Džíny ještě nevyhazujte

- Džíny, původně pracovní oděv zlatokopů a stavitelů americké železnice, úspěšně zacloumaly módou ulice a časem pronikly až do módních časopisů a na předváděcí mola. Jisté je, že ze všech módních vln jsou zatím - i přes krátkodobé výkyvy - tou nejúspěšnější. Důvody džínové nadvlády leží dnem i nocí v hlavě propagátorům konkurenčních módních nápadů. Co je na džínách tak jedinečného? Jaká móda by dokázala rozbít džínový svět?

Džíny, původně pracovní oděv zlatokopů a stavitelů americké železnice, úspěšně zacloumaly módou ulice a časem pronikly až do módních časopisů a na předváděcí mola. Jisté je, že ze všech módních vln jsou zatím - i přes krátkodobé výkyvy - tou nejúspěšnější. Důvody džínové nadvlády leží dnem i nocí v hlavě propagátorům konkurenčních módních nápadů. Co je na džínách tak jedinečného? Jaká móda by dokázala rozbít džínový svět?

Už na konci devatenáctého století, kdy byly povýtce pracovním oblečením, měly džíny v USA hned dva vážné konkurenty: jednak kombinézy, ale hlavně těsné kovbojské kalhoty, které se nabízely k volnému prodeji i na dobírku. Později se našlo mnoho dalších, přesto si jedině džíny dlouhodobě udržely punc "toho pravého", co chtěl mít ve svém šatníku téměř každý. Jejich výrobci správně tušili, že "to pravé" se nemůže obejít bez jedinečné historie. A tu džíny, na rozdíl od konkurence, mají. Vůbec přitom nevadí, že firma Levi's uvádí na svých výrobcích rok vzniku 1850, zatímco zlí jazykové a také mnozí historikové tvrdí, že džíny jsou o celých třiadvacet let mladší. Nevadí ani desítky zkomolených historek o jejich vynálezu, ani to, že s větším dílem nápadu zřejmě nepřišel tolik oslavovaný Levi Strauss, nýbrž jeho pozdější firemní kolega Jacob Davis. Důležité je, že kdo nosí džíny, nosí s nimi kus historie zlatokopů a stavitelů železnice, pro které Levi Strauss a Jacob Davis vyráběli snad první bavlněné kalhoty barvené indigem a zpevněné kovovými nýty.
Historie ovšem není to jediné, čím výrobci džínů válcují své konkurenty.
"Na rozdíl od jiných módních vln pracovních či terénních oděvů mají džíny jednu unikátní vlastnost: nejenže vydrží téměř všechno, ale dokážou stárnutím krásnět. Navíc, díky postupnému ošoupávání, vypírání indiga i případným záplatám a dírám s cáry nití mohou vyjádřit osobnost člověka, který je nosí, a přitom stále zůstávají jakousi uniformou. Pomocí nich se tedy můžete jak zařadit do davu, tak z něj vybočit, což je pro úspěch v módním světě mimořádně šťastná kombinace," soudí Ludmila Kybalová, která přednáší historii módy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Džínům nahrává i tendence dnešní doby zanevřít na předepsané styly oblečení pro různé příležitosti a vsadit na oděv "do vozu i do kočáru" - alespoň tak soudí německý odborník na módu Wolf Dieter Könenkamp, který jejich úspěch vůbec nevidí v protestu vůči konvencím, ale naopak ve schopnosti vyhovět mnoha společenským požadavkům najednou. Skutečně těžko najdete něco jiného, v čem si můžete odpoledne sednout venku na zem a večer klidně vyrazit i do celkem slušného divadla. Můžete k nim obout invazky, kecky i lodičky, a zrcadlo vám neřekne, že je to pěst na oko. Zdá se, že s takovou sadou trumfů džíny přečkají ještě nejednu módní sezonu.

Pojmout džíny co nejoriginálněji dostali v roce 1975 za úkol účastníci soutěže American Denim pořádané v USA. Těch několik týdnů, kdy pracovali na modelech, označili posléze mnozí soutěžící za jedno z nejzajímavějších období svého života.

Staré, ale moderní