Duch na hradě Kost děsí i cvičené psy

Na opravdová strašidla dnes věří už málokdo. Výjimkou je kastelán Karel Knop z hradu Kost. "O samovolném otevírání dveří nebo padání stále stejného obrazu nebudu raději ani mluvit, tady to by se možná nějaké vysvětlení našlo. Ale nad různými zvuky, které se tu ozývají, si už marně lámalo hlavu mnoho lidí," říká strážce tajemného hradu. Největší zdejší záhada je spojena se zvonem Oldřicha Felixe Lobkovice. Z Bílé věže, která vévodí celému hradu, se totiž občas ozývá odbíjení půlnoci, ačkoliv tam už dávno žádné věžní hodiny nejsou. Zůstal po nich jen zvon, lépe řečeno cimbál, ale bez paličky.

Zvláštní je, že "neexistující hodiny" odbíjejí půlnoc podle astronomického času a v létě nerespektují jednohodinový posun do letního času. Netřeba dodávat, že věž bývá zamčená a dostat se po rozvrzaných žebřících až k cimbálu na samém vrchu vyžaduje značnou dávku odvahy.

Zvonění z věže se ozývá zřídka. Zato kroky neviditelných bytostí a další neobvyklé zvuky jsou zde slyšet častěji. Purkrabímu hradu Jiřímu Brandýskému se dokonce podařilo několikrát v noci nahrát na magnetofon zvuk neviditelného zlaťáku, poskakujícího po desce stolu, který prý hází duch Oldřicha Felixe z Lobkovic. Zvuk tedy musel být skutečný!

Samotného ducha na Kosti zatím ještě nikdo neviděl, nepočítáme-li psy jedné bezpečnostní agentury, která asistovala při natáčení hraného filmu v prostorách hradu. "Nebojácní cvičení hafani, kteří vesele pobíhali po hradě, občas nepochopitelně změnili chování. Naježili se, kňučeli a vyděšeně koukali do jednoho místa u horní brány. Viděli tam asi něco, co my lidé nevidíme," uvažuje nahlas Karel Knop.

"Podivných zvuků na hradě se děsí i cvičení psi," říká kastelán na hradě Kost Karel Knop.