Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Exhibicionista, který se umí pýřit

- Který spisovatel není exhibicionista? Má-li navíc od literární kritiky nálepku "autor autobiografických próz" jako Michal Viewegh, je to jasné. Ať už se hlavní hrdinové jeho knih jmenují Kvido, Max, nebo jde o bezejmenného mladého učitele, početným čtenářům (a zejména čtenářkám) nikdo nevezme, že tyto postavy vyprávějí pravdu o Vieweghově rodině, láskách, dceři... Obzvlášť dnes má voyeursky laděná čtenářská obec hody. Hrdina posledního Vieweghova svazku, rozvedený spisovatel Oskar, na sebe totiž prozrazuje povážlivé věci. Je to už podle všeho totální mravní zpustlík, tenhle Viewegh. Jenže když si někdo ve společnosti splete skutečnou současnou přítelkyni neliterárního Michala Viewegha s jeho dcerou, jež je zhruba ve stejném věku, spisovatel zčervená. Proč? Má to ještě vůbec zapotřebí? Často se dokonce pýří i v reakci na kamarádskou ironii. Třeba při tomto rozhovoru. Kdo ví, jak to s ním vlastně je...

Ve tvé nové knize Povídky o manželství a o sexu hraje - jak z názvu patrno - klíčovou roli sex. Z jakého důvodu? Nemyslel jsi při volbě tématu jen na další dobře prodejný titul?
To už mi kdysi v Respektu vzkázal spisovatel Jiří Kratochvil - že se prý musím rozhodnout, jestli chci být pouze Stevenem Kingem české literatury, nebo opravdovým spisovatelem...

A jak ses rozhodl? Koneckonců pořád lepší Steven King než řekněme erotický Petr Novotný české literatury...
Myslím, že tahle nová kniha je - navzdory tomu poněkud komerčnímu názvu - naopak důkazem, že cestou bestsellerů nejdu. To by totiž musela vypadat jinak.

Ale?
Ty povídky sice obsahují pár tradičních situačních gagů a doufám i pár vtipných dialogů, ale na to, aby se mohla stát všelidovým bestsellerem, nějakými dalšími Báječnými léty pod psa, je v ní zároveň příliš psychologie, příliš pesimismu a příliš málo pejsků, babiček a andulek. Jejich hlavní protagonista taky občas dělá příliš diskutabilní věci.

Tak ven s tím.
Tupě se opíjí, balí holky v barech... Taky jde v jedné povídce do bordelu. Vlastně ve dvou.

Ale bordelová tématika a bestsellery se přece nevylučují. Spíš bych řekl že naopak.
Připusť ale, že například pro starší čtenáře, a čtenářky obzvlášť, to je téma těžko stravitelné... Nevím. Třeba opravdu nějaké nové čtenáře získám, ale zároveň, obávám se, jich určitě taky hodně ztratím.

Do nevěstinců chodilo mnoho českých spisovatelů, třeba chvějivý lyrik Antonín Sova. Ten tam ale tak trochu musel, neboť do pozdního věku, jak se tehdy říkalo, nepoznal ženu, totiž - neměl lepší, seriózní nabídku. To ovšem není případ tvého hrdiny Oskara. Ten má v knize vztahů spoustu...
To se tak úplně nevylučuje. Říká se, že bordel není jídelna, ale cukrárna. Nemusíš mít nutně hlad, stačí mít chuť. Je to prostě pokušení. Jestliže kvalitní vztah je, s trochou potřebné nadsázky, něco jako zdravá výživa, pak bordel je opečená klobása ve stánku na Václaváku: je sice prokazatelně nezdravá, všemi opovrhovaná, ale ta vůně...

Jinými slovy - kvalitních vztahů můžeš mít, kolik chceš, ale anonymní sex je jen jeden.
Jako bonmot to ujde.

Ale ta cena...
No... Ta je taky často pravým důvodem "morálního" nesouhlasu některých mužů. Jak jsem říkal jednomu nejmenovanému, věčně nesolventnímu kamarádovi: "Ty vole, co kecáš? Kdyby to bylo za korunu, tak zrovna ty bys tam byl denně..." Musím neskromně dodat, že v momentě, kdy se jeho finanční situace dočasně zlepšila, se moje hypotéza okamžitě potvrdila...

Tak naopak: proč jsi byl, jak tvrdíš, až příliš upřímný v záležitostech mužské sexuality, je-li to tak riskantní?
Co to je - příliš upřímný? Kdosi řekl, že spisovatel musí zajít příliš daleko, aby ostatní došli dost daleko. Na tom myslím něco je. Já jsem se zkrátka snažil být maximálně upřímný a popsat, jak o sexu my kluci často mluvíme, jak je pro nás důležitý a jak kvůli němu děláme občas věci, které jsme vlastně udělat nechtěli.

