Co je vlastně haute couture

- I dnes existují lidé, kteří se při vyslovení slova »móda« jen pousmějí. Něco tak malicherného! Jenže móda nejsou jen bavlněná trička, ale také haute couture neboli v překladu vysoká krejčovina - a ta je pokládána za umělecké dílo. Proto jsou všechny modely, vytvořené pařížskými salony haute couture, chráněny francouzskými zákony o autorských právech stejně jako literární, výtvarná či jiná umělecká díla. Označení »haute couture« uděluje a odebírá modelovým domům Komora federace pařížských krejčí a přijetí mezi tuto krejčovskou elitu podléhá přísně stanoveným podmínkám.
Jako haute couture nemůže být označována například tvorba českých návrhářů, byť by jejich modely byly sebenápaditější. Protože: sídlo salonu musí být v Paříži, počet krejčovských mistrů nesmí klesnout pod dvacet, modely musí být ušity minimálně ze šedesáti procent ručně, a to z materiálů vyrobených v omezeném množství. K tomu je nutné, aby salon připravil dvakrát ročně přehlídku alespoň padesáti modelů, která bude zástupcům tisku a významným zákazníkům předvedena v odpovídajících prostorách. Za ty jsou pokládány například přední pařížské hotely nebo společenské místnosti v Louvru. Nezapomenutelná a neopakovatelná atmosféra, kterou spoluvytváří účast významných osobností, decentní chování fotoreportérů (které jinak k módním přehlídkám vždy nepatří) a se vším spojené ovzduší velkého napětí a očekávání to jsou módní přehlídky haute couture. A co nejvíce zaujalo na haute couture pro módní období podzim-zima 1999/2000, které proběhly nedávno v Paříži? Přehlídky zejména naznačily nové směry barev, materiálů a tvarového řešení dámských oděvů. Někdo by mohl namítat, že mnohé z modelů se jen stěží uplatní v běžném oblékání, ale je třeba si uvědomit, že tyto přehlídky slouží zejména jako inspirace. Zdá se, že nová móda bude strohá na výrazné barvy (ty prosazoval pouze Christian Lacroix), většinou se střídaly klidné a střízlivé odstíny lomené bílé, holubičí šedi, antracitové, zelené, hnědé a fialové, u společenských rób vínová, zlatá, stříbrná a černá. Při výběru materiálů návrháři nešetřili fantazií. Vedle lehkých tvídů, flanelů a kašmíru se uplatnily vzdušné a transparentní mušelíny, organzy, devoré, voály a gázy, ale také tafty, brokáty a překrásné krajkoviny, nescházela ani kůže a drahé kožešiny či materiály bohaté na třpyty a lesk. Na modelech bylo možné postřehnout stále trvající oblibu zeštíhlené linie, přičemž délky oděvů už nejsou rozhodujícím módním tématem. Pláště, hojně zdobené kožešinami, vesměs v pohodlné linii, střídaly délky do poloviny lýtek s délkami až ke kotníkům, častým doplňkem byly honosné, široké cibelínové šály končící třásněmi. Velké zastoupení kostýmů ve všech kolekcích jen potvrdilo jejich módní aktuálnost. Převládaly kratší kabátky v kombinacích se sukní nebo kalhotami ve volné linii, která se k dolnímu okraji ještě rozšiřovala. Štíhlé linie šatů byly zdobeny rafinovaným řasením, volánky, plisé, aplikacemi, ozdobným vyšíváním. Nově vyzněly praktické kombinézy z vlněných nebo hedvábných tkanin.

Šaty z rustikální krajkoviny a kabátek z krepu laděné do fialových tónů tvoří elegantní komplet.

Společenské šaty ve štíhlé linii doplňuje módní boa.

Emannuel Urgano je proslulý tím, že obdivuje ženské tvary - proto také jeho návrhy patří vždy k velmi atraktivním modelům.

Fantazijní kreace kabátku z králičí kožešiny a šatů z hedvábné krajkoviny představuje zajímavý kontrast.