Za velmi podstatnou považuje vědecký tým v této souvislosti také skutečnost, že zhruba 15 procent žen a od dvou do pěti procent mužů, kteří žijí v zemích s rozvinutým průmyslem, trpí alergií na kovy. "Jestliže běžní kupující drží mince v ruce krátkodobě a relativně zřídkakdy, pak prodavači, zaměstnanci bank, směnáren nebo pošt jsou s těmito mincemi ve styku po většinu své pracovní doby," praví se ve zprávě týmu.
Tyto informace se začínají objevovat v okamžiku, kdy je většina euromincí už vyražená a čeká v bankách na distribuci.
"Překvapuje mě, že výzkumy se neuskutečnily už předem, ale teprve v okamžiku, kdy jsou vynaložené prostředky už zřejmě velmi vysoké," řekla Korzu dermatoložka Lena Marguvičová. "Protože nemám k dispozici výsledky těchto výzkumů, nemohu se k celé záležitosti konkrétněji vyjádřit. Jedno je ale jisté - jsou-li výsledky opravdu tak negativní, mohou dlouhodobé náklady na léčbu těchto alergií činit ještě více, než by stála likvidace již vydaných emisí. Především však - vědomé ohrožení lidského zdraví je pro mne, lékařku, nepřípustné," dodala.