Co vám dává energie od lidí, když je máte na pódiu před sebou?
Je to neskutečný pocit! Trošičku jsem se bála toho, že nebudu mít sílu tady skákat tak, jak jsem zvyklá na koncertech, ale jako kdybych najednou během toho koncertu zapomněla, že jsem těhotná. Obyčejně nemůžu vstát ani z gauče a dělá mi problémy jakýkoliv pohyb. Tady to bylo tak pozitivní a přišlo tolik nádherné energie, že jsem na to zapomněla a užila jsem si to stoprocentně a úplně neskutečně.
Přemýšlíte už nad tím, jaký bude porod?
Ne, ani ne. Tím, že už mám jedno dítě a jeden porod za sebou, tak se snažím na to nemyslet, protože samozřejmě to se nedá naplánovat. I když tedy ten první porod jsem si vlastně vysnila a naplánovala a vyšlo to. U toho druhého už jenom myslím na pozitivní věci. Ale samozřejmě vím, jak náročné to je a bude. Uvidíme, zatím nad tím raději moc nepřemýšlím.
Jakou podporou vám je Přemek? Bude hlídací typ tatínka?
Hlídací typ tatínka? Co to je? (smích) Věřím, že bude tatínek, to dítě bude samozřejmě i jeho. Věřím, že to nějak naplánujeme všechno. Já každopádně nehodlám tolik pracovat, jako jsem pracovala, když se narodil Nathánek. To byla trošku jiná situace, tehdy jsem musela. Vzala jsem si volno i od televize na nějakou chvilinku. Nebudu ani hrát a máme tam jen pár koncertů. Budu se věnovat hlavně dětem, protože samozřejmě dvě děti, to je něco jiného, než jedno.
Děláte to dobře, fanoušky jste si vychovala, užili si vás a potom bude chvíli pauza. Budete maminka na způsob zpěvačky Adele?
Jako Adele? Dobře, až tedy na ten konec jejího manželství, to už nechci zažívat tady ty věci. Mám neskutečné fanoušky, jsem na to moc pyšná. A i kdyby vyšla jakákoliv špatná recenze na nějakou písničku, což samozřejmě taky některé vyšly, tak to házím za hlavu. Pro mě nejlepší recenze je, když lidé přijdou na koncert a děti, dospělí i starší znají texty. To je pro mě prostě něco neskutečného. A dost často je to pro mě i užitečné. Protože mám momentálně problém s pamětí. Takže je fajn, když přijdu na koncert a ty děcka to zazpívají za mě. (smích)
Burešová: Vztah s Přemkem jsem tajit nechtěla. Vadí mi, když se píší lži |
Bála jste se toho, co přijde po Slunečné? A jste vděčná, že seriál Zoo přispěl k tomu přirozenému kariérnímu přerodu?
Jsem vděčná samozřejmě za každou práci, protože si jsem dobře vědoma toho, že v téhle branži je člověk velmi rychle nahraditelný. Jsem ráda za zájem ze strany producentů. Chvilku jsem přemýšlela nad tím, jestli nepotřebuji po Slunečné delší odpočinek, protože natáčení bylo časově hodně náročné. A taky mě napadlo, jestli už nebudu lidi na obrazovce otravovat. Ale pak jsem si říkala, nejsem jediná, která prochází vlastně už několikátým projektem krátce po sobě. Nejdůležitější je, že máme práci. Víme moc dobře, jaké to bylo za doby covidu. Jsem moc vděčná za to, že jsme mohli točit, protože mě to hodně zachránilo.
Všechny těhotné ženy vám jistě závidí, protože v požehnaném stavu máte vedle sebe šéfkuchaře. Jaké máte těhotenské chutě a co si poroučíte k jídlu?
Ani nemám žádné velké chutě. Tedy je pravda, že mám dost chuť na sladké, což jsem předtím moc nemusela. Šéfkuchař po mém boku sice je a je pravda, že mi občas jako dělá takové to překvapení, že mu napíšu z práce „Hele mám hroznou chuť na palačinky,“ a přijdu domů a tam byly všude palačinky a všechny možné džemy a podobně, což je úžasné. Ale myslím si, že nejsem náročná. Já si to možná užiji až potom, až se to dítě narodí. Hlavně pak budu potřebovat, aby mi někdo vyvařoval.
Řízek s čokoládou a okurkou tedy neprobíhá?
Mňam! Tak teď zrovna jste mi na to udělal chuť. Kombinovala jsem nezvyklé chutě i předtím, k tomu nepotřebuji těhotenství, jsem velký jedlík. Vím, že vždycky pak někdo říká, že to na mě není vidět. Mám totiž spoustu pohybu kolem syna Nathánka i své práce.
Těhotenství je tedy na vás zatím vidět snad jen ze strany.
To nevím, já ten pocit nemám. Ale je to tím, že své tělo znám. Už jsem přibrala jedenáct kilo a je to pro mě zvláštní. Když vidím aktuální fotky nebo videa, už poznám, co se mi kde zvětšilo a co se ne. Za některé části mého těla, co se zvětšily, jsem samozřejmě ráda. Doufám, že i zůstanou. A ten zbytek? To zmizí, až se miminko narodí. S Nathánkem jsem přibrala třicet kilo. Před porodem jsem vážila kolem osmdesáti kilo. A pak to šlo velmi rychle dolů, až tedy extrémně dolů, na nějakých čtyřicet sedm kilo. Pak jsem se zase dostala na nějakou váhu, která mi byla příjemná. Tak věřím, že to bude v pohodě.
