* Proč jste se chtěla sejít na hřbitově?
Mám hřbitovy ráda. Ticho, všichni si tam jsou rovni. Mám ráda břečťany, všechna ta jména a kamínky. Je přece krásné přijít na hřbitov, sednout si na lavičku a číst si. Ti, co ten hřbitov udržují, už mě znají. Zdravíme se, čtyři roky sem chodím pravidelně. Člověk je pak takovej... pokornější.
* No nevím. Není to spíš depresivní?
Mně to nepřijde depresivní. Naopak. Jsem asi trochu morbidní.
* Morbidní? Jak se to projevuje?
Mám ráda horory a kreslím si takové obrázky. Kostřičky, hrobečky a strašidelný baráčky.
* Víte, že mě to ani nepřekvapuje? Když si proberu vaše filmové role, je to samá holka z pasťáku, feťačka, oběť vraždy...
To zase ne, určitě jsem hrála aspoň pět princezen. Pak jednu feťačku, jednu dívku z vesnice, jednu z Hitlerjugend a ještě jednu z války. Taky slepou, ducha i kluka. Ale pořád převažují princezny, i když je to dávno.
* Představte se v pěti větách. Jmenuji se Ester Geislerová...
A od šesti let se pohybuju ve světě filmu. Nejdřív jsem hrála v reklamách, pak v pohádkách, v televizních filmech a teď i ve filmech do kin. Maminka je akademická výtvarnice, tatínek japanolog a mám dvě sestry. Chodila jsem na Střední školu Václava Hollara na grafiku a nedávno jsem udělala přijímačky na multimédia. V říjnu nastupuju.
* Schválně jsem čekal, jestli řeknete: Jsem Ester Geislerová, mladší sestra herečky Aňi Geislerové.
To bych asi neřekla.
* Proč ne? Tak se o vás často mluví...
Mluví, a někdy mě to trochu štve. Lidé jsou po tom jméně lační.
* Třeba se už brzo bude říkat: To je Aňa Geislerová, sestra té známé Ester Geislerové.
Přeháníte.
* Máte ještě jednu sestru, výtvarnici Lenku. Obě jsou starší než vy a obě jsem slyšel mluvit o tom, že jste měla klidnější dětství. Co to znamená?
Vážně? To říkaly? Klidnější bylo asi v tom, že mě máma víc hlídala. Ale pak jsem si to vynahradila.
* Jak?
Vždyť to znáte. Člověk přijde na střední školu, potká nové lidi, začíná objevovat svobodu, dělá si, co chce, paří a je v kolotoči událostí. Objevuje nové vztahy, alkohol, cigarety, jezdí na výlety, společné prázdniny, dělá průsery. Ale v jednom jsem měla dětství těžší: naši se rozváděli a já nebyla ve věku, abych si to uměla vysvětlit. Máma a táta mají být spolu, nic jinýho jsem neznala a nechtěla. Holky už byly starší a měly jedna druhou.
* Skoro to vypadá, že máte z každé sestry něco: od Lenky talent výtvarný a od Aňi herecký. Necháte si radit?
Jistě. Když jsem na střední škole dělala práci na počítači, Lela klidně přišla a řekla, že je to blbý. Že tohle mám šoupnout tam a tady mám dát jinou barvu.
* A v herectví?
Samozřejmě taky. Teta je herečka a babička taky. Když se jim něco nelíbí, zavolají mi.
* Kdo častěji? Babička, teta, nebo Aňa?
Asi babička, ta je hodně přímá. Jednou - ještě na střední - jsem za ní šla, aby mi pomohla s monologem na dramaťák. Přečetla jsem ho, hrozně jsem se snažila a ona mi řekla: No, Etěnko, to stálo za hovno... Bylo mi čtrnáct a strašně se mě to dotklo. Ona má jiné herectví: vinohradské divadlo, Národní a já za ní přišla s tím svým huhňáním... Aňa je taky vnímavá a řekne mi, když se jí něco nelíbí. Ale spíš se spolu díváme na filmy, kde nehrajeme ani jedna.
