Čeká nás velká změna klimatu?

Vcelku teplá zima a pár tropických dní na jaře a už se spekuluje,zda to není rovnou také další důkaz globálního oteplování. Děje se u nás skutečně něco výjimečného? Jaké trendy pozoruje geolog Václav Cílek, který sleduje proměny klimatu v horizontu tisíců, ale i milionů let?

Podnebí a počasí vlastně není skoro nikdy normální. T ento pojem je jen naše konstrukce. Nicméně i mě by zajímalo, jak to, že třeba letošní jarní povodeň v Čechách byla tak velká - voda byla těsně před povodní jen deset procent nad normál, pršelo jen tři dny a nikdo ji vlastně nečekal. Možná má každý systém určité meze,ve kterých se chová pružně. Když jsou překročeny, dojde k velké změně. Možná se sečetlo zanesení koryt, rychlý odvod vody s mírnými změnami klimatu - ve velkou povodeň.

~ Pokud tedy překračujeme meze - co udělá klima?

Ještě před dvěma roky jsme diskutovali, zda vůbec můžeme odpovědně říci, že se svět otepluje. Dnes se vědci shodují: oteplení koncem 20. století nemá za posledních tisíc let obdoby. Svět se skutečně ve dvou větších vlnách oteplil asi o 0,3 stupně. Možná ještě o víc. Ale není to také trochu konstrukce? Meteorologické pozorovatelny jsou skoro vždy ve městech, ostrovech tepla... Ale dejme tomu.

* Objevují se však i názory, že nynější oteplení je pouze výkyvem v rámci dlouhodobějšího chladného cyklu?

Klima neustále osciluje. Když si rozpitvám krátký úsek, bude složen z mnoha malých výkyvů. Vždycky je obtížné říci: jde o malé ochlazení trvající třicet let v rámci dvousetletého teplého cyklu, nebo naopak? Každý soud je tedy vždy třeba zasadit do určitého horizontu. Sta, tisíce nebo milionu let. Loni američtí vědci zveřejnili analýzu teplot za posledních tisíc let. Podotýkám, i oni operují slovy nejistota, možnost. Nicméně říkají: v průběhu celého tisíciletí pozorujeme jasnou závislost globální teploty na svítivosti slunce, s výjimkou období sopečné činnosti, ale ve 20. století tato korelace přestává platit. Jako by se nastartoval jiný mechanismus.

* Vliv člověka?

Myslím, že jiné řešení v podstatě není možné. Ale není to jen industriální činnost - skleníkové plyny planetu oteplují, ale prach ji zase trošku ochlazuje. Spíš se začíná čím dál víc mluvit o změně povrchu planety. Vykáceli jsme lesy, desetinu Evropy pokrývají sídla, betony, automobily, zemědělská půda - to vše mění odraznost povrchu Země. A k tomu skleníkové plyny a jiné faktory - možná to všechno načítá změny podobného řádu, které byly schopny v minulosti spustit velké klimatické změny.

* Co to pro nás znamená?

Začíná se rýsovat - ale je to jen m ůj názor -, že možná skutečně přecházíme z jednoho klimatického bodu do rozkolísanějšího období, do nové polohy. Jako když v dubnu přechází zima do léta aještě není jasné,co už převažuje. Doopravdy můžeme a budeme prožívat klimatickou změnu, která bude projevem přizpůsobováním systému. Ale ve střední Evropě nejmíň ze všeho. Nejsem optimista, ale zejména v Čechách bych se nijak zvlášť nebál. Kdybych byl Ind a byl závislý na monzunech, bylo by to horší.

* Evropa sice bude možná ušetřena extrémů, ale právě proto zase nejvíc pocítí druhotné důsledky klimatických změn - nápor ekologických uprchlíků z postižených oblastí...

Jedna dobrá americká studie ukazuje už teď malé, ale statisticky významné vysychání stepního pásma Ruska až k Číně. To znamená zvýšený příliv imigrantů z K yrgyzstánu a Kazachstánu. Nebojím se,že se spletu, když říkám, že pro budoucnost bude důležité být na to připraven. Ale víc si netroufnu prorokovat. Na to, co lidi zajímá, totiž není odpověď. A vždycky bylo vše jinak, než mysleli.