Pozor na mráz, na slunce i na zajíce
Během podzimu nastává čas pro přihnojení stromů: každé tři až čtyři roky jim můžete dopřát chlévský hnůj, každoročně pak vrstvu kompostu zapravenou ke kořenům. Ta nejen dodá živiny, ale poslouží i jako přikrývka, která ochrání kořínky před mrazem. Nemáte-li po ruce kompost, můžete ke kořenům nahrnout alespoň vrstvu hlíny. Teplomilným dřevinám, jako jsou broskve nebo meruňky, lze uplést ochranný kabát z balicího papíru omotaného kolem kmene i okolo silnějších větví v koruně. Není však dobré nahrazovat balicí papír novinovým: v novinách se dobře daří plísním, které by do sadu přinesly víc škody než užitku. Paseku mezi stromy ovšem nadělá nejen silný mráz, ale i náhlý příliv slunečních paprsků. Když se slunce po chladné noci opře do tmavé kůry mladých stromků, může je rozehřát natolik, až jim popraskají kmeny. Zejména meruňkám, broskvím a třešním tedy prospěje, když natřete kmínek bílou barvou nebo jej zakryjete prkenným bedněním či plůtkem z latěk. Dřevěná ohrádka nebo obalení plotovým pletivem s malými oky přijde vhod hlavně v zahradách, kam mají volný přístup zajíci a králíci.
I úklid má svou míru
»Chybu by však udělal ten, kdo by chtěl uklidit zahradu příliš důkladně,« varuje Jaroslav Kraus. »Řada druhů užitečného hmyzu, jako jsou například slunéčka nebo zlatoočky, si totiž nachází zimní úkryty ve spadaném listí nebo v staré trávě. Proto je dobré nechat jim v zahradě kousek přírody, kde by se mohly schovat před zimou třeba ve skalce, mezi stálezelenými dřevinami nebo v jahodách.«
Stálezelené dřeviny mohou v zimě uschnout
»Před pár lety jsme si na chatě splnili zahrádkářský sen, který jsme s manželem dlouhá léta měli: vřesoviště. Nechali jsme se inspirovat obrázky ze zahradnických knížek a vymezený prostor jsme osadili různými druhy vřesů, vřesovců a doplnili je několika rododendrony a stálezelenými dřevinami. Zádrhel však přišel už první jaro: snad třetina rostlin nepřežila zimu. Vybrali jsme tedy jiné druhy a odrůdy, které měly být mrazuvzdornější, a na podzim jsme vřesoviště zakryli ještě silnou vrstvou chvojí. Ale při první jarní návštěvě chaty jsme znovu vykopávali suché vřesy a jehličnany. Takové vřesoviště je spíš pro zlost než pro potěšení,« stěžuje si zahrádkářka Pavla Šímová z Poděbrad. Příčinou jejího trápení nemusí být silný mráz, ale spíš sucho.Ve stálezelených rostlinách totiž během zimy probíhají tytéž životní procesy jako v létě - i když o něco pomaleji. Při nich se rostliny neobejdou bez vody. »Rododendrony, jehličnany i některé trvalky mohou v zimě zahynout suchem. Je to podobné, jako když pověsíte v lednu vyprané prádlo na balkon: za nějakou dobu uschne, i když třeba mrzne. Na podzim proto stálezeleným rostlinám dopřejte důkladnou zálivku alespoň jednou týdně a občas jim dejte vodu i během zimy, když právě nemrzne,« doporučuje zahradník Vlastimil Šindelář z Kláštera-Teplé. Namísto chvojí vody můžete také vřesoviště zahrnout vrstvou sněhu. Ten funguje jako přikrývka i jako kapková závlaha současně: ochrání rostliny před mrazem a při oblevě jim dodává vodu. V delších obdobích bez sněhu však stejně nako nec dojde na kbelík nebo konev.
 Stálezelené rostliny strádají v zimě nedostatkem vody. Platí to nejen pro vřesoviště, ale také třeba pro živý plot nebo solitérně rostoucí jehičnan. |