* Aňa je v Česku hodně známá, jedna z nejoblíbenějších hereček. Nedávno dostala Českého lva za Želary a pár dní předtím byla na předávání Oscarů. Který její film máte nejradši?
Jízdu. Dojímá mě, má úžasnou atmosféru, hudbu, kameru a skvělé dialogy. Líbí se mi její postava, Aňa to zahrála skvěle. Taky mám ráda Želary a Návrat idiota.
Musela bych zhubnout
* Kde byste chtěla uspět? V modelingu, nebo v herectví? Zkusila jste už obojí.
Modeling vůbec, tam mě úspěch nebere. Vždycky jsem ho brala spíš jako průzkum do života, jako srandu. Bavilo mě cestovat a být svobodná. Někam odjet, učit se jazyk, pracovat a zjistit, jestli se sama o sebe dokážu postarat.
* Zkuste říct tři důvody, proč byste nemohla být profesionální modelkou.
Nejsem ve formě, zabere to hodně času a herectví mě baví víc.
* Nejste ve formě?
Musela bych zhubnout.
* Aha, ve světě módy letí hubené dívky, až vyzáblé. Vy jste navíc o téhle branži vždycky mluvila tak trochu zvláštně.
Myslíte jako o modelkování?
* Přesně. Ostatní modelky přitom pořád bědují, jak je to náročná práce, jak musí vstávat ve čtyři ráno, jak běhají z přehlídky na přehlídku a stěží mezi nimi stihnou sníst suchou housku.
Ano, může to být velmi náročné. Ale nemám ráda modelky, které si stěžují. Říkají, jak to nechtějí dělat, jak se cítí hloupě a jak je to všechno ponižující. Mně to nepřijde ponižující. Když mají mladé holky tu možnost, proč ji nevyužít? Můžete si vydělat slušné peníze a cestovat. Mě to fakt hodně bavilo, modeling je způsob herectví. Dávala jsem do něj víc než jen pózy, tělo a obličej. Užívala jsem si to.
* Vzpomínám si, když vás režisér František Brabec obsazoval do filmu Krysař. Takhle to zdůvodnil: Ester je v současnosti nejkrásnější česká dívka.
Franta trochu přehání. Co vám na to mám říct?
* Třeba jestli vás to potěšilo, pobavilo nebo nechalo chladnou.
Od všeho trochu.
* Vaše herecká kariéra začala v šesti letech. Hrála jste v reklamě na pojišťovnu a běžela jste v ní rozkvetlým polem. Vzpomínáte?
Bylo to těsně po revoluci. Mámu někdo viděl, jak mě vede po ulici, a řekl jí, že chce tu malou zrzatou holku. Pak jsem dělala další reklamy: na prášky, na bonbony.
* Jaké filmy si doma pouštíte na videu?
Pořád něco. Mám ráda klasiku i některé vkusné současné komedie, francouzské i italské. Líbí se mi Fellini a filmy Tima Burtuna jako Střihoruký Edward. A taky horory, třeba Spalovač mrtvol.
* Aha. To zase není rozjuchaný film plný romantiky.
To není, ale něco mě na něm láká.
* První film, který se s vámi objevil v kině, byl Král Ubu. Bylo vám jedenáct, ale jedenáctiletou holku jste zrovna nehrála.
Hrála jsem pětadvacetiletou, těhotnou a s kupou dětí. Vycpali mi prsa, boky, zadek, nalíčili mě a dali mi klobouk. Vypadala jsem jako pořádná ženská.
* Hrát v jedenácti dospělou ženskou, navíc matku, je stejně zvláštní. Co vám jako herečce jde líp: být ve filmu mladší, nebo starší, než jste ve skutečnosti? Můžete velmi dobře srovnávat - na začátku filmu Krev zmizelého, který teď natáčíte, je vám čtrnáct a na konci šestadvacet.
