"Ale jeden americký herec mi řekl: ´Pokud nebudeš na hřišti v pětadvaceti letech špička, pohřbíš budoucnost. Jako herec máš šanci dělat svou práci dlouhá léta bez jakéhokoli omezení.´ A tak jsem si vybral."
Connery udělal dobře. Pravděpodobně i proto, že jako hráč Manchesteru se mohl ocitnout v letadle, které se v únoru 1958 zřítilo u Mnichova s celým mužstvem tohoto sportovního klubu. Polovina hráčů přitom zahynula.
Ostatně, spousta herců - hollywoodských i evropských - vděčí za profesionální kariéru sportu. Přímo klasickým příkladem je v tomto směru pětinásobný olympijský vítěz v plavání Johnny Weissmüller, jenž ve dvanácti filmech ztělesnil Tarzana.
O sportovní kariéře snili i další hrdinové televizní obrazovky a filmového plátna. Například George Clooney chtěl být baseballovým hráčem, který se jednou octne v Mužstvu snů. Lékařský plášť, jenž ho proslavil v seriálu Pohotovost, mu byl zcela cizí.
Michael J. Fox, známý ze snímků Návrat do budoucnosti či Doc Hollywood, toužil po profesionálním hokeji. Tvrdá chlapská hra ho zřejmě zocelila natolik, že se dokáže rvát i se zákeřnou Parkinsonovou nemocí. Ta Foxe ochromila tak, že se nakonec hereckého povolání musel vzdát.
