Většina jejích poddaných nepamatuje jinou panovnici a vnímá ji jako symbol vytrvalosti a stability – podobně jako britskou královnu Alžbětu II., se kterou ji pojí příbuzenské vztahy. Slova Margrethe II. mají často větší váhu než výroky politiků, Dánové ji ostatně milují.
Ve více než tisícileté historii dánských panovníků figurují jména 50 králů a dvou královen. Margrethe II. vládne od smrti svého otce, krále Frederika IX., v lednu 1972. Monarchii v malém dánském království i dnes uznává přes 70 procent obyvatel. Panovnice, kterou oslovují Daisy, je oceňována pro svou přímočarost a dostupnost. Své poddané se snaží povzbuzovat, inspirovat i chránit.
Její popularita nepolevuje ani v současné době pandemie covidu-19, jak dokázaly i předloňské oslavy jejích osmdesátin. Navzdory celostátnímu lockdownu se na sociálních sítích zrodila iniciativa Dánsko zpívá královně, k níž se během několika dní přihlásilo 180 tisíc lidí. V samotný narozeninový den se tak v pravé poledne ozýval po celém Dánsku originální zpěv, přičemž zpěváky doprovázela hudba vysílaná rozhlasem a pomocí moderních technologií.
Dánská královna Margrethe II. během natáčení novoročního projevu (Kodaň 31. prosince 2019)
„Dostát povinnosti panovníka je součástí odkazu, jehož nositelem je v dědičných monarchiích vždy stávající suverén. Pro něho jde o celoživotní poslání, stejné jako bylo i pro jeho předchůdce,“ řekla v jednom rozhovoru žena, o které se někdy mluví jako o celosvětově nejúspěšnější ženě na trůnu. Vůči médiím je nezvykle otevřená a Dánové to oceňují.
Jako hlava státu plní různé funkce určené ústavou, ale do politického života země nezasahuje. Přesto se snaží působit na své poddané. V jejích novoročních projevech zaznívají témata jako tolerance, imigrace a svoboda slova. Jindy zase lidi nabádala, aby pamatovali na dobré přijímání a přátelské chování vůči imigrantům.
Cestu na trůn jí otevřel nový zákon z roku 1953 na základě referenda o změně ústavy, aby po smrti krále Frederika IX. mohla žezlo převzít žena. Když se tak stalo a ona byla 14. ledna 1972 prohlášena dánskou královnou, zvolila si heslo Boží pomoc, láska lidu, síla Dánska.
Většina pamětníků si dodnes vybavuje její tehdejší první oficiální vystoupení, kdy z balkonu královského paláce Amalienborg v centru Kodaně oslovila dánskou veřejnost. Vysoká štíhlá žena v dlouhých černých šatech a s tmavým závojem přes vlasy, v jejíž pobledlé tváři bylo znát rozrušení i dojetí, stejně jako v nepatrně se chvějícím hlase, si okamžitě získala sympatie a náklonnost svých poddaných.
Když se Margrethe II. stala královnou, byla již pět let provdána za francouzského hraběte Henriho de Monpezat. Seznámili se v roce 1966 během jejích studií v Londýně. Henri musel kvůli ní opustit rodnou zemi, změnit náboženství i jméno (na prince Henrika) a naučit se dánsky.
Princezna Margrethe se narodila 16. dubna 1940 v Kodani tehdejšímu korunnímu princi Frederikovi a korunní princezně Ingrid, týden poté, co Němci napadli Dánsko. Narození královského potomka se stalo symbolem odporu proti okupaci. Jelikož tehdejší král Kristián X. byl v té době rovněž králem Islandu, bylo na počest islandského lidu princezně dáno také islandské jméno, Tórhildur, celým jménem je tedy Margrethe Alexandrine Tórhildur Ingrid.
Dánská královna Margrethe II. na návštěvě Grónska (Nuuk, 10. října 2021)
Studovala na několika zahraničních univerzitách, hovoří plynně francouzsky, anglicky, německy, švédsky a norsky, maluje obrazy. Kdyby v jednatřiceti letech neusedla na trůn, nejspíše by se věnovala umění. Společně s manželem, který zemřel v roce 2018, také překládala knihy. Její knižní ilustrace, vydávané také pod pseudonymem Ingahild Grathmerová, jí získaly mezinárodní uznání.
„Maluji ráda. Vždycky, když něco dokončím, připadá mi to božské a kouzelné, a když se na to pak znovu podívám, vidím, že ta genialita má své meze,“ svěřila se v tisku. Uspořádala mnoho výstav svých děl a mimo jiné ilustrovala Tolkienovu knihu Pán prstenů. Také navrhla kostýmy pro televizi a královský balet a oblečení pro sebe. A dokonce i poštovní známku ke 40. výročí konce druhé světové války.
Královny rekordmanky. Británii a Dánsko čeká rok plný oslav Dánská královna Margrethe II. a britská královna Alžběta II. |
O její vášni pro nikotin ví v Dánsku asi každý. Panovnice je jediný člověk, který si smí zapálit i v parlamentu, a o silném kuřákovi se v zemi stovek ostrovů říká, že „hulí jak Margrethe“. Dříve si zapalovala i na veřejnosti, od roku 2006 však s novým zákonem o kouření od toho upustila.
Vzdálené příbuzenské vztahy ji pojí s britskou královnou Alžbětou II. a princem Philipem, ale i s norským, švédským a španělským královským párem. V roce 1994 se podívala do Prahy i do Českého Krumlova.
A na úvahy o případné abdikaci, třeba ve prospěch syna Fréderika (kromě něj má ještě syna Joachima), královna odpovídá: „Tuto práci přebíráte, když starý král nebo královna zemřou. Nejde o doživotní trest, ale o celý život ve službě.“
Do dánských dějin se výrazně zapsala i jmenovkyně současné panovnice Margrethe I. (1353-1412), která stála za vznikem personální unie spojující všechny skandinávské země pod jednou vládou. Ač se sama královnou nenazývala, v dějinách severských zemí sehrála velkou roli. Je považována za jednu z nejvýznamnějších žen světové historie.
