Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Bárta: O přírodu pečujeme jen málo nebo blbě. Plýtvání mě trýzní

  0:02
Nesnáší, když se příroda jen zneužívá k byznysu. Zpěvák a textař Dan Bárta (48), který ekologii nyní studuje na univerzitě, se s o to větším nadšením zhostil role průvodce seriálu o ochráncích přírody. Promluvil o tom pro týdeník 5plus2.
Dan Bárta

Dan Bárta | foto: Jakub Klimo

Zpěvák Dan Bárta se před nedávnem chopil pro něj nezvyklé role. V novém  dokumentárním cyklu Češi zachraňují..., který natočil pro Českou televizi,  ukáže, jak Češi po celém světě umí ochraňovat  přírodu. 

„Moderní ochrana přírody není jenom boj s bagrem pod vlajkou nějaké relativně extremistické skupiny, ale je to do jisté míry aplikovaná věda založená na datech a informacích,“ vysvětluje úspěšný muzikant, který se dokonce sám pustil do studia aplikované ekologie na ostravské vysoké škole.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Kdy jste naposledy vy sám někoho nebo něco zachránil?
Jestli myslíte i to, kdy jsem dal prst do kýblu a vytáhl z něj pestřenku, která tam spadla, a cvrnknul ji vedle do trávy, aby oschla? Asi předevčírem. Takové malé záchrany se dějí pořád. Našinec to nevydrží. Když vidíte plácat se můru u okna, také ji pustíte ven. 

Jak jste se sžíval s novou rolí moderátora a průvodce televizním pořadem?
Být průvodce je asi jednodušší, protože stojím před kamerou a říkám, že je skvělé, že příroda dělá tohle a tohle. Snažím se nacpat do pár vět věci, které mě normálně zajímají a baví. Ta moderátorská role, kdy se ptám lidí, proč to dělají a tak dále, je pro mě nepoměrně těžší než jen vykládat něco o tom, že  mě zajímá sýkorka a její let. (smích)

S kamerou jste procestovali kus světa. Který zážitek se vám dostal nejvíc pod kůži?
Byla to například skupina děvčat z České zemědělské univerzity, která funguje v Senegalu a stará se o záchranu antilopy Derbyho, což je vymírající druh, mimochodem největší na světě. Celá jejich snaha je založena na přísně vědeckém postupu jak chovat a zvýšit množství zvířat ve funkční rezervaci. Spojuje se tam byznys a ochrana přírody v docela dobré symbióze  a na velmi dobré úrovni. Pak to byl třeba také příběh Standy Lhoty, solitéra z Bornea, který se rozhodl, že s pomocí místních lidí založí skupinu, která se snaží zachránit Balikpapanský záliv, aby nebyl úplně zničený obrovským nástupem levného průmyslu. 

Změnil se díky projektu nějak i váš vlastní pohled na přírodu?
Na přírodu asi ani ne. Ale objevily se dvě věci, díky kterým se ve mně nějaká změna odehrála. Dozvěděl jsem se, jak je skvělé, když jsou někde peníze a dostatečné veřejné povědomí o věcech. Funguje to pak vše mnohem líp než v místech, kde lidé vlastně ani nevědí, proč by se o přírodu mělo pečovat. Ne proto, že by byli tak pitomí, ale proto, že ještě stále uvažují jiným způsobem. To je první věc – že se mi vědomosti daleko víc zkonkretizovaly. Druhá věc je, že když jsem viděl, jak to na tom světě vypadá a že je čím dál těžší spatřit  něco, co je z přírodovědeckého hlediska atraktivní, tak jsem mírně zeskeptičtěl. 

Zmínil jste roli veřejného povědomí o důvodech, proč přírodu chránit. To je v zemích, kde se lidé potýkají s chudobou a otázka přírody pro ně vůbec není na pořadu dne, obrovský problém. 
V chudších zemích lidé moc nevědí, proč ji chránit. Technologicko-civilizační  skok, který udělali, je ohromně velký. Ten však udělala celá společnost v úhrnu. Neudělali ho lidé samotní. Pořád se ještě nemají dobře, pořád z přírody berou mnohem bezprostředněji než my. Současně jsou pod obrovským tlakem, protože většinou jsou to rentiérské ekonomiky. To znamená, že máte obrovské přírodní bohatství a na druhé straně obrovský zahraniční kapitál, který potřebuje to bohatství hlava nehlava vydojit a udělat byznys. To je model, který v zemích třetího světa, bohužel, převládá.

