Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Generál nebe František Peřina

  0:01aktualizováno  0:01
Vážně, já jsem měl válku rád, začal náš rozhovor generálporučík František Peřina. "Mně válka připomínala honitbu a tu mám taky rád. Zuřivě jsem chtěl válčit, protože jsem k tomu měl důvod. Moje země byla okupovaná a já jsem doma nechal osm nejbližších příbuzných včetně své ženy."Který z těchto lidí podle vás nejvíc prospěl České republice?

Celou válku jsem o nich nic nevěděl a spíš jsem si myslel, že je zavřeli. Vytkl jsem si za cíl, že za každého zdecimovaného mně blízkého člověka pošlu k zemi deset německých letadel. Za první dny jsem jich sestřelil pět. Byl jsem jmenován stíhacím esem a bláhově jsem si myslel, že se mi to povede. Nakonec jsem jich sestřelil jen čtrnáct," vypráví vášnivě ve své pracovně, které jeho žena láskyplně přezdívá muzeum. A má k tomu důvod: pokoj je plný leteckých trofejí, vyznamenání, diplomů, maket letadel a fotografií.

Naštěstí neměl četař Peřina - to byla hodnost, s níž u letectva začínal - pravdu. Příbuzným se za války nic nestalo, a manželka dokonce dělala sekretářku řediteli v německé firmě, který o Peřinově angažmá v zahraničí věděl. Z místa musela odejít, až když se o ně ucházela říšská Němka.

To už byl František Peřina - po týdnu války - poručíkem. "Vlastně jsem ani neměl nikdy moc strach. Věděl jsem již z leteckých závodů, že kdo je lepší, vyhrává. V roce 1937 jsem se zúčastnil mezinárodních závodů v Curychu, kde jsem se seznámil s celou tehdejší evropskou leteckou špičkou. V akrobacii jsme byli my Češi první a v celkové klasifikaci jako družstvo druzí, hned za Německem. Ve Francii jsem nastoupil k letce, kterou jsme v Curychu porazili, a i některé německé kolegy jsem znal. Asi i proto jsem se cítil dost pevný."

Osudový letecký den
František Peřina se narodil v Mokrůvkách u Břeclavi tři roky před začátkem první světové války, takže když bral rozum, byl už v jiném státě: v novém Československu. Vyučil se nástrojařem a soustružníkem a chvíli pracoval u zvonařů Manoušků na Moravě.

V roce 1929 se konal v Brně letecký den. Létal tam i jeho jmenovec Rudolf Peřina na stíhačce Šmolík 20. Devatenáctiletý František byl jeho výkony tak unesen, že již cestou z letiště věděl, čím bude. Ale jak přesvědčit maminku, aby mu přihlášku na letecké učiliště v Prostějově podepsala? Šel na to lstí: do přihlášky nejprve napsal, že chce být leteckým mechanikem, a když rodiče podepsali, doplnil i pilota. Čtyři roky létání tajil. Když úspěšně složil pilotní zkoušky, matka mu za podvod vlepila pohlavek. Později, říká letec s úsměvem, na něj byla hrdá.

V sobotu 24. července 1940 se František Peřina oženil se slečnou Annou, která byla o devět let mladší, a za dva dny ho novopečená manželka vyprovodila na olomoucké nádraží. Tam začala jeho pouť po celém světě, která skončila roku 1992, kdy se penzista Peřina z Colorada rozhodl zemřít doma. Mezitím uběhlo napínavých dvaapadesát let.

První ostruhy
Z Olomouce jel četař Peřina do Ostravy, z Ostravy do Bohumína, který tehdy patřil k Polsku, a tam byl vsazen do vězení. Tehdy, jako mnohokrát v životě, měl opět štěstí. e vězení potkal policistu, který pilota z II. leteckého pluku Edvarda Beneše poznal a později mu pomohl z kriminálu na svobodu.

Peřinova první cesta vedla do Krakova, protože právě tam se soustřeďovali čeští letci, kteří chtěli bojovat v zahraničních armádách. Podepsal pětiletý kontrakt s francouzskou cizineckou legií s podmínkou, že když vypukne válka, bude sloužit v armádě jako řádný pilot.

