Viděl jsem je u chlapců a mužů v nejsevernějších norských městech i v srdci saharské pouště, připomínal sám Gillette, díky němuž se v českém jazyce objevilo slovo žiletky. To ráno, kdy sdělil manželce senzační novinu, byl jako vždy připraven oholit se, když zjistil, že břitva je opět tupá. Tak tupá, že ji nelze ani nabrousit. V tu chvíli mu hlavou blesklo, že by mohl vyrábět a prodávat tenké holicí čepelky.
Ty by se mohly snadno měnit v nových holicích strojcích a pro muže by nepředstavovaly takové nebezpečí jako pod- řezávači hrdel", tedy klasické břitvy. Nápad, který mu život obrátil naruby, dostal až ve 40 letech. V té době byl obchodním cestujícím u firmy Crown Cork & Seal ve státě Wisconsin, kde se v roce 1855 narodil. Šéf firmy u něho objevil inovační schopnosti a budoucímu slavnému vynálezci vždy radil, aby se snažil vynalézat jakékoli výrobky na jedno nebo několik použití. Kvůli realizaci nápadu Gillette probděl mnoho nocí. Experti mu dlouho tvrdili, že žiletky ve velkém nelze vyrábět.
Až absolvent prestižního Massachusettského technického institutu William Nickerson souhlasil, a dílo se podařilo. V září 1901 založili společnost The American Safety Razor, která byla v červnu následujícího roku přejmenována na Gillette Safety Razor. Prvních padesát strojků a přes sto žiletek se prodalo již v roce 1903, o rok později získal Gillettův nápad patent. Jestliže by se někdo domníval, že pro tohoto geniálního vynálezce bylo podnikání životní filozofií, velice by se mýlil.
Kromě holicích strojků a žiletek se Gillette proslavil také svými antikapitalistickými esejemi a utopistickými díly, jejichž myšlenky by pravděpodobně otupily i jeho nejostřejší žiletky. Bezstarostné mládí totiž skončilo pro Gilletta již v 16 letech, kdy byl nucen začít pracovat jako obchodní cestující. Dům, ve kterém bydlel s rodiči, zcela shořel při velkém požáru Chicaga, a tak Gillette chtěl v kritických okamžicích pomoci rodičům s obživou.
Už tehdy vymýšlel zlepšovací návrhy, ale žádný znich neprošel. Gillette zahořkl a napsal esej The Human Drift, ve které ostře kritizoval obchodní praktiky tehdejší doby a bohatství. Tehdy ještě netušil, že za několik let se bude v bohatství přímo topit. Po úspěšném rozjezdu firmy věnoval Gillette veškerou energii publikování utopistických teorií. Koketovat s utopismem začal už jako mladý a myšlenky to nebyly ledajaké. Veškerou výrobu by produkovala jedna univerzální společnost, jejímiž akcionáři by byli všichni lidé, kteří by žili v jednom velkém městě Metropolis.
Žádná závist, žádné války," shrnul svou vizi. Prezidentu Theodoru Rooseveltovi dokonce nabídl milion dolarů za šéfování této firmy. Myšlenkám utopismu byl věrný až do své smrti v roce 1932. Rok předtím odstoupil z funkce prezidenta společnosti, z aktivního managementu však ve skutečnosti odešel už v roce 1913.
Ty by se mohly snadno měnit v nových holicích strojcích a pro muže by nepředstavovaly takové nebezpečí jako pod- řezávači hrdel", tedy klasické břitvy. Nápad, který mu život obrátil naruby, dostal až ve 40 letech. V té době byl obchodním cestujícím u firmy Crown Cork & Seal ve státě Wisconsin, kde se v roce 1855 narodil. Šéf firmy u něho objevil inovační schopnosti a budoucímu slavnému vynálezci vždy radil, aby se snažil vynalézat jakékoli výrobky na jedno nebo několik použití. Kvůli realizaci nápadu Gillette probděl mnoho nocí. Experti mu dlouho tvrdili, že žiletky ve velkém nelze vyrábět.
Až absolvent prestižního Massachusettského technického institutu William Nickerson souhlasil, a dílo se podařilo. V září 1901 založili společnost The American Safety Razor, která byla v červnu následujícího roku přejmenována na Gillette Safety Razor. Prvních padesát strojků a přes sto žiletek se prodalo již v roce 1903, o rok později získal Gillettův nápad patent. Jestliže by se někdo domníval, že pro tohoto geniálního vynálezce bylo podnikání životní filozofií, velice by se mýlil.
Kromě holicích strojků a žiletek se Gillette proslavil také svými antikapitalistickými esejemi a utopistickými díly, jejichž myšlenky by pravděpodobně otupily i jeho nejostřejší žiletky. Bezstarostné mládí totiž skončilo pro Gilletta již v 16 letech, kdy byl nucen začít pracovat jako obchodní cestující. Dům, ve kterém bydlel s rodiči, zcela shořel při velkém požáru Chicaga, a tak Gillette chtěl v kritických okamžicích pomoci rodičům s obživou.
Už tehdy vymýšlel zlepšovací návrhy, ale žádný znich neprošel. Gillette zahořkl a napsal esej The Human Drift, ve které ostře kritizoval obchodní praktiky tehdejší doby a bohatství. Tehdy ještě netušil, že za několik let se bude v bohatství přímo topit. Po úspěšném rozjezdu firmy věnoval Gillette veškerou energii publikování utopistických teorií. Koketovat s utopismem začal už jako mladý a myšlenky to nebyly ledajaké. Veškerou výrobu by produkovala jedna univerzální společnost, jejímiž akcionáři by byli všichni lidé, kteří by žili v jednom velkém městě Metropolis.
Žádná závist, žádné války," shrnul svou vizi. Prezidentu Theodoru Rooseveltovi dokonce nabídl milion dolarů za šéfování této firmy. Myšlenkám utopismu byl věrný až do své smrti v roce 1932. Rok předtím odstoupil z funkce prezidenta společnosti, z aktivního managementu však ve skutečnosti odešel už v roce 1913.
