Oba se příští rok dočkají svým způsobem výjimečného potomka.
"Konečně po všech synech se mi narodí dcera. Jinak to nádherné zvířátko, jehož jsem se stal hrdým kmotrem, má jméno Bivoj a také Frei, poněvadž to je takový starodávný bůh plodnosti. On v příštím roce očekává své pětisté mládě, jemu jméno sedí. Já bych to rád dotáhl aspoň na polovinu toho, co má on, ale začínám se připozdívat," řekl fotograf Jan Saudek.
Po chvíli své otcovské plány trochu korigoval. "Nemyslím to doslova, ale když ubereme pár nul... Jak to tak vidím, tak přes desítku potomků bych se měl dostat bez problémů," nastínil svůj cíl.
Společně s ošetřovatelem a fotografy vlezl Jan Saudek do terária k třetím největším želvám na světě a dotýkal se krunýře statného želváka. Na chvíli se mezi želvami objevil i jeho nejmladší syn.
Ptáci, kteří jsou v teráriu společně s asi osmi želvami, v té chvíli vyletěli až ke stropu a usadili se na větve. "Nemůžeme zaručit, že vás některý z nich také svým způsobem nepokřtí. Spíš by bylo zázrakem, kdybyste vylezli zpátky čistí,“ utahovali si před křtem z fotografů ošetřovatelé.
Jan Saudek prohlásil, že stát se kmotrem na Štědrý den je pro něj dárkem. "Mám ke zvířatům úctu a želvy jsou pro mne velmi záhadnými tvory. Jsem rád, že tyhle nejsou dravé, živí se senem a suchýma bylinama v Africe. To jsem předtím nevěděl. Kdyby náhodou Bivoj umíral hlady, tak mu přivezu trochu sena, protože mám velkou zahradu."
A proč vyslyšel právě pozvání z Plzně? "Mám k tomuto kraji vztah. Před mnoha a mnoha roky jsem byl na vojně v Rokycanech a čas od času jsme bývali tady v Plzni v kasárnách U Pětatřicátníků taky zavření. Také jedna z mých někdejších přítelkyň byla 'zesPlzně',“ uzavřel Jan Saudek.