Když začaly nálety na Paříž, hned se proslavil - pustil se do boje s šedesáti německými messerschmitty. Později o tom napsal: "Věděl jsem, že jdu na jistou smrt, ale musel jsem kamarádům pomoci odlákat Němce. Všechno jsem vsadil na moment překvapení a znalost německé taktiky."

Dnes k tomu dodává: "Ve skutečnosti to trvalo krátce. Němci udělali kruh, aby se navzájem kryli, já se střemhlav z převýšení vrhl na jednu stíhačku, napálil jsem to do ní, jiní pálili do mě, a koukal jsem zmizet."

Když četař František Peřina přistál na domovském letišti za Paříží, napočítali technici na jeho stroji 15 zásahů z kanonů a 77 průstřelů. Sám měl prostřelenou pravou paži a v noze 18 střepin z granátů. "Po přistání jsem vypnul motor a zůstal v letadle. Nevěděl jsem, co se mi všechno stalo, a nechtěl jsem se zbytečně hýbat. Kamarádi mě vytáhli a odvezli do nemocnice, kde jsem pobyl čtyři dny: Němci už byli moc blízko. Posledním možným vlakem jsem odjel do Paříže." Na francouzské frontě Češi sestřelili celkem 170 německých letadel.

Nejtěžší bitva
Poručík Peřina věděl, že chce-li létat, musí se dostat z Francie do Afriky. Jeho letadlo bylo zničené, a tak nezbývalo než volit loď nebo cizí letadla. To však nebylo snadné. Pak objevil v hangáru opuštěný malý stroj s plnými nádržemi. Dlouho se nerozhlížel, letadlo nahodil a letěl do Alžíru. Odtud se jako řada dalších českých pilotů dostal do Anglie, kde nastoupil u proslulých RAF jako doprovodný stíhač bombardérů.

"To byla dost nuda, protože se nedalo střílet. Když jsme založili naši letku, blížil se konec bitvy o Anglii. Zasahovali jsme jen v posledním týdnu a já hned potom dostal akutní zánět slepého střeva." V době, kdy byl v nemocnici, přesunuli letku do Liverpoolu a dělala jen doprovody konvojům nebo hlídkovala.

"Teprve když přišli Američané a těch konvojů bylo víc," pokračoval s rozzářenýma očima generál Peřina, "zformovalo se celé křídlo, tři skvadrony, tak jsem si ještě jednou pořádně zastřílel. Nejtěžší můj souboj se však odehrál již 3. května 1942 u Cherburgu nad Francií, kde jsem se střetl se třemi německými stíhačkami Fockewulf a pustil se s nimi do křížku. Snažil jsem se, abych je měl před sebou. To se mi nakonec povedlo a postupně jsem je všechny sestřelil. To byla moje nejhorší bitva. Když jsem přistál, byl jsem úplně propocený a zcela vyčerpaný. Sotva jsem otevřel kabinu. Z křídla jsem se sesunul k zemi a dopadl na obličej, jak jsem byl slabý."

Od letadel k lodím
Do Československa se major RAF František Peřina vrátil 17. července 1945 dakotou a sloužil na velitelství letectva. Ale ne dlouho. Po převratu 1948 zavírali jednoho bývalého letce z Anglie za druhým. Nový režim měl z bývalých hrdinů strach.

Neváhal a zopakoval si let, který učinil před lety do Alžíru. Tentokrát startoval z Brna v malém sokolu. Za sebe připevnil improvizovanou sedačku pro manželku a přeletěl do americké zóny v západním Německu. Přistál nouzově v bažině 12 kilometrů od ruské zóny a kousek od českých hranic, protože mu došlo palivo.

Major RAF v záloze podepsal s anglickým královským letectvem smlouvu na pět let. Dostal hodnost nadporučíka (válečné hodnosti neplatily) a místo v administrativě. Ve volných chvílích závodně střílel za RAF. Po pěti letech odešel s odstupným, které tehdy činilo tisíc liber, do Kanady, do Toronta.

