Jinak ale atmosféra v hospodě ani v nejmenším nenaznačuje, že hosté mají něco společného s pytláctvím, lesním pychem nebo s nějakým jiným porušením zákona. Bývá tu poklidno, štamgasti se baví polohlasem, a ani příchozí neruší.
Hospoda je v pěkně opraveném a obíleném stavení, na fasádě nechybí kované mříže a lucerničky. Vstupní dveře jsou ale prachobyčejné typizované a patřily by spíš do prodejny smíšeného zboží postavené v Akci Zet.
Vevnitř je příjemně teploučko a když se vám rozmlží brejle, zjistíte, že i velmi čisto a většinou poloprázdno.
Veškerou obsluhu spolehlivě zastane jedna kyprá šenkýřka. O hosty se stará se zájmem víc než profesionálním.
Pokud jsou otevřeny dveře do kuchyně, která je o několik schodů výš než lokál, je vidět váhu, vál, lednici a celý ten nenápadný cvrkot kolem nich. Slyšíme, jak šenkýřka hlásí názvy objednaných jídel. Zapojíme-li představivost, kuchyňský prostor se zdá být jako oltář, odkud přichází slovo Boží nebo Boží požehnání.
Taková sakrální přirovnání by byla samozřejmě rouháním, pokud by menu čítalo jen rutinní "párek, tlačenka, matesy, utopenci, hostavická směs". Naštěstí tomu tak není; o tom ujišťuje už seznam lahůdek, vypsaný na klasické černé tabuli venku na chodníku.
Zdejší kuchyně si jistě zaslouží přídomek "domácká", protože se opírá o klasické české babičkovské motivy, jako jsou guláš, svíčková, řízek, bramborový salát, chlupaté knedlíky, španělský ptáček a podobně. Nikdy nechybí ani oblíbené vepřové výpečky; a nejen ty potěší svou lácí - hotová jídla jsou buď za 39, nebo za 49 korun.
Kdo si chce pořádně omastit život, neměl by minout chlupaté knedlíky se zelím a škvarky.
Výtečný je pálivý ďábelský kotlík, jakési ohnivé masité lečo, za jaké by se nemuseli stydět ani v Mátyás pince či jiných budapešťských csárdách, kam vodí turisty na cikánskou cimbálovku. Porce jsou dobré až olbřímí (kotlet s bramborovým salátem).
Exkluzivnější část menu zastupují pečený bažant či daňčí ragú, ale všechno je to pod sto korun.
Pozoruhodný je domácí sulc, obsahující ty správné ingredience a mysliveckým kořením nasměrovaný téměř do říše zvěřiny.
Krušovice (mají je po celých Kralupech) jsou tu standardní, černá desítka se zdá nadprůměrná, dvanáctce naopak neprospívá, že moc neteče. Místní fajnšmekři patrně raději koštují lahvovou plzničku, chlazenou v proskleném boxu.
Cihlově červená krušovická pípa je pěkná, na výčepní stolici ji ale zastiňuje ošklivá plechová krabice, ze které se točí limonády.
U PYTLÁKA, Pražská ul., Kralupy nad Vltavou - Minice. Otevřeno pondělí - čtvrtek 9 - 16 hod., pátek, sobota 9 - 21 hod., neděle 9 - 16 hod. ("objednávky delšího provozu na čísle 25535", stojí na dveřích). Šest stolů, 31 míst. V létě se dalo sedět i venku na terase za hospodou.
(Žádná hvězdička je v našem hodnocení nejméně, pět nejvíc.)
Krušovice 10° *** 11 Kč
Krušovice černá 10° **** 11 Kč
Krušovice 12° ** 15 Kč
Kvalita obsluhy ****
Celkový dojem ***
 Hospoda U pytláka na předměstí Kralup na Vltavou. |
