Tak jste mi všichni (většina z vás) krásně umyli hlavu - děkuji. Vzhledem k tomu, že sám bych si hlavu (jakož i jakoukoli jinou část těla) nejradši nemyl vůbec, děkuji dvojnásob! Jen si vás dovolím upozornit na pár nesrovnalostí - možná to někomu z vás pomůže. Lidé (a lidé na diskuzích zvlášť) obvykle přijímají svět v blocích klišé - která ale neodpovídají realitě. Příklady: Matky milují své děti (mnoho matek své děti nenávidí a zabíjí a nesčetné další matky své děti sice mají rády, ale litují, že je porodily). Muslimští migranti nepracují a jen sosají sociální dávky, kvůli kterým přišli (mnoho muslimských migrantů maká jak šrouby). Schizofrenie je těžká duševní choroba, která se musí léčit (dvě třetiny schizofreniků nikdy nenavštíví psychiatra a s halucinacemi a hlasy se naučí žít - spoustě lidem píská v uších, a neléčí se, tak schizofrenici ty hlasy v uších často taky zpracují). Sebevraždu páchá člověk ze zoufalství (mnoho sebevrahů se zabije tak, jako lidé odcházejí z kina, kde už běží jen titulky, nebo z kina, kde je film už prostě nebaví). Atakdále. No a teď tu máte člověka s těžkou celoživotní depresí (žádný muž našeho rodu, co paměť sahá, se nedožil starobního důchodu - všichni měli dřív důchod na hlavu), a snažíte se mu namluvit, že depresi nemá, protože jinak by nepsal do diskuze a ani by si nevyčistil zuby No každopádně mě, lidé, bavíte. Až se zabiju - a to se zabiju na 99,99%, bude to s radostí, to mi věřte. S radostí, že se vás konečně zbavím.

Deprese je strašná potvora. Bohužel mi bylo dopřáno sledovat na blízkém člověku, jak v pr..li člověk může být. Rozhodnout se k čemukoli - neřešitelný problém. Komunikace s lidmi - psycho. Takové "bezdůvodné" utrpení. Nejhorší jsou rána (asi jak u koho). Nekonečný pocit viny. Bez medikace se to vůbec nedá ustát, ovšem vůbec se k tomu rozhodnout je těžké. Za sebe můžu být rád, že jsem na vlastním těle pocítil spíše zvladatelné ochutnávky depkových stavů...

Zírat do monitoru, nekomunikovat ani se svými nejbližšími, jen tak se válet, nevycházet z bytu a plánovat sebevraždu, to spokojeně provozuji celý (už poměrně dlouhý) život. Hlavní je: nenechat si nakukat, že když člověk nežije jako ostatní, tak je nemocný a měl by se léčit a žrát prášky...

Pokud jste se do izolace uchýlil dobrovolně a naopak Vám to činí potěšení, tak je vše v pořádku. Deprese není o tom, že je člověk introvert a chce bejt sám. Deprese je nechuť k samotnymu životu. Apatie, beznaděj, smutek, "bolest". A pokud tohle člověk cítí, to už v pořádku není a potřebuje pomoct.