A co my? Jsme na tom o tolik líp v zemi, jako je Česká republika?
Tady je zase strašlivá ideologizace a klišovitost  všech těch věcí, že se tu donekonečna omílají nějaké věty o přírodě, která se nám mstí a celé se to dostává do takového rádoby duchovního rozměru. Ten často zastírá obyčejný zdravý rozum. Důsledky jsou pak podobné jako v předchozím příkladu. O přírodu se zkrátka pečuje málo nebo blbě.

Co vás z těch, řekněme, nejčastějších prohřešků, které vídáte denně na ulici, trápí nejvíc?
Myslím, že po ulici toho mnoho není. Snad až kromě bezuzdného plýtvání. To mě trýzní obecně. Vždycky se vám navíc vyjeví nějaký protimluv. Rozhodnete  se, že budete šetřit, a tak pečlivě vypínáte světlo na záchodě a v koupelně, když vycházíte. A potom procházíte kolem okna s výhledem na nějakou významnou kulturní památku, která je nasvícená halogeny celou noc, a vy víte, že to, co spotřebuje  nasvícení té památky za den, vy nespotřebujete za rok. Takže nad žárovkou v koupelně můžete tak akorát mávnout rukou. To je věc, která se týká každého a každý si to musí sám nějak přebrat. 

A pokud jde o krajinu jako takovou, co je podle vás nejhorší?
To, co před dvaceti třiceti lety otravovalo přírodu jako takovou – to znamená kouř z továren a podobně, dneska hraje marginální roli a je to v podstatě pod kontrolou. Daleko větší problém dneška je strašně agresivní přechemizované zemědělství, které je tak brutálně orientované na vysátí a výkon, že krajina opravdicky chudne. Mimochodem, je možná namístě si uvědomit, že i když vidíte zeleň, nemusí to znamenat, že je to příroda. Často je to spíš průmysl s živou hmotou.

Dan Bárta

■ Narodil se 14. prosince 1969 v Sokolově.
■ Je jedním z nejvíce oceňovaných zpěváků v Česku, je držitelem více než dvou desítek cen Anděl a Žebřík.
■ Známý je coby člen kapel Alice, Sexy Dancers, J.A.R. a hlavně ze svého sólového projektu Illustratosphere.
■ Zahrál si i v několika filmech (např. vodníka v Kytici).
■ Patří k propagátorům ochrany přírody, studuje aplikovanou ekologii a je i vášnivým fotografem vážek.
■ V 90. letech zpíval i v několika populárních muzikálech (Jesus Christ Superstar, Evita).

Vaše postřehy nejsou jen výkřikem do prázdna znuděného muzikanta. Do problematiky ekologie jste se pustil celkem z gruntu, protože jste se vrátil do školních lavic a studujete ji na vysoké škole.
Vzhledem k tomu, že studuju dálkově, tak jsem toho v lavici zatím moc nenaseděl.

Co přiměje člověka, který to vzhledem ke své práci vůbec nemá zapotřebí, začít studovat?
Jednak to byl trošku hec a jednak jsem si chtěl trochu institucionalizovat nějaké to svoje vědění. Chtěl jsem zjistit, co všechno vlastně vím a co všechno nevím a porovnat to s realitou oboru, který mě zajímá. No a také jsem si chtěl doplnit vzdělání, abych se tomu mohl věnovat lépe a daleko  intenzivněji se s tím popřípadě vytahovat. (smích)

Baví vás škola? 
Baví! Tedy ne, že bych nějak ulítával na tom, jak vypadá acetyl koenzym A nebo pyruvát. Řadu věcí, co se týkají ekologie, jsem navíc už věděl předtím, ale to nevadí. 