V Kanadě sice Peřina složil pilotní zkoušky u civilního letectva, ale ve 42 letech už místo nedostal. Manželé Peřinovi tedy zpočátku dělali ledacos. Manuálně zručný Peřina si však brzy všiml, že je velký zájem o tehdy žhavou novinku - laminátové rybářské lodě. Pustil se tedy do podnikání. Když v roce 1959 kvůli zdravotním potížím manželky, které lékaři doporučili slunné podnebí, firmu prodával, měla 19 zaměstnanců a vyráběla dvě lodě denně.

Za sluncem se Peřinovi přestěhovali do USA, do Los Angeles. A zase měli štěstí: Peřina se uchytil u firmy, kde uplatnil své zkušenosti. Založil u ní výrobu laminovaných součástí vybavení do letadel. Navrhl dokonce první sedačky pro americké kosmonauty a pro Boeing 747. V roce 1992 se generálporučík ve výslužbě František Peřina natrvalo vrátil do vlasti a ve středu byl jmenován čestným občanem města Prahy.

FRANTIŠEK PEŘINA

Odkud jsem
Narodil jsem se 8. dubna 1911 v Morkůvkách u Břeclavi v rodině malorolníka. S ženou Annou z Olomouce žiji od roku 1940 a naše manželství je bezdětné.

Čím vším jsem byl
Nejdříve soustružníkem kovů, pilotem, šest let válečným pilotem, z toho nejdřív chvíli u francouzské a později u anglické armády, administrativním úředníkem RAF, majitelem firmy na laminátové lodě v Kanadě a vedoucím pracovníkem u letecké firmy, která vyráběla díly pro letadla v USA. Jinak jsem byl hlavně vášnivým střelcem a milovníkem přírody.

Co se mi v životě asi nejvíc povedlo
Manželství s Annou Klimešovou.

Můj nejbližší velký úkol
Při přednáškách, které dělám po školách, získat ještě několik mladých lidí pro lásku k vlasti. Přesvědčit je, že to je něco, co člověka naplňuje. Chtěl bych jim sdělit, že já bych ani dneska pro svobodu České republiky neváhal zemřít.

Autoři:


Nejčtenější

Tajná svatba: Karolína Plíšková se vdala za Michala Hrdličku

Tenistka Karolína Plíšková se vdala za Michala Hrdličku.

Tenistka Karolína Plíšková (26) si po dvou a půl letech vztahu vzala svého přítele a manažera, moderátora Michala...

Herec Bohumil Klepl měl nehodu na motorce, srazil se s autobusem

Bohumil Klepl

Herec Bohumil Klepl (60) měl v sobotu krátce po poledni nehodu na motorce. Na pražské Jižní spojce se srazil s...



Barbora Špotáková má druhého syna, dostal jméno Darek

Barbora Špotáková má druhého syna, dostal jméno Darek

Oštěpařka Barbora Špotáková je od soboty dvojnásobnou maminkou. Olympijská vítězka a mistryně světa přivedla v...

Eva Pilarová skončila s vážným úrazem v nemocnici

Evergreen Tour 2015, Praha, Lucerna, 29. dubna 2015: Eva Pilarová

Zpěvačka Eva Pilarová (78) musela být po vážném úrazu okamžitě odvezena do nemocnice a neprodleně operována....

Za naším rozchodem není žádná jiná žena, říká Peter Sagan

Peter Sagan (Tour de France, 15. 7. 2018)

Trojnásobný mistr světa v cyklistice Slovák Peter Sagan (28) oznámil ve čtvrtek 19. července rozvod s manželkou...

Další z rubriky

Za naším rozchodem není žádná jiná žena, říká Peter Sagan

Peter Sagan (Tour de France, 15. 7. 2018)

Trojnásobný mistr světa v cyklistice Slovák Peter Sagan (28) oznámil ve čtvrtek 19. července rozvod s manželkou...

Katy Perry doporučuje behaviorální terapii místo léků na předpis

Zpěvačka Katy Perry si na červený koberec vybrala hladké růžové šaty na tenká...

Zpěvačka Katy Perry (33) tvrdí, že nebyla nikdy šťastnější než nyní. A nikoli kvůli vztahu s Orlandem Bloomem (41)....

Princ George slaví páté narozeniny, v dospělosti chce být pilotem

Princ George (červen 2018)

V neděli slaví princ George, který je třetí v pořadí nástupnictví na britský trůn po dědečkovi Charlesovi a otci...

Najdete na iDNES.cz