Osmašedesátiletý Čejka má o svém snu jasné představy.
"Již jsem to zažil a moc se mi to líbilo. Chtěl bych opět být na nějaké velké lodi nebo parníku a mít domov na vodě. Je to úžasné, žijete ve stejné kabině, ale přesto se probouzíte vždy na jiném místě. Baví mě i výlety na pevninu," rozplývá se Jaroslav Čejka.
Vzhledem k tomu, že se však starostlivě stará o svou dnes již stodvaletou maminku, jeho přání se mu zatím zřejmě nesplní. Navíc nedávno ztratil svého psího miláčka Kalinu, takže v nevelkém bytě na pražském Smíchově drží smutek.
Byt je tak maličký, že aby se tam vůbec vešel, musel většinu svých kompletních kostýmů a stovek doplňků uskladnit v bývalé prádelně na Homolce. "Je jich tam tolik, že i Kalina často mívala problém se jimi proplést, a to nebyla nijak velká," vzpomíná se smutkem v tváři mim.
 Jaroslav Čejka v jednom ze svým nespočetných převleků. Nezapomenutelnou slepici chce předvádět na zaoceánských parnících. |
