Pochopení lidského genomu může podle odborníků zásadním způsobem transformovat medicínu. V budoucnu by mohli vědci díky znalosti genetického složení předvídat, k jakým nemocem je člověk náchylný, a na základě toho například odvrátit nebezpečí vzniku rakoviny, cukrovky, srdeční chorob nebo dalších nemocí.
Vědci zejména doufají, že lépe pochopí vztah mezi mutacemi genů a jednotlivými nemocemi. Mutace genů mohou u člověka způsobit až 1500 nemocí. Porozumění genetickému složení člověka by také mohlo znamenat, že každý pacient bude moci být individuálně léčen - nejenom podle toho, jakou nemocí trpí, ale také podle svého genetického složení.
Odborníci však upozorňují, že revoluční změny v medicíně nepřijdou hned. Kladou si zároveň otázku, zda má genetické složení tak velký vliv na vývoj člověka, když nyní vyšlo najevo, že lidský genom obsahuje například jen o několik tisíc genů víc
než řeřicha.
Vědci se domnívají se, že velkou roli v tom, jak se chováme, jak vypadáme, hraje zřejmě prostředí, v němž člověk vyrůstá. Pravděpodobně tedy neexistují "geny na všechno". "Přirovnejme zjednodušeně geny k ingrediencím v receptu. Když máte houby, šunku a vejce, můžete z toho udělat různá jídla, i když máte pořád stejné přísady," uvedl názorné přirovnání vědecký korespondent televize BBC.
Vědci si podle jeho názoru nyní uvědomují, že je velmi důležité i to, jak jsou tyto přísady kombinovány. Na lidském genomu pracovaly v uplynulých deseti letech dvě
skupiny odborníků: veřejně financovaný mezinárodní Projekt lidského genomu a soukromá americká firma Celera Genomics, v jejímž čele stojí vědec Craig Venter, přezdívaný někdy Bill Gates biotechnologie.
Mezinárodní konsorcium sdružuje vědce z USA, Británie, Japonska, Francie, Německa a Číny. K tomu, aby byli vědci schopni přečíst "knihu lidského života", museli rozluštit přesnou posloupnost neboli sekvenci tří miliard chemických stavebních kamenů, které tvoří kyselinu deoxyribonukleovou (DNA) - dvoušroubovici uvnitř jádra buněk.
Kód DNA je tvořen čtyřmi chemickými bázemi - adeninem (A), thyminem (T), cytosinem (C) a guaninem (G). Adenin se pojí s thyminem, cytosin s guaninem (CG-TA-GC-AT). Vědci však museli zjistit přesnou sekvenci těchto bází. Například u kódu lidského chromozómu 21 obnáší tato posloupnost 34 milionů bází. V celém
lidském genomu jsou asi tři miliardy párů takových bází.
Chromozómy se nacházejí v každé buňce a jsou složeny z bílkovin a DNA, která nese vlastní genetický materiál. Podle odhadů v ní může být více než tisíc genů. To jsou krátké úseky DNA, nesoucí konkrétní informaci pro konstrukci určitého znaku
nebo vlastnosti.
Předloni američtí vědci přišli na to, že samu podstatu života tvoří asi 300 genů. Zkoumali složení mikrobu, který má nejmenší počet genů - asi 500. Vědci "vypínali" mikrobovi jeden gen po druhém, aby zjistili, kolik jich vlastně potřebuje k přežití.
Zjistili přitom, že tento primitivní organismus by se udržel při životě, i kdyby měl zhruba 300 genů.
Vědci zejména doufají, že lépe pochopí vztah mezi mutacemi genů a jednotlivými nemocemi. Mutace genů mohou u člověka způsobit až 1500 nemocí. Porozumění genetickému složení člověka by také mohlo znamenat, že každý pacient bude moci být individuálně léčen - nejenom podle toho, jakou nemocí trpí, ale také podle svého genetického složení.
Odborníci však upozorňují, že revoluční změny v medicíně nepřijdou hned. Kladou si zároveň otázku, zda má genetické složení tak velký vliv na vývoj člověka, když nyní vyšlo najevo, že lidský genom obsahuje například jen o několik tisíc genů víc
než řeřicha.
Vědci se domnívají se, že velkou roli v tom, jak se chováme, jak vypadáme, hraje zřejmě prostředí, v němž člověk vyrůstá. Pravděpodobně tedy neexistují "geny na všechno". "Přirovnejme zjednodušeně geny k ingrediencím v receptu. Když máte houby, šunku a vejce, můžete z toho udělat různá jídla, i když máte pořád stejné přísady," uvedl názorné přirovnání vědecký korespondent televize BBC.
Vědci si podle jeho názoru nyní uvědomují, že je velmi důležité i to, jak jsou tyto přísady kombinovány. Na lidském genomu pracovaly v uplynulých deseti letech dvě
skupiny odborníků: veřejně financovaný mezinárodní Projekt lidského genomu a soukromá americká firma Celera Genomics, v jejímž čele stojí vědec Craig Venter, přezdívaný někdy Bill Gates biotechnologie.
Mezinárodní konsorcium sdružuje vědce z USA, Británie, Japonska, Francie, Německa a Číny. K tomu, aby byli vědci schopni přečíst "knihu lidského života", museli rozluštit přesnou posloupnost neboli sekvenci tří miliard chemických stavebních kamenů, které tvoří kyselinu deoxyribonukleovou (DNA) - dvoušroubovici uvnitř jádra buněk.
Kód DNA je tvořen čtyřmi chemickými bázemi - adeninem (A), thyminem (T), cytosinem (C) a guaninem (G). Adenin se pojí s thyminem, cytosin s guaninem (CG-TA-GC-AT). Vědci však museli zjistit přesnou sekvenci těchto bází. Například u kódu lidského chromozómu 21 obnáší tato posloupnost 34 milionů bází. V celém
lidském genomu jsou asi tři miliardy párů takových bází.
Chromozómy se nacházejí v každé buňce a jsou složeny z bílkovin a DNA, která nese vlastní genetický materiál. Podle odhadů v ní může být více než tisíc genů. To jsou krátké úseky DNA, nesoucí konkrétní informaci pro konstrukci určitého znaku
nebo vlastnosti.
Předloni američtí vědci přišli na to, že samu podstatu života tvoří asi 300 genů. Zkoumali složení mikrobu, který má nejmenší počet genů - asi 500. Vědci "vypínali" mikrobovi jeden gen po druhém, aby zjistili, kolik jich vlastně potřebuje k přežití.
Zjistili přitom, že tento primitivní organismus by se udržel při životě, i kdyby měl zhruba 300 genů.
