Svobodová - anketa Top Celebrity 2005. (26.11.2005) |
 Karel Gott s Jakoubkem a Karlem Svobodou. |
 Karel Gott chová malého Jakoubka Svobodu. |
 Skladatel Karel Svoboda líčí Karlu Gottovi, kterak mu miminko změní život. (1.12. 2005) |
 Karel Gott s Jakoubkem a Karlem Svobodou v Jevanech. |
 Karel Svoboda předvádí názornou ukázku v přebalování malého Jakuba. (1.12. 2005) |
 Karel Gott pózuje s malým Jakubem Svobodou. (1.12. 2005) |
 Karel Gott s Jakubem Svobodou. |
 Karel Gott se těší na vlastní miminko. Trénuje chování na malém Jakubovi Svobodovi. (1.12. 2005) |
 Karel Gott s Jakubem Svobodou. (1.12. 2005) |
 Karel Gott a Karel Svoboda - jedna z prvních hudebních lekcí pro malého Jakuba Svobodu. |
 Těhotná Ivana Macháčková (uprostřed) ve společnosti Gottovy dcery Lucie Kolářové (vpravo) a její maminky Ivety (dávné Gottovy přítekyně) - 40.ročník ankety Český slavík. |
 Těhotná Ivana Macháčková drží kojeneckou lahev jako bonus k obligátnímu Zlatému slavíku, kterého třímá její přítel Karel Gott - 40.ročník ankety Český slavík. |