Jednodušší je hrát mladší, to má člověk všechno za sebou. Před třemi lety jsem dělala konkurz na film, kde jsem měla hrát lehkou dívku, prostě šlapku. Režíroval to Kachyňa a já byla v užším kole s Klárou Issovou. Zkoušeli jsme, hrozně mě to bavilo, ale on mi řekl, že to nemám v očích. Že Klára je má vyžilejší a že mně by to nešlo věřit. Nebo jsem točila film Podzimní (zato) silná láska. Tam jsem taky hrála starší a některé texty, které jsem říkala, jsem pochopila až za půl roku.
* Ale rychle jsme utekli od vašich hereckých začátků. Byly tam přece další zajímavé role, dokonce ve videoklipu Karla Gotta k písni Miluj.
To mi bylo dvanáct a točil ho František Brabec. Hrozně jsem se tenkrát styděla, chtěl totiž, abych dala Ondřeji Brouskovi pusu. Jemu bylo šestnáct, byl konzervatorista a hrozně hezkej. Byly tam romantický scény a ve chvíli, kdy jsme se měli líbat, úplně jsem zrudla a řekla, že to dělat nebudu.
* Mimochodem: Karel Gott, váš oblíbený zpěvák?
Ani ne. Mám ráda jeho starý věci, ale že bych ho extrémně žrala, to ne.
* Ptám se proto, že jste ve věku, kdy bývá docela v módě jeho hudbou pohrdat.
Myslíte? Já si ho hrozně vážím, má nádherný hlas. A jeho hity jsou pořád hity. Ze zdi na mě tupě zírá. Lady Carneval. Život je bílý dům... Ale na koncert bych nešla.
* Komu ano?
Tady? Monkey Business, J.A.R., Dan Bárta, Tata Boys, Radůza, Jana Kirchner, Nohavica, Navarová. Těším se, až do Prahy přijedou Bowie a Kravitz.
Brečím i ve frontě na oběd
* Ještě jeden film, ve kterém jste hrála, nemůžu nezmínit. Krysař, natočený na přelomu roků 2002 a 2003 během jednoho dne, za čtyřiadvacet hodin. Kolikrát jste ho od té doby viděla?
Jednou. Na premiéře.
* Je to proto, že víte, kolik jste v něm udělala chyb? Že by ten film byl lepší, kdyby se záběry daly opakovat?
Možná taky. Navíc mi připomíná to utrpení - ve tři ráno jsem byla úplně vyřízená. Natáčet jsem začala nemocná, byla mi hrozná zima a musela jsem se hodně přemáhat. Na plátně je to někde poznat. Mrzí mě, že jsou v tom filmu chyby a že scény do sebe ladně nezapadají. Ale on to ani není film, spíš pokus. Na to, že se dělal čtyřiadvacet hodin, je dobrý. Jsou tam i scény, které mám ráda. Třeba když mě Krysař táhne, já se držím jeho pláště a říkám, že chci být nevinná, ale že to neumím.
* V čem je hrdinka Agnes podobná Ester Geislerové?
S režisérem jsem ji proti originálu hodně změnili, zdementněli. Je pomalejší, jako já. (smích)
* Už jsme mluvili o tom, co vás nebaví na modelingu. Řekněte tedy, co vás naopak baví na herectví.
Můžete si zkusit spoustu věcí, soustu historických dob, poznat zajímavé lidi, města, zkusit si různé kostýmy i situace. Můžete se poučit, vzít si z každého příběhu něco do života. Už jsem si zkusila umřít, jezdit na koni, šermovat, tancovat rokenrol, mluvit německy a taky heilovat.
* A být každou chvíli někým jiným.
Jistě. Ale ze všeho nejvíc mě baví vyvolávat v lidech emoce. Když za vámi pak někdo přijde a řekne: Vy jste mě dojala. Nebo když za vámi přijde paní, která to zažila. Která byla v Terezíně a říkala, že to tak opravdu bylo. Maminka mého slovenského kamaráda mi řekla, že na ten film o Terezínu pořád myslí. A že musím přijet na Slovensko poreferovat studentům.
