Anna Vlčková, později na manželovo přání Hana Benešová, neměla ani střední vzdělání, stala se však symbolem skutečné první dámy. V mládí absolvovala vyšší dívčí školu "pro slečny z lepších rodin, které se nechtějí věnovat univerzitnímu studiu". Při pobytu ve Francii se seznámila s Edvardem Benešem - ten se nejprve podle dobových pramenů manželství bránil, ale po roce se sňatkem souhlasil.
"Je to žena opravdu velice vzácná. Velmi jemná, světlá a moudrá. Nikdy není dost unavená, aby nepomohla muži, kterého miluje a v jehož konečné vítězství bez výhrady věří. Benešovi jsou nejšťastnější manželská dvojice ze všech, které jsem poznal. Je v ní dokonalá harmonie - bez jediného drsného slova," napsal o jejich soužití Jan Masaryk.
Do manželových politických záležitostí se první dáma nevměšovala. Byla mu však značnou oporou - a to i poté, co Beneš po Mnichovu rezignoval, odjel do Londýna a později do Chicaga. Po Benešově smrti v roce 1948 žila v ústraní. Zemřela 2. prosince 1974 v Praze.
Datum jejího pohřbu se úřady snažily utajit, obřad se však stal spontánní protikomunistickou demonstrací. Zahájena byla v přítomnosti příslušníků StB zpěvem československé hymny, závěr patřil písni Ach, synku, synku.
 Manželé Edvard a Hana Benešovi s ovčákem Toggou v Buckinghamském paláci v Londýně v roce 1944 |
 Hana Benešová u rožně na zahradní party někdy v polovině 30. let |
 Manželé Edvard a Hana Benešovi v Sezimově Ústí v roce 1933 |
 Královna Alžběta (vpravo), matka dnešní panovnice Alžběty II., si v doprovodu manželů Benešových prohlíží výstavu děl Václava Hollara v Československém ústavu v Londýně v roce 1942 |
 Prezidentský pár na procházce pražskou hradní zahradou v roce 1938 |
