Dnes jste strávila téměř tři hodiny jógou. Věnujete se jí každý den?
V podstatě ano, ale takto intenzivně jen jednou za pár dní. Svůj den začínám jogínskou džalanetou, což je prolévání nosohltanu solným roztokem a cvičením hormonální jógy, která v mém věku rozhodně není na škodu. Následují dechová cvičení jako pranajáma, bastrika nebo střídavý dech. Věnuji se i technikám Wima Hoffa.
Ostatně, toto všechno, co zažívám na vlastní kůži, jsem soustředila i ve svém video kurzu, který je možné zakoupit na mém e-shopu. Čas karantén se už rok snažím využít hlavně pro sebe a své zdraví, pro svůj rozvoj a to pak v komunikaci na sociálních sítích, kde dávám posty podpory. Inspirace, jak tento zvláštní čas využít k osobnímu rozvoji a poznání sebe sama. A vlastně, co jiného je nakonec důležitější než právě toto?
Patříte mezi umělce, kterým pandemická opatření znemožnila hrát divadlo. Jak vnímáte tuto situaci?
Přizpůsobila jsem se podmínkám, které nejsou jednoduché, nicméně je přijímám s pokorou. Dle mého názoru jde o přechodové období lidstva, o kterém se mluví už roky, ale nikdo si neuměl představit, jak bude vypadat. Ale je tady, ruku v ruce s astrologickým věkem Vodnáře, který je symbolem odklonu od hmoty a návratu ke spiritualitě. Planeta si potřebovala odpočinout, a my lidé máme možnost vystoupit z materialismu k vnitřním hodnotám.
Vy se koronaviru nebojíte?
Pracuji na své kondici, aby případnou nákazu moje imunita zvládla co nejlépe, a snažím se vyhýbat strachu, který zdraví lidí neprospívá. Nesleduji katastrofické zprávy ani prognózy, respektuji opatření a mám soucit s postiženými, nicméně panice propadnout nehodlám. Virus je blízko každého z nás, ale záleží na každém jednotlivci, jak daleko je ochoten ho pustit. I já oplakávám blízké, kteří přišli o život, a o to víc na svých seminářích otevírám téma smrti, které je pro naši společnost stále jedno velké tabu.
Vaše postoje k pandemii jsou hodně nekonformní. Setkala jste se kvůli nim s nějakým odporem či agresivitou?
Nesetkávám se s negativitou. Snažím se hledat jiný úhel pohledu, ale hovořím o něm v lásce. Když je člověk v pravdě, druzí to vnímají a tam je odpor zbytečný. Každá strana má dvě mince. Je dobré dívat se z obou stran a tvořit si vlastní názor.
Zmínila jste semináře – znamená to tedy, že jste pro své diváky otevřela širší online platformu?
Přesně tak, kromě tématických videí a nahrávek produkuji pod značkou svého Léčivého divadla i meditační streamy – ten nejbližší bude už 20. března, v den jarní rovnodennosti. O Velikonocích proběhne už třetí online kurz, jehož téma je Jarní znovuzrození.
Musím přiznat, že ještě před rokem jsem se sociálními sítěmi tolik nezabývala, ale doba si vyžádala své. Stále je to pro mě tak trochu nekomfortní zóna, ale od toho jsou tu naše děti Sofie a Gabriel, aby v případě nouze nahodily záchranné lano. (smích)
Kdo si ale v naší rodině poslední dobou sociální sítě užívá, je můj manžel Pavel Karoch, který na ně vstoupil před třemi měsíci. Využívá je jednak pro prezentaci svých kreseb – vystudoval totiž UMPRUM –, ke sdílení svých postojů v oblasti osobního rozvoje a pak také ke kontaktu s Kostarikou, kde v letech 1991 a 1992 působil coby fotbalový hráč v LD Alajuelense. V těchto letech se stali i dvojnásobnými mistry Střední Ameriky. Je až dojemné, jak se mu ozývají bývalí spoluhráči nebo bývalí fanoušci, pro které tam byl ve své době velkou hvězdou.
Nechystáte se Kostariku navštívit? V dnešní době je to jedna z mála destinací, kam je ještě možné vycestovat.
Zrovna o tom uvažujeme, Pavel oprašuje španělštinu, ale počkáme samozřejmě, až to opatření dovolí. Zdá se, že ta správná doba na cestu přes oceán se už blíží!
21. března bude mít online premiéru film Sebepoznání, kde kromě vás vystupují i další tváře z oblasti osobního rozvoje jako například herec Jaroslav Dušek, lékař Jan Vojáček nebo zpěvák Tomáš Klus. Existuje v této oblasti vůbec něco jako konkurenční boj?
Samozřejmě, vždyť jsme jen lidé, kteří se na sobě snaží pracovat a motivovat tím druhé. Existuje termín duchovní pýcha, což je moment, který by měl člověka zastavit, pokud by se začal ve své praxi ubírat nezdravým směrem. V oblasti osobního rozvoje by měl být primárním motivem altruismus.
Za svého učitele považujete Františka Drtikola. Co vás s ním nejvíc spojuje?
Něco jako podobný osud. I on se skrze umění vydal na cestu sebepoznání, a motivoval tím druhé. Teď navíc o Františkovi Drtikolovi připravuji pořad pro Český rozhlas, z čehož mám obrovskou radost. Kolečka do sebe začala hezky zapadat. A aby toho nebylo málo, se svou kytaristkou Miladou Karez chystáme knihu otázek a odpovědí, které zazněly v průběhu našich představení Léčivého divadla, pro které momentálně navíc zkoušíme novou hru. Napsala jsem jí já a půjde o „ezokomedii“ s názvem Terapie rodinou. Kromě mé postavy psycholožky se mohou naši diváci těšit na Mario Kubce, který bude hrát sám sebe, a pak na mou dceru Sofii Karochovou Filippi a jejího hereckého kolegu Ettora Gallottiho. Premiéra je sice ve hvězdách, ale už teď se moc těšíme!
Napsala jste si roli psycholožky. Chtěla byste jí opravdu být?
Já jí vlastně tak trochu jsem, na svých seminářích a kurzech jsem si to mnohokrát mohla vyzkoušet. Pro radu si ke mně často chodí i diváci po našich představeních, lidé mi píší. Kdybych nebyla herečkou, nejspíš bych se vydala cestou této profese.
Dá se dnes online produkcí vůbec uživit?
Já si nestěžuji, a jsem vděčná za možnost příjmu, která se mi díky mým online aktivitám nečekaně otevřela.
Jak jste na tom s online nakupováním vy?
Nijak. Já obecně nakupování moc nemusím, jediné, do čeho opravdu investuji, jsou knihy. Ty ale považuji za studijní materiál ke své práci.
Velkým fenoménem se v době karantény staly televizní seriály, sledujete je?
Vždycky mi bylo líto času na vysedávání u televize, musím ale přiznat, že za poslední rok to byl právě Netflix, kdo stmelil naši rodinu. Naše dospívající děti s námi už moc času netráví, kultovní seriály dnešní doby jsou ale výjimkou.
Co vás ještě čeká v nejbližší době?
Pomalu už chystáme náš rodinný příměstský Multi Dance Camp pro děti, kde se věnujeme tanci, herectví, fotbalu, parkouru. Letos budeme mít už 11. ročník.
19. dubna 2013 |