* Terezín, to je film Hodina tance a lásky. Když se na takové natáčení připravujete, necháte si vyprávět od lidí, kteří tu dobu zažili? Čtete o tom knížky?
Měli jsme sezení s historikem, který nám říkal, jak se německé dívky v té době chovaly. Že byly skromné, že nemluvily bez vyzvání, že byly tiché, že jen rodily děti a učily se je na panenkách přebalovat, přitom zpívaly, a že jediné, co pro ně existovalo, byla říše. To všechno tam musí být cítit. Ta hrdost v postoji.
* Co byste si chtěla zahrát?
Postiženou. Zajímalo by mě studovat tu roli, chodit do ústavů, všímat si detailů, pozorovat pohyby očí, rukou, dýchání.
* Ale to není jen tak. Dustin Hoffman se na roli ve filmu Rain Man připravoval dokonce rok.
A bylo to znát. Dokonalý byl i Leonardo Di Caprio ve filmu Co žere Gilberta Grapea nebo Jodie Fosterová v Nell.
* Jak to vypadá, když trénujte role? Stojíte doma před zrcadlem a odříkáváte texty ze scénáře?
V krajním případě. Když se učím roli, snažím se úplně vypnout. Vžít se do situace ze scénáře, představit si, co bych v ní sama dělala, a do ostatních rolí si dosadím lidi ze svého okolí.
* Předvádíte to někomu?
Dělají se zkoušky před záběrem, někdy i před celým natáčením. Ale jestli myslíte, že odříkávám role sestře nebo mámě, tak to ne. Jsem samotinká u sebe v pokojíčku. Ani se moc nechci připravovat, je to pak poznat. Tedy jen na historické filmy: mluvilo se jinak a text musí být dobově přesný. K tomu vypnout prsa, narovnat záda a krk. Teď je doba jiná. Když text zamumláte, je to vlastně dobře.
* Nosíte si práci domů?
Jistě, to jinak nejde. Nebo spíš to zatím jinak neumím.
* Ono je to asi něco jiného než hrát usměvavou princeznu, ne? Tam si odpracujete svoje, zmizíte a můžete v klidu myslet na odpolední nákupy.
Je to hodně jiné. Třeba když jsme točili v tom vězení... Tam se to opravdu dělo, ty chodby, mříže, temno, dusno. Tam to na vás padá a mrazí vás. Když na mě řval obrovskej estébák, svíralo se mi srdce. Nechtěla jsem to šidit, celý den jsem při natáčení brečela, a když jsem pak přišla zpátky na hotel, padla na mě deprese. V osobním životě nemáte žádný důvod, ale najednou je vám hrozně smutno.
* Třeba až tak, že začnete brečet?
To se stalo mnohokrát. Musím se naučit, abych si své role tak nebrala. Po tomhle natáčení jsem měla tři týdny deprese a bála jsem se, že nikdy neskončí. Nic mě nebavilo, s nikým jsem nechtěla mluvit, byla jsem protivná a neměla jsem hlad, ani na nic chuť. Byla jsem mimo. Už jsem pak ani neměla co brečet. S lidmi ze štábu jsem stála ve frontě na oběd a pobrekávala. Vzala jsem si noviny, viděla článek o tom, že se někde ztratilo dítě, a zase jsem brečela. Nebo když jsem viděla nějakou pitomou reklamu. To nešlo zastavit.
|
Ester Geislerová |
 Ester vyhrála národní soutěž Elite Model Look. |
 |
 |
 |
 |
 Ester Geislerová v roli modelky, coby "čokoládová pralinka". (9.10.2003) |
 Ester Geislerová (vpravo) si ve snímku Most zahrála dívku Ester. Menší roli získala i Linda Rybová. |
 Aňa Geislerová a její sestra Ester. |
 Ester Geislerová |
