Manželské půjčky jsou pasé, byt také automaticky nezískáte, i když podle určitých příznaků by takovou možnost většina mladých svobodných přivítala, existují desítky možností seberealizace. Se změnou politického systému se změnila i atmosféra ve společnosti, priority v životě, žebříček hodnot, zhoršila se ekonomická i sociální situace, přesto jsou mnohé názory v této oblasti totožné s názory našich rodičů.
Podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR z konce roku 1997, který zjišťoval názory mladých lidí ve věku 18 až 29 let na manželství, rodičovství, partnery, rozvody, nesezdaná soužití, životní plány, jsou jejich postoje stejné jako u generace předcházející, ale jejich chování je poněkud jiné. Nesociologicky řečeno: dámy i pánové chtějí v drtivé většině 90% do svazku manželského vstoupit, jenom o trochu později, a teprve poté, co si život s potenciálním partnerem “vyzkouší nanečisto”. Ideální počet dětí zůstává stále stejný, dvě. Tradiční rodina, které byl předpovídán zánik, je jak se zdá zakořeněna víc, než se prognostici domnívali.
Z jakých důvodů vlastně dnes uzavírají mladí lidé manželství? Jsou romantičtí a nejdůležitější je láska. Na té, na bezpečném zázemí a na nutnosti narození dítěte až v manželství se shodli všichni bez rozdílu pohlaví. Po romantice nastupuje tvrdá realita a nezanedbatelnou roli hrají při rozhodování i důvody čistě praktické: ekonomická samostatnost, určitá životní úroveň, možnost samostatného bydlení.
Zmíněný Východoevropský model, který třicet let formoval tvář české rodiny, se ještě ke všemu vyznačoval poměrně vysokou rozvodovostí a počtem interrupcí. Přičemž svazky se často uzavíraly pouze z “musu”, jak se tehdy kulantně pojmenovával pravý stav věcí, tj. těhotenství partnerky. Počet potratů dosáhl přechodně na přelomu 80. a 90. let závratné bilance 80 potratů na 100 narozených dětí. Situace se alespoň v tomto směru změnila radikálně, rozvodů i interrupcí ubývá a postoj k nim je velmi tolerantní. Sňatky stejně jako narození potomka se v průměru oddalují o několik let. Pro první dítě není pro muže nepřijatelná ani hranice 40 let, pro ženy 35.
Zásadní zlom nastal v roce 1992, počet uzavřených sňatků se snížil o pětinu, narozených dětí ubylo o třetinu a česká populace začala stárnout.
Ve výběru partnera se projevil vliv výchovy, sociálního prostředí a samozřejmě i pohlaví. Ženy si spíše vybírají muže zodpovědné, tolerantní, pracovité, se smyslem pro rodinu. Pánové se také nezpronevěřili své pověsti a o poznání častěji je více zajímal fyzický vzhled, vystupování s smysl pro rodinný život. Zajímavý je i fakt, že lidé si často vybírají partnery podle vzdělání. Vysokoškoláci vysokoškoláky, středoškoláci středoškoláky. Muži ovšem někdy záměrně volí dívku se vzděláním nižším. V současnosti se k tradici přidávají i inovace. Život jen tak “na hromádce” je stále běžnější, aniž by někoho pobuřoval, přesto ale zůstává pro většinu dotázaných jenom přechodnou fází partnerského vztahu a manželství je chápáno jako jeho přirozené pokračování. Aktuálním se stává v okamžiku, kdy partnerka otěhotní, protože tradice je tradice a podle 80% je pro výchovu dítěte potřebná rodina. Rodin i dětí by mělo v budoucnu přibývat, protože děti jsou podle průzkumu přirozenou součástí života a těch, kdo plánují život bez potomka je minimum.
Pesimisty tedy mohou výsledky výzkumu uklidnit. Český národ už dlouho vymírat nebude.