Napadá mě, že až si za sto let budou naši potomci číst v knihách a časopisech z devadesátých let, bezpochyby si budou myslet, že jsme byli sexem doslova posedlí... To je hotová inflace informací o sexu.
Jenže ještě před deseti lety se zase o sexu nepsalo téměř vůbec. Jedinou dostupnou erotikou v době mého dospívání byly slovenské televizní inscenace - zejména pak Zdena Studénková, která, abych tak řekl, nikdy nezklamala... Nikdy jsem ale třeba nemluvil o sexu s matkou nebo s otcem. A tak dále. Proto i mě ta dnešní naprostá otevřenost, všechny ty pořady typu Peříčko nebo články v časopisech á la "Jak ho vzrušit ukazováčkem, až se mu zkroutí prsty u nohou" pořád mírně šokuje. Někdy mi to navíc přijde nevkusné. Mě děsí dívky, které v televizi mluví dlouhé minuty o stimulaci poštěváčku - a ani jednou se při tom nezačervenají. Vzpomínáš si, co odpověděl Woody Allen na otázku, jestli je sex sprostý? "Ano, když se dělá správně..." Jenže to se dá vzít i obráceně: aby byl sex správný, musí být sprostý. A u sprostých věcí bychom se snad měli trochu červenat...

Čím se liší tebou kritizované články a pořady o sexu - a tebou napsané povídky o sexu?
Jsou doufám kultivovanější.

Co to znamená? Že nepoužíváš výrazy jako horká mušlička či stěžeň touhy?
Například... Navíc: název té knihy je opravdu trochu zavádějící. Je taky hodně o spisovatelství a o fenoménu zvaném volná noha. Já jsem na volné noze už čtyři roky, takže o tom něco vím.

Čtyři roky? Nepřicházíš tím ale o životní zkušenosti, které jsou pro spisovatele podstatné? Neměl bys poněkud více "sdílet lidský úděl" - například s námi, co chodíme každý den do práce?
Zatím mám pocit, že mám pořád z čeho brát. Žil jsem v nejrůznějších prostředích, poznal jsem všelijaké lidi, vystřídal dost zaměstnání... Ale netvrdím, že budu na volné noze věčně. Pravda je, že to s sebou jistou vyřazenost skutečně nese. Někdy i osamělost. Některé ty povídky jsou i o tom.

Na fotografiích z různých večírků pražské společenské smetánky zrovna osaměle nevypadáš... Jaké to mimochodem je, být ozdobou časopisů, jako jsou Story nebo Katka?
To je jenom druhá strana téže mince. Podívej, já tyhle akce nijak nevyhledávám, za poslední tři měsíce jsem byl asi na dvou - ale zároveň jimi nepohrdám. Říkám to proto, že slyším z tvé otázky jistou potměšilost. Já se necítím být lepší než lidi, co na tyhle mejdany chodí. Já ti řeknu, proč tam chodím: protože jsem celý den sám doma zavřený u počítače a protože večer mám občas chuť obléknout si čistou košili a sako a vypadnout konečně z bytu a jít někam ven, mezi lidi.
Někdy jdu do kina, někdy do hospody s kamarádama nebo s kamarádkou - a někdy jdu prostě na party časopisu Story. Jasně že je to někdy křeč, všechny ty úsměvy a konverzační plytkosti, ale jednou za měsíc se to dá vydržet. Občas to bývá dokonce sranda.

V předmluvě k nové knize doslova píšeš: "Všechny povídky jsou propojeny postavou jménem Oskar, která vykazuje jisté podobnosti s osobou autora této knihy; z této skutečnosti nelze ovšem v žádném případě vyvozovat, že jde o "pravdivé příběhy z autorova života". Oskar je přitom spisovatel na volné noze, i on je rozvedený... Není tohle už trochu omšelý alibismus? Proč to jednou neuděláš třeba jako Bukowski a nenapíšeš něco natvrdo o sobě?
Protože to neumím. Styděl bych se vystupovat sám za sebe - proto ta předmluva. Oskar opravdu nejsem já, Oskar je literární postava, která má ze mě x procent. Píšu romány a povídky, nikoli deníky nebo nějaké konfese... Potřebuju mít od postav odstup, potřebuju mít možnost se za ně schovat...
Na druhé straně o sobě ovšem vím, že jsem ten typ autora, který může psát jenom o tom, co osobně nanejvýš dobře zná, co jeho samotného mimořádně zajímá, skutečně trápí nebo vzrušuje.... To jsou dva protichůdné póly, mezi kterými se zmítám od té doby, co jsem začal psát.
Takže i tentokrát: to, co je v té nové knížce pravdivé, skutečné, to jsou Oskarovy zkušenosti a pocity - nikoliv konkrétní historky. Naprostá většina těch povídek je čirá fikce nebo přinejmenším kombinace fikce a skutečných příběhů - nejen mých, ale i příběhů známých a kamarádů.

