Zavítáte do Česka a rázem je váš život plný změn. Nový účes, vydáváte novou píseň. Co nového vás ještě čeká?
Nového doufám že nic. A to v tom směru, že teď jsem ve svém životě tak šťastná a spokojená se vším, že kdyby přišlo něco nového, tak by to nedejbože mohlo být něco špatného. (smích) Takže jak se někdy říká: Žádné změny, dobré. Že je to vlastně v podstatě takhle dobré, protože jsem si prošla celkem krušnými chvílemi v minulosti, takže teď je můj život úplně zalitý sluncem.
Je z vás brunetka. Je to impuls, že vše, co bylo, chcete hodit za hlavu?
To jste řekl dobře, ano. Dokonce i doma v bytě proběhla změna dekorací, změna image. Prostě úplně zapomenout na minulost a užívat si té krásné přítomnosti a doufejme i krásné budoucnosti.
Hodně se spekuluje o vaší definitivní budoucnosti v Česku, co je na tom pravdy?
Že bych zůstala v Česku? Ježíšmarjá, jenom to ne! (smích) Na dovolenou ano, nebo když bude zase nějaká takováto akce, tak samozřejmě. Ale chci zůstat opravdu tam, kde jsem teď s manželem. Protože je to jako za starých dobrých časů.
Dominika Gottová a Timo Tolkki (Praha, 13. února 2020)
Dá se říct, že vaše manželství prošlo renesancí?
Ano, přesně tak. Totální rekonstrukce! (smích)
Musela jste Timovi napsat seznam, čeho se má držet?
Už od začátku, co mě přemlouval, abych se k němu vrátila, já jsem potom sama chtěla, ale nešlo to hned, tak jsem říkala: Ať dovolí pánbůh, ať se k sobě můžeme vrátit. Timovy první momenty… Svými činy, svým chováním a činy mi ukázal, kolik pro něj vlastně znamenám.
Vaše píseň Pro tebe je věnována vašemu otci?
Je věnována tatínkovi. Je to zpověď o tom, jak jsem se cítila v době, kdy se na textu pracovalo, což nebylo zrovna nejlepší období mého života. Byla jsem tady v Praze velmi nešťastná. Teď je to něco jiného, protože jsem na dovolené. Píseň je vyjádření toho, co bych mu ještě chtěla říct, kdyby tady byl. Ten stesk po něm a to, že kdybychom tady spolu mohli trávit nějakou dobu, tak bych se třeba necítila tak hrozně opuštěná, jak jsem se v Praze cítila, když jsem tady byla.
Jak se vám daří dodržet slib, který jste dala tatínkovi?
Jaký slib teď myslíte?
Že budete silnou ženou, která dá pryč alkohol, tedy přesněji ten, který je přebytečný. A že na sobě budete pracovat…
Teď jste to řekl: ten, který je přebytečný. Ano, nebudu předstírat před národem nějaké divadýlko, že budu pít až do svého skonání jenom vodu nebo coca-colu. Absolutista? Říká se v češtině?
Abstinent? Nebo absolutní abstinent?
Absolutní abstinent jako ne. Ale prostě požitky s mírou, že jo. Užívat dobrých chutí, nuance gastronomie, co se týče jídla i pití. Ale opravdu v míře takové, která je pro člověka únosná, zdravá, neškodí organismu a tak.
Dominika Gottová a Karel Gott (Le Palais Art Hotel, Praha, 20. června 2015)
Nezamrzí vás někdy, jak dopadlo dědictví, že jste podepsala jistý dokument a ve finále jste z něho byla vyloučena?
O tomhle bych… to bychom se dostali na negativní vlnu…
A tenký led?
No a hlavně by už se nedostalo na ostatní, když tady vidím tu frontu. (podívá se na čekající zástupce médií – pozn. red.)
Kolik času věnujete mamince, když zavítáte do Česka?
Víceméně chodíme na obědy, maminka večer spíš už ráda odpočívá. Takže co nejvíc společných obědů, co nejdéle si vydržíme povídat a posedět, protože maminka už se snadno unavuje, poněvadž jí v březnu bude osmdesát sedm. Je to paní v létech, musí se na ni pomaličku. S maminkou jsme ale v kontaktu, protože máme dávno WhatsApp, takže mluvíme třeba i hodinu každý den o úplně běžných věcech. Ale je úžasné, že se můžeme slyšet a vidět na kameře.
17. února 2020 |
