"Stát za pultem prodejny mě absolutně neobtěžuje a už vůbec mi nevadí, že lidé nevědí, kdo jsem. Jsem profesí knihkupec. Docela rád jsem využil příležitosti, která se mi naskytla, a šel do galerie. Je to pěkná práce a baví mě," říká vnuk české herecké legendy.
"Nejenže jsem se mezi herce nikdy netlačil, ale ani doma mě nikdo nenutil, abych dělal to, co dědeček, táta, strýc Jan i brácha. Nechali mě žít a já jsem za to rád," pochvaluje si David přístup rodinných příslušníků s dovětkem, že všichni Hrušínští přece nemusejí být herci.
Připouští ovšem, že herecké prostředí ho přeci jenom ovlivnilo. "Nevím přesně, jak bych to charakterizoval. Určitě jsem získal vřelý vztah k literatuře, divadlu, filmu a kumštu vůbec," tvrdí. Sem tam si zajde na premiéru do divadla a když vidí tátu v televizi, potěší ho to. Ti dva se totiž nevídají tak často, jak by rádi, přestože David míří do Prahy, seč jen to jde. Když za ním táta přijede, namíří kroky do vyhlášené a tradiční hospůdky Masné krámy.
"Být v Budějovicích a nezajít do Masných krámů, to prostě nejde. Můj obličej lidem naštěstí nic neříká, nikdo se za mnou neotáčí. Ale když jdeme s tátou, lidi nás okukují, což mi moc nesedí," přiznává.
Tuhle stránku popularity by prý asi těžko rozdýchával. Taky na sebe prozradí, že bývá líný a že to mají asi v rodině. "Projevuje se to tak, že se mi obvykle nechce nic dělat. Já vím, že lenost je přirozená lidská vlastnost. Většina lidí ji ovšem přemáhá a více či méně zdařile maskuje. Možná i proto mi vyhovuje poklidná práce v galerii," dodává čtyřiadvacetiletý David Hrušínský.
 |
 |
 Rudolf Hrušínský ml. se svým synem. |