Vraťme se ještě na moment ke zmiňovanému dokumentu. Vždycky, když se pracuje v divokých podmínkách a se zvířaty, může nastat nevyzpytatelná  situace. Navíc jste natáčeli například i v Senegalu, což není zrovna klasická  dovolenková destinace. Neocitl jste se někdy v nebezpečí?
Pokud nejste v místech, kde je válka, tak si myslím, že se nebezpečí nejen v Africe značně přeceňuje. Konkrétně tam, kde jsme byli, žádné nebezpečí nehrozí. Jenom nepohodlí a nedorozumění.

Hádám, že to pro vás problém asi není…
Nepohodlí mi nevadí. To je vlastně do jisté míry taková snobská součást cestování – že si to zkrátka pořádně dáte a že to patří k věci. Ale to neporozumění je horší, protože kdyby člověk trošku chápal hlouběji tamní kulturu a domluvil se jazykem v těch kterých zemích, tak by pochopil mnohem víc a mnohem rychleji. Člověk je tak trochu mimo jako autista z neznalosti  jazyka, ale pořád to nemá nic společného s nebezpečím.

Když máte tolik různých zájmů a aktivit, a to jsme ani nezmínili vaše focení a studování vážek, nepověsíte přeci jen zpívání na hřebík?
Jednoho dne ano. S ohledem na to, že je to všechno jemná motorika svalů, které dají dohromady několik centimetrů krychlových, tak spíš zpívání pověsí na hřebík mě.

Vodník i Sexy Dancer

Dan Bárta si několikrát vyzkoušel také úlohu herce. Zvláště dámské publikum okouzlil  výkonem i svým démonickým vzhledem coby vodník ve filmovém zpracování Erbenovy Kytice. Zahrál si v ní po boku éterické Lindy Rybové. Svůj hlas také propůjčil kreslené postavičce v rodinném animovaném muzikálu Báječná show.  Naposledy se před filmovou kamerou objevil v roce 2009 ve snímku Jarmareční bouda, v němž mu herecky sekundovali pánové Jaroslav Dušek a Pavel Liška.

Z filmu Kytice (2000)

Sexy Dancers 

Dnes vystupuje převážně se svou skupinou Illustratosphere, avšak v 90. letech byl spolu s Darou Rolins tváří ambiciózního uskupení Sexy Dancers, což byl velký funkový projekt Romana Holého. Vydali jedno album, na němž se objevila skladba, která se stala jednou z nejvýraznějších nahrávek 90. let. Řeč je o nakažlivě podmanivé písni Slim Jim. Po více než dvaceti letech se letos dali Sexy Dancers opět dohromady, aby vystoupili v červnu na letošním ročníku pražského festivalu Metronome.

Autor:
  • Nejčtenější

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

2. května 2024  9:52

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

29. dubna 2024  16:05

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

29. dubna 2024

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

27. dubna 2024

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Skončila jsem v nejlepším, míní Daniela Frantzová dvacet let po Miss

2. května 2024

Před devatenácti lety byla v soutěži krásy, kde skončila na čtvrtém místě. Účast v Miss ČR jí...

Když děti padaly hlady z postele, šlo se do práce, vzpomíná Ivan Hlas

3. května 2024

Mnohokrát ho měla plné zuby, nakonec spolu ale zůstali a vychovali čtyři děti. Ivan Hlas svoji...

Byla jsem neúnavná a vytrvalá, popisuje Leona, jak se dostala do kurzu v USA

3. května 2024

Herečka Leona (25) se dostala do hereckého kurzu u Ivany Chubbuck ve Spojených státech. V rozhovoru...

Nizozemská princezna Amalia chtěla žít normálně. Teď čelí výhrůžkám smrtí

2. května 2024  16:22

Je jí sotva dvacet, ale pro svůj původ už si zažila leccos. Korunní princezna Amalia je dědičkou...

Herci ve Francii si nepřejí zlom vaz, ale h*vno, říká syn Hrzánové a Holuba

2. května 2024  14:05

Herečka Bára Hrzánová před pár dny oslavila šedesátiny. Do Show Jana Krause, kde dostala velký...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...