Oskarovi se v nejedné povídce přihodí taková věc: jakási dívka jej ihned, v horším případě o něco později, pozná... Dá se vlastně říct, že Oskarovi dívky nedají pokoj. Tohle je také ona fikce - nebo jde čirou náhodou o tvé vlastní zážitky? A pokud ano, proč si ze své biografie vybíráš právě tyhle?
Ty situace jsou vesměs fiktivní, ale jinak se mi to opravdu často stává. Nestává se mi to asi tolikrát jako třeba členům hudební skupiny Lunetic, ale stává se to. Je to zkrátka součást mojí životní zkušenosti a já jsem se ji pokusil - doufám, že dostatečně sebekriticky a sebeironicky - popsat.
Nepíšu ale knihy jenom o tom, že ne? Pokud se zdá, že jsem jaksi příliš posedlý sexem a slávou, rád bych připomněl, že jsem před touhle knížkou napsal šest jiných, ve kterých jsem byl "posedlý" zase úplně jinými věcmi - třeba ukvapeností, s níž si často vytváříme názory, nebo vztahy otců a dcer, nebo literárními kritiky a tak dále. Sex, nebo chceš-li úspěch u dívek, je prostě jen další téma. Přiznávám, že je to téma pro mě docela důležité.

Jeden z členů zmíněné skupiny Lunetic nedávno prozradil, že ho těší, když se na jejich koncertě sejde patnáct set holek a házejí jim na pódium plyšáky. Řekl bych, že ty máš v publiku také většinu holek, byť snad o něco starších, které házejí pomyslné plyšáky i tobě. Čím si myslíš, že to je?
No, myslím, že některých čtenářů by se tohle srovnání dotklo. Co by asi říkal takový Pavel Tigrid, který mě čte taky? Ono je to s těma holkama trochu mýtus. Že ženy čtou mnohem víc než muži, to jak známo platí obecně, to prokázaly příslušné průzkumy. Všiml jsem si sice, že i na moje čtení chodí víc čtenářek než čtenářů, ale nemyslím, že by to byla nějaká drtivá většina.

Nicméně tě v přítomnosti žen a dívek často potkávám. Musím říct, že se občas v duchu obdivuji tvé schopnosti jim tak dlouze naslouchat v situacích, kdy tvoji kamarádi obracejí oči v sloup. Co je to za nápady, vodit je do hospody k našemu stolu?
To máme v rodině. Můj otec i můj dědeček měli podobnou schopnost empatie...

Raději odjinud: Není ti někdy líto, žes napsal Báječná léta pod psa? Od té doby jako bys pořád jen zklamával nějaká očekávání - mimo jiné i těch, co chtějí velký společenský román, zachycující typické lidi v typických situacích. Na hrdinu této doby v románovém vydání ostatně marně čeká i Václav Klaus. Není to výzva?
Tak to pana profesora bohužel zklamu... Po tom, jak se před časem vyjádřil o filmu Marečku, podejte mi pero!, bych byl ostatně nejradši, kdyby se mu stejně "zoufale nelíbily" i moje knihy. Znamenalo by to, že jsou dobré a vtipné.

Vracím se k otázce, z níž ses mi vykroutil: Tak co ten velký společenský román? Pokračování osudu Kvidových rodičů, pokud vím, ti v tomto směru dává jisté možnosti...
To je pravda. Dokonce jsem se po rozvodu přestěhoval zpět do jednoho ze dvou míst děje, do Nuslí. Ale dějově nosné to bylo především v Sázavě: otec s matkou po revoluci coby členové Občanského fóra přivedli do skláren svého kamaráda, kterému pomohli stát se ředitelem; byl to sice bývalý komunista, ale rodiče-nestraníci se řídili tehdy módním heslem "Nejsme jako oni!" No a ten kamarád je potom coby ředitel oba dva vyhodil...
Máma si pak na stará kolena otevřela vcelku prosperující advokátní kancelář a otec jí tam nějakou dobu asistoval. Loni ale založil v Sázavě Sdružení nezávislých kandidátů, které vyhrálo volby - a on se stal starostou. Po vzoru Mečiara po mně mimochodem chtěl, abych ho coby umělec podpořil ve volební kampani, což jsem udělal. Měl jsem v Sázavě čtení.

Mečiar umělcům, kteří ho svým vystoupením podpořili, rozdával vily. Cos dostal ty?
Můj honorář tvořil nedělní oběd. Je to ale inspirující otázka - zkusím ji otci nadhodit.

  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leona Machálková učila svoji pákistánskou „snachu“ česky

29. března 2024

Konečně mohla Leona Machálková (56) v Praze přivítat přítelkyni svého syna Artura Šípka (21) Zehru....

Žiju v pekle, říká Christina Applegate o životě s roztroušenou sklerózou

29. března 2024

Herečka Christina Applegate (52), známá především díky roli Kelly Bundové ze sitcomu Ženatý se...

Adept na Bonda poznal svou manželku v 18 letech. Jí bylo 42

29. března 2024  10:38

Před pár týdny se kolem hollywoodského fešáka Aarona Taylor-Johnsona (33) vyrojily spekulace, že by...

Leona Machálková učila svoji pákistánskou „snachu“ česky

29. března 2024

Konečně mohla Leona Machálková (56) v Praze přivítat přítelkyni svého syna Artura Šípka (21) Zehru....

O panenství přišla Wilsonová v 35 letech. Lidé nemají být pod tlakem, říká

28. března 2024  18:18

Australská herečka a komička Rebel Wilsonová (44) prozradila, že o panenství přišla relativně...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...