Vědci rovněž zjistili, že míra štěstí opisuje úměrně s věkem křivku písmene U. Nejšťastnější jsme v mládí a v pokročilém věku a naproti tomu nejmizernější je prý život kolem čtyřicítky.
Při zkoumání štěstí vzali v úvahu takové klíčové momenty v životě, jako je nezaměstnanost nebo manželství. Trvalý manželský vztah nebo dlouhodobé soužití s partnerem může vyvolat tolik štěstí jako 60.000 liber navíc. Naproti tomu ztráta zaměstnání ubere lidem tak velkou dávku štěstí, jako kdyby jim byl roční plat snížen o 36.000 liber.
Profesor Andrew Oswald z Univerzity ve Warwicku studoval od začátku sedmdesátých let do konce devadesátých let život 100.000 dospělých. Zatímco některá zjištění byla předvídatelná (lidé s vyššími příjmy bývají zpravidla šťastnější), jiná byla poněkud překvapivá. Například to, že větší finanční a sociální nezávislost žen ještě neznamená, že jsou také šťastnější.
Ženy jsou sice nadále celkově spokojenější než muži, míra pocitu pohody u nich však výrazně poklesla. Naproti tomu míra štěstí mužů a černých obyvatel se zvýšila.
Nejnešťastnější jsou ovdovělí lidé a ti, kteří se rozešli se svým partnerem. Hned za nimi následují nezaměstnaní a rozvedení. Výsledky zkoumání také potvrdily, že druhá a další manželství bývají méně šťastná než první, a lidé, jejichž rodiče se rozvedli v době jejich dětství, bývají v dospělosti méně šťastni.
Celkově pocit štěstí v Americe klesá, v Británii zůstává zhruba na stejné úrovni.
- neděle 7. listopadu 1999
