Gina Lollobrigida (7. února 2013)

Gina Lollobrigida (7. února 2013) | foto: Reuters

Lollobrigida: Mluvit o sexuální agresi po letech je snaha o zviditelnění

  • 106
Gina Lollobrigida (90) v televizní talkshow uvedla, že se stala dvakrát obětí sexuálního násilí. Herečka, jež byla ve své době považována za nejkrásnější ženu světa, dodala, že je třeba „sebrat odvahu“ a věc oznámit hned a ne až po letech. Sama o tom promluvila jen proto, že se jí zeptali.

„Připadne mi, že mluvit o tom teď se tak trochu rovná nutkání na sebe upoutat pozornost,“ komentovala herečka vlnu obvinění ze sexuálního obtěžování, kterou spustil hollywoodský skandál spojený s filmovým producentem Harveym Weinsteinem.

„Je třeba sebrat odvahu a věc oznámit hned, ale ani já ji v sobě nenašla. Mlčela jsem, nic jsem neřekla“, dodala Mona Lisa 20. století, jak Lollobrigidě přezdívali. 

Stroze a s důstojností vysvětlila, že během života byla dvakrát vystavena „dosti vážnému“ sexuálnímu násilí. Identitu agresorů neodhalila, uvedla jen, že jeden z nich byl Ital a druhý cizinec.

„Poprvé jsem byla ještě nevinná, o lásce jsem nic nevěděla, ničemu jsem nerozuměla. Takže to bylo vážné. A byla to dost známá osobnost. Mně bylo tehdy 19 let, chodila jsem ještě na gymnázium,“ řekla herečka. 

Druhý případ nechtěla Lollobrigida nijak přiblížit. Uvedla pouze, že se odehrál až po její svatbě s lékařem Milkem Skofičem, kterého si vzala v roce 1949.

„Sexuální agrese, pokud dojde k něčemu vážnějšímu, v člověku zůstane a poznamená jeho povahu. Je to něco, čeho se nedá úplně zbavit. Ta zkušenost zůstává uvnitř. Hrozivá vzpomínka určuje veškeré další jednání oběti,“ dodala herečka.

Gina Lollobrigida ve filmu Trapéza (1956)

Gina Lollobrigida ve filmu Zvoník u Matky Boží (1956)

Gina Lollobrigida a Yves Montand ve filmu Zákon (1959)

Luigina Lollobrigida se narodila v malém italském městečku Subiaco, dětství strávila běháním po horách. Když se rodina přestěhovala do Říma, začala obcházet soutěže krásy, mimo jiné vyhrála Miss Řím a ve dvaceti byla třetí na Miss Itálie. A tak se z ní stala modelka a později herečka.

Její nejslavnější filmy, Krásky noci, Fanfán Tulipán, Chléb, láska a fantasie či Zvoník u Matky Boží, vznikly v padesátých letech. Původně studovala malířství a sochařství. K výtvarnému umění se na sklonku 60. let vrátila.

Vydala knihu svých fotoreportáží Italia Mia (1973), pro italský časopis Gente získala v roce 1974 exkluzivní rozhovor s kubánským vůdcem Fidelem Castrem, natočila i dokument o Indiře Gándíhové. Dokonce i kandidovala do Evropského parlamentu, ale neúspěšně